Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
2. Ke smazání tří slov nelze použít (kurzor je na začátku prvního slova):Právě jsem si ověřil, že všechny tři variatny fungují
- 3dw
- cc
- d3w
8/10.. Ale docela překvapení, správně bych měl mít tak 5-6/10. Zajímavý test :)
5/10 a to som videl tak 2-krat v zivote
Tak 6/10. Docela mizerné na to, že v ničem jiném už léta nepíšu. :-/
Další kvízová otázka: když je v textu jméno souboru a mám na něm kurzor, tak je možné ho nějakým příkazem otevřít. Jakým?
(odpověď nevím ale že to jde vím, nedávno jsem po tom pátral ale nenašel)
ctrl+o
funguje gf, ale lepší je použít ctrl+wf (otevře v novém okně)
Hmm, 7/10 a to si nemyslím, že Vim nějak moc umím...
Co víte o Vimu: 7/10 (špatně: 3, 7, 10). Vim pro pokročilé: 7/10 (špatně: 3, 4, 5).
Vim de facto vůbec nepoužívám (umím v něm otevřít, zavřít a uložit soubor a zapnout zvýrazňování syntaxe). Jen tady na ABC o něm občas přečtu nějakou zprávičku. Myslím, že většinu odpovědí šlo s vysokou pravděpodobností úspěchu tipnout.
Mimochodem, tyto hry mnoho vypovídají jak o Vimu, tak o jeho "skalních" uživatelích. Například ta záměna barev v otázce 3 ve hře Vim pro pokročilé je naprostá bomba.
Já úplně živě vidím, jak nějaký uživatel potřebuje uprostřed nějaké věty změnit v nějakém slově jedno písmenko, a tak se dvě hodiny rochní v manuálu, aby tam našel ten nejprímovější příkaz, a pak to vítězoslavně spustí... Není nad automatiku, že...
Jistě, že musí. Jako drtivá většina z nich.
Ostatně, podle komentářů bodově zklamali ti, co používají Vim dlouho a často, kdežto ti, kteří ho třeba vůbec nepoužívají, si vedou velmi dobře...
Já úplně živě vidím, jak nějaký uživatel potřebuje uprostřed nějaké věty změnit v nějakém slově jedno písmenko...
Netrivialna uloha. Co ak ma veta parny pocet pismen? Vratane interpunkcneho znamienka na konci? Co s novymi riadkami?
Ako by si ju riesil vo velmi dlhej vete v tvojom oblubenom editore? (Predpokladam ze to nie je emacs) Asi by si si najprv znaky spocital a vydelil dvoma a potom klepol na sipku vpravo dany pocet krat?
Vo vim si na to spravim napriklad funkciu:
function ReplMid(str, with) let l = len(a:str)/2 return a:str[:l-1] . a:with . a:str[l+1:] endfunction a namapujem si ju na klavesu:
" vymen prostredne pismeno vo vete: map <F12> cis<C-R>=ReplMid(@", 'x')<CR><ESC> " vymen prostredne pismeno v slove: map <F11> ciw<C-R>=ReplMid(@", 'x')<CR><ESC>
Kto skor spravi chybu, vim ci ty?
PS: Ja viem, je tam bug, ak je na riadku iba jedna veta, tak vlozi extra riadok Mal by som ist na obed...
Dobré, ale pointa byla trošku jinde.
Já bysom to riešil tak, že bysom to prostě udělal "ručně" -- ako vo Vimu, tak v Emacse, tak v čomkoli jiném.
Bylo to myšleno tak, že to písmenko je zcela náhodné (řekněme, že tam je překlep (a neopraví to automatická kontrola)).
Pointa byla, že (například) buď tam jednoduše "ručně" přesuneš kurzor a prostě to přepíšeš, nebo si v manuálu najdeš funkci, která tam ten kurzor nějakým "vtipným" způsobem (třeba dočasně) přesune a změní hodnotu.
nekomu prijde jednodussi vzit do ruky mys, presunout se na dane misto, kliknout a pote nekolikrat zmacknout delete, pripadne jen poklepat na dane slovo a prepsat ho... jinemu zas prijde jednodussi napsat kombinaci par pismenek ktere udelaji totez za pomerne kratsi cas bez sundavani rukou z klavesnice.
Jde o to, ze jak vim clovek pouziva stylem jaky vimu sedi nejvic, nauci se co jednotlive znaky znamenaji a muze je pak kombinovat - jejich zapis vypada na oko hrozne, ale kdyz je clovek zna, cte je skoro stejne komfortne jako vetu..
30gg3wcw
: skoc na tricaty radek a zmen treti slovo. (oci jsou celou dobu na obrazovce a ruce na klavesnici). > nekomu prijde jednodussi vzit do ruky mys, presunout se na dane misto, kliknout a pote nekolikrat zmacknout delete, pripadne jen poklepat na dane slovo a prepsat ho... jinemu zas prijde jednodussi napsat kombinaci par pismenek ktere udelaji totez za pomerne kratsi cas bez sundavani rukou z klavesnice.
Zaprvé nevím, jak to souvisí si myší. Tohle není žádný "boj" mezi klávesnicí a myší. Dostat kurzor na dané písmeno lze i klávesnicí (a nikoli nějakými složitými příkazy). Všechny editory, které jsem kdy používal, měly posun po slovech, znacích i větách pomocí kláves, tak jaképak copak.
A zadruhé bych rád věděl, kde jsi přišel na to, že pomocí příkazu to je rychlejší. Já se vsadím, že i pomocí té myši bych to měl rychleji než někdo jiný příkazem. Ale je to jen můj názor, nikoli fakt.
> Jde o to, ze jak vim clovek pouziva stylem jaky vimu sedi nejvic, nauci se co jednotlive znaky znamenaji a muze je pak kombinovat - jejich zapis vypada na oko hrozne, ale kdyz je clovek zna, cte je skoro stejne komfortne jako vetu.. 30gg3wcw : skoc na tricaty radek a zmen treti slovo. (oci jsou celou dobu na obrazovce a ruce na klavesnici).
Ale toto je opět střela mimo! Já samozřejmě nic nemám proti "pokročilejším" funkcím, naopak.
Mě jen zaujalo, že mnoho uživatelů Vimu je schopno řešit složité problémy jednoduchým a relativně rychlým způsobem -- ale jednoduché problémy řeší stejným způsobem a ve stejném čase, tudíž pomalu.
Už ten příklad, který jsi dal, ten skok na třicátý řádek... Řekni mi, kdo takhle pracuje... To je další věc. Někteří nehledají nástroje pro řešení problémů, ale hledají problémy, aby na jejich řešení použili své nástroje.
a) Celý příklad byl, že se skočí na 30. řádek a navíc změní 3. slovo.
b) Nemyslel jsem to tak, že to nikdo nikdy nepoužije.
Co kdybys byl na 29. řádku?
30gg
samozrejme jen stisknu klavesu j
(posun kurzoru o radek niz)
11/10 Zavidte mi a klanajte sa!!
5/10 a vim jsem videl snad jenom jednou a to z rychliku...
Tiskni
Sdílej: