Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Kdyby jsi ten článek četl, věděl bys, že vyvrací i svobodnost OpenBSD :)
The same analogy is true about OpenBSD and their security claims, but I digress.
Spomina bezpecnost OpenBSD, nie slobodu.
Nechápu, proč to tvrzení ve zprávičce " že neexistuje naprosto svobodná linuxová distribuce" neodkazuje na ten článek, který o tom pojednává. Takto je to zmatečné a nelogické. Odkaz na komentář Brockmeiera pak měl být na slově komentuje. Aneb základy odkazování.
existuje - kdysi se tu psalo u Gobuntu (a z nej odvozene gNewSense)
+1
Kdyby sis přečetl odkazovaný článek, tak bys věděl, že to není pravda. Oni o sobě sice tvrdí, že jsou 100% free, ale zaručit to nemohou (dokud neudělají kompletní audit každého souboru v distribuci), i když se toho snaží dosáhnout.
Kacířská myšlenka: a vzniká z toho nějaký problém? Mně osobně to opravdu nevadí. Tedy za předpokladu, že v softwaru dodávaném v distribuci nebudou zadní vrátka.
Myšlenka, že vše bude úplně zdarma je taková ... no podivná. Tak a teď do mě:) Za software klidně zaplatím.
Aha. A víš, že „free“ neznamená jen zdarma, ale i „svobodný“, což je přesně ten význam, o který tu jde?
Ano, také o tom zčásti mluvím. Žíly mi netrhá, že v Kubuntu bude nějaký program, který nebude mít veřejně přístupné zdrojové kódy. Samozřejmě pokud budu mít jistotu, že tam nejsou nějaká zadní vrátka. A protože svobodný==zdarma (v drtivé většině), tak kdyby celý svět měl mít otevřený přístup ke zdrojovým kodům, tak bychom se asi daleko nedostali. Nebo ano? Jaká by pak byla motivace pro firmy vytvářet programy se zajímavými funkcemi, když by to pak každý mohl zkopírovat bez placení. A prodej toho produktu např. s technickou podporou, třeba AutoCad? Myslíte, že by se tím zaplatil vývoj?
Když by fungoval systém, že bude vše free free free a lidé by si kupovali programy s nějakou přidanou hodnotou, že by se programátoři zaplatili, tak proč ne. Ale fungovalo by to?
Software, o který v článku šlo, ale otevřené zdrojové kódy má. Jen není „svobodný“ ani podle definice FSF, ani podle Debianu, přesto se nacházel i v repozitářích např. gNewSense, které o sobě tvrdí, že je 100% svobodnou distribucí.
Problem je to ve chvili, kdy ten program vyviji lide, kteri (uz?) nemaji sami prilis velkou motivaci, protoze ho treba ani tak moc nepotrebuji a zaroven ale z toho nemaji ani zadny prijem.
Jistotu, že program bez zdrojových kódů nemá zadní vrátka, mít nemůžete.
pokud nekdo zije v zajeti utkvelych predstav, tak nebude svobodny s zadnym OS
Tiskni
Sdílej: