Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Kdyby jsi ten článek četl, věděl bys, že vyvrací i svobodnost OpenBSD :)
The same analogy is true about OpenBSD and their security claims, but I digress.
Spomina bezpecnost OpenBSD, nie slobodu.
Nechápu, proč to tvrzení ve zprávičce " že neexistuje naprosto svobodná linuxová distribuce" neodkazuje na ten článek, který o tom pojednává. Takto je to zmatečné a nelogické. Odkaz na komentář Brockmeiera pak měl být na slově komentuje. Aneb základy odkazování.
existuje - kdysi se tu psalo u Gobuntu (a z nej odvozene gNewSense)
+1
Kdyby sis přečetl odkazovaný článek, tak bys věděl, že to není pravda. Oni o sobě sice tvrdí, že jsou 100% free, ale zaručit to nemohou (dokud neudělají kompletní audit každého souboru v distribuci), i když se toho snaží dosáhnout.
Kacířská myšlenka: a vzniká z toho nějaký problém? Mně osobně to opravdu nevadí. Tedy za předpokladu, že v softwaru dodávaném v distribuci nebudou zadní vrátka.
Myšlenka, že vše bude úplně zdarma je taková ... no podivná. Tak a teď do mě:) Za software klidně zaplatím.
Aha. A víš, že „free“ neznamená jen zdarma, ale i „svobodný“, což je přesně ten význam, o který tu jde?
Ano, také o tom zčásti mluvím. Žíly mi netrhá, že v Kubuntu bude nějaký program, který nebude mít veřejně přístupné zdrojové kódy. Samozřejmě pokud budu mít jistotu, že tam nejsou nějaká zadní vrátka. A protože svobodný==zdarma (v drtivé většině), tak kdyby celý svět měl mít otevřený přístup ke zdrojovým kodům, tak bychom se asi daleko nedostali. Nebo ano? Jaká by pak byla motivace pro firmy vytvářet programy se zajímavými funkcemi, když by to pak každý mohl zkopírovat bez placení. A prodej toho produktu např. s technickou podporou, třeba AutoCad? Myslíte, že by se tím zaplatil vývoj?
Když by fungoval systém, že bude vše free free free a lidé by si kupovali programy s nějakou přidanou hodnotou, že by se programátoři zaplatili, tak proč ne. Ale fungovalo by to?
Software, o který v článku šlo, ale otevřené zdrojové kódy má. Jen není „svobodný“ ani podle definice FSF, ani podle Debianu, přesto se nacházel i v repozitářích např. gNewSense, které o sobě tvrdí, že je 100% svobodnou distribucí.
Problem je to ve chvili, kdy ten program vyviji lide, kteri (uz?) nemaji sami prilis velkou motivaci, protoze ho treba ani tak moc nepotrebuji a zaroven ale z toho nemaji ani zadny prijem.
Jistotu, že program bez zdrojových kódů nemá zadní vrátka, mít nemůžete.
pokud nekdo zije v zajeti utkvelych predstav, tak nebude svobodny s zadnym OS
Tiskni
Sdílej: