Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Podle mě jsou to docela zajímavý věci a i když vypovídá to primárně o chování kernelu na jeho konfiguraci, je pravděpodobný že na tom bude podobně i spousta jiných setupů. Prej se máme těšit ještě na porovnání různých verzí GCC a dalších kompilátorů.
Pokrok nezastavíš...
we ran all tests from within a Fedora Core 4 virtual machine
Jo, už jsem se lekl, že konečně umí testovat.
X58 SuperComputer motherboard, 3GB of DDR3 system memory
Velikost paměti z doby prvního testovaného jádra.
using KVM virtualization and had access to all 12 processor threads
Nevšiml jsem si, že i7 je dvanácti jádro. Na Intelu píšou 6. Virtualizované jádro bude přepínat mezi 12 CPU, zatímco fyzické jádro a procesor se bude muset popasovat s 6+HT. Takto vůbec neotestují schopnosti scheduleru v testovaném jádře, protože do toho bude zasahovat ještě scheduler ve fyzickém stroji a uspořádání instrukcí v procesoru.
Totéž se dá říct o IO testech. Nedočetl jsem se, zda používají virtio (snad jo). Ovšem IO scheduler ve virtuálce bude pracovat jakoby nad fyzickým (a ještě k tomu rotačním, mohli alespoň nastavil noop elevátor) diskem a do toho bude zasahovat scheduler na fyzickém jádru.
Takže, ten test není vůbec testem výkonu linuxového jádra, ale je testem interakce virtuálního a fyzického prostředí v různých konfiguracích virtuálního počítače. Gratulujeme.
Nevšiml jsem si, že i7 je dvanácti jádro.Taky sis nevšiml, že tam není napsáno to all "12 processor cores", ale "12 processor threads" (Budu hádat, irelevantní slovíčkaření...) Vzhledem k tomu, že KVM vidí procesor tak, jak je - pokud se to nezmění nastavením QEMU - tak plánovač ve VS bude pravděpodobně brát fakt, že se používá HT, v úvahu stejně, jako kdyby to běželo na fyzickém železe. Vliv na průběh testu tudíž nebude tak významný a hlavně bude stejný pro všechna testovaná jádra.
Totéž se dá říct o IO testech. Nedočetl jsem se, zda používají virtio (snad jo). Ovšem IO scheduler ve virtuálce bude pracovat jakoby nad fyzickým (a ještě k tomu rotačním, mohli alespoň nastavil noop elevátor) diskem a do toho bude zasahovat scheduler na fyzickém jádru.Virtio nebylo ve všech jádrech, která se testovala, takže těžko. Bylo by hezké, kdyby tam vypsali konfiguraci dopodrobna, ale osobně to tipuju na passthrough disku (zeptal bych se v diskuzi pod článkem, ale chtějí registraci) Krom toho - opět - vliv hostitele na všechna testovaná jádra bude stejný nebo přinejhorším velmi podobný.
Krom toho - opět - vliv hostitele na všechna testovaná jádra bude stejný nebo přinejhorším velmi podobný.
Dalo by se napsat, že všechna jádra mají stejné podmínky ve virtuálním prostředí. Pak z toho ale nelze udělat obecný test jader. Ovšem tyto podmínky (interakce mezi hostitelem a hostem) některý algoritmus mohou zvýhodnit a jiný poškodit. Zrovna například u diskového IO dost záleží na interakci FS, scheduleru a nastavení řadiče (k tomu jsem se ještě nedostal a u té DB ještě na způsobu commitu na disk). A teď se do toho vloží ještě virtualizátor (jehož vliv je, pravda, snaha minimalizovat).
Chybí tam test síťování apod. Zkrátka to dalo strašně moc práce a IMHO ty výsledky jsou trochu zdiskreditované. Chtěl bych to vidět na fyzickém hardware (a pokud možno ne desktopu bez paměti).
Tiskni
Sdílej: