OpenSUSE na desktop (diskuse)

[ivdo]

http://www.opensuse.org/Download

Download the released edition of SUSE Linux (link)

Note: This edition of SUSE Linux contains some proprietary components such as Adobe Acrobat Reader, RealNetworks RealPlayer, Sun Java Runtime Environment and Macromedia Flash Player. If you prefer you can download and use an edition of SUSE Linux 10.0 that includes only open source components.

Download an "open source only" edition of SUSE Linux (link)

Proč stahovat "open source only" a pak to do toho zase přidávat?? Něco jsem nepochopil?

[kavol]

hm, já jsem zase nepochopil, pokud je ta edice "Open Source only", proč v tom chybí mp3 a dvd přehrávače, copak ty nemáme Open Source?

[Zdenek]

Mame, ale prislusne kodeky a hlavne jejich licence neni "open"

[Spike]

Některé kodeky jsou FOSS (mad, lame, faad/faac, ffmpeg, x264), nicméně specifikace těchto formátů jsou zatížené patenty.

[František Uživatel]

Rozumím tomu správně, že takto skvěle je to zařízeno, aby z hlediska zákona čistý desktop byl pouze za peníze od Micro$oftu a Applu a když si tyto patenty zatížené věci doinstaluji do Linuxu, dopouštím se tím vlastně počítačového pirátství? Nebo jak to vlastně je?
--BFU

[unchallenger]

Když to jen používáš, a navíc netušíš, že to je patentované (pro případné právníky: předchozí příspěvek jsem nečetl a navíc už zapomněl), tak toho na tobě nikdo moc nevysoudí. Zato na firmách, které ten software distribuují a vydělávají na tom, by šly vysoudit náhrady ušlého zisku.

[Ctirad Feřtr]

Nicméně je potřeba k tomu hodně hlasitě dodat, že tohle se týká pouze zemí, kde platí softwarové patenty, případně DMCA (přehrávání DVD). Tj nikoliv u nás, respektive v celé Evropě.

[Stanislav Brabec]

Omyl! Obdoba DMCA platí i v ČR. Viz Autorský zákon:

§43 (1) Do práva autorského neoprávněně též zasahuje ten, kdo vyvíjí, vyrábí, nabízí k prodeji, pronájmu nebo půjčení, dováží, rozšiřuje nebo využívá pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem pomůcky zamýšlené k odstranění, vyřazení z provozu nebo omezení funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků k ochraně práv.

§43 (2) Za jiné prostředky podle odstavce 1 se považují jakýkoli postup, výrobek nebo součástka vložené do postupu, přístroje nebo výrobku, jež mají předcházet, omezit nebo zabránit neoprávněnému zásahu do práva autorského k dílu, které je zpřístupňováno jen s použitím kódu nebo jiným způsobem umožňujícím odkódování.

[Spike]

Jak to souvisí s implementací patentovaných formátů?

[Stanislav Brabec]

Souvisí to například s DVD CSS: Když vás v Čechách někdo zažaluje za šíření DVD CSS, můžete to na základě těchto paragrafů prohrát.

[Spike]

Ano, s tím by se dalo souhlasit. Řeč byla spíš o algoritmech pro kompresi audia a videa. A jestli jsem ten paragraf pochopil správně, tak pro potřeby vlastní zálohy (kdy se nijak neobohacuji; šířením zadarmo bych ho sice také neporušoval, nicméně tady nastupuje zase jiný paragraf...) mohu DeCSS v klidu používat.

[Stanislav Brabec]

Nikoliv. Na rozdíl od českého patentního práva, které se soukromým použítím nezabývá, některé části Autorského zákona lze pravděpodobně použít i na kopie pro osobní potřebu. Nejsem právník, a tak nevím, zda jde o omyl nebo úmysl, ale přečtu-li si níže uvedené dva odstavce (nejdou za sebou), vidím tam velmi nepříjemné možnosti.

§37 (2a) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo zhotoví při užití díla dočasnou nebo náhodnou rozmnoženinu díla v elektronické podobě, která nemá samostatný hospodářský význam, jejímž účelem je umožnit snadnější využití díla, a jejíž zhotovení je nedílnou a nezbytnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla, včetně takové rozmnoženiny, která umožňuje účinné fungování přenosového systému,

Všimněte si, že v zákoně není "nebo", ale "a". Všechny uvedené prvky snad splňuje pouze dočasný soubor nahraný z CD do MP3 přehrávače (a i v tomto případě by se dalo mluvit o odstranění ISRC identifikace).

§ 30 (2a) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla; rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného musí být jako taková zřetelně označena,

Čtu-li dobře, mohu si sice vyrobit kopii pro vlastní potřebu, ale pokud při tom "využívám (jiným způsobem) pomůcky zamýšlené k odstranění jiných prostředků k ochraně práv" (tedy například DVD CSS), porušuji autorský zákon.

Možná je to příliš paranoidní, ale některé části (nejen) tohoto zákona mi připadají velmi nebezpečně zformulované. Zvlášť uvážíme-li, že je tam ještě pasáž o zásahu do elektronické identifikace.

[kavol]

Čtu-li dobře, mohu si sice vyrobit kopii pro vlastní potřebu, ale pokud při tom "využívám (jiným způsobem) pomůcky zamýšlené k odstranění jiných prostředků k ochraně práv" (tedy například DVD CSS), porušuji autorský zákon.

špatně kolego, špatně - kopií pro vlastní potřebu jaksi nelze dosáhnout majetkového prospěchu ... příště prosím čtěte pozorněji, zvláště když to sám citujete ...

§37, odst. 2a) naopak odstraňování různých "ochran" legalizuje (kde máte co o ISRC?) ... jediné, co by se dalo zpochybnit, je slovo "dočasnou", ale to je silně diskutabilní, zvláště po našich zkušenostech s "dočasným" pobytem vojsk varšavské smlouvy

[Stanislav Brabec]

To by byla otázka výkladu pro právníka. Provedu-li odstranění prostředků k ochraně práv, které je nutnou součástí technologického postupu (v neprávnické mluvě: přehraji si DVD v Linuxu, přehraji si "chráněné" CD v Linuxu), převáží pak §37, odst. 2a), který to povoluje nebo §43 odst. 1), 2), které to zakazují?

ISRC (International Standard Recording Code) naplňuje definici "prostředku k ochraně práv". Nahlédl jsem do poslední verze ID3v2.4, a kolonka pro ISRC tam je. Takže beru zpět, co jsem napsal a opravuji se: Pouze ten MP3 kodér, který nevyplní ISRC tag v MP3 souboru, porušujete §43 odst. 1).

[kavol]

To by byla otázka výkladu pro právníka.

nikoliv, tato otázka je naprosto jasná, ještě jednou prosím o pozorné čtení ...

Provedu-li odstranění prostředků k ochraně práv, které je nutnou součástí technologického postupu (v neprávnické mluvě: přehraji si DVD v Linuxu, přehraji si "chráněné" CD v Linuxu), převáží pak §37, odst. 2a), který to povoluje nebo §43 odst. 1), 2), které to zakazují?

viz; odst. 2) je z tohoto hlediska naprosto irelevantní

ISRC (International Standard Recording Code) naplňuje definici "prostředku k ochraně práv".

no budiž, ale kde máte, že nesmí být pro přehrávání odstraněno? zvláště je-li to nedílnou a nezbytnou součástí technologického postupu zpřístupnění díla na přehrávači informaci ISRC nepodporujícím (jak chcete dostat ISRC např. na kazetu?)

Nahlédl jsem do poslední verze ID3v2.4, a kolonka pro ISRC tam je. Takže beru zpět, co jsem napsal a opravuji se: Pouze ten MP3 kodér, který nevyplní ISRC tag v MP3 souboru, porušujete §43 odst. 1).

tak ještě jednou ... takový kodér (ve smyslu software) nic neporušuje, daný odstavec může porušovat pouze osoba, která:

zhotoví při užití díla trvalou a záměrnou rozmnoženinu díla v elektronické podobě, která má samostatný hospodářský význam, ...

[Stanislav Brabec]

Jenže v odstavci o odstranění prostředků k ochraně práv píší:

...pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem...

Jak jsem napsal, nejsem odborník na právo, abych věděl, jak vykládat slova jiným způsobem v takové větě.

[kavol]

...pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem...

Jak jsem napsal, nejsem odborník na právo, abych věděl, jak vykládat slova jiným způsobem v takové větě.

bavíme se stále o kopii pro osobní potřebu? - pak si slova "jiným způsobem" můžete vykládat jakkoli, protože se takovéto kopie netýkají, "pro osobní potřebu" se totiž vylučuje s "pro dosažení majetkového prospěchu" ...

[Stanislav Brabec]

Ne, toto je odstavec z paragrafu o překonávání ochrany, odstraňování identifikace autorských práv nebo dekódování.

Výroba kopií, které neslouží "pro dosažení majetkového prospěchu a nemají samostatný hospodářský význam", je opravdu výslovně vyloučena z působnosti autorských práv.

Nikde jsem však nenašel ani zmínku, že by podobná výluka platila i pro překonávání ochrany. A právě v tomto odstavci se píše "pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem", což mi jako laikovi přijde jako tautologie, která platí vždy.

[kavol]

Ne, toto je odstavec z paragrafu o překonávání ochrany, odstraňování identifikace autorských práv nebo dekódování.

hm, ovšem to překonávání ochrany zde jaksi není samo pro sebe, že?

když se tedy nechcete bavit o kopii pro vlastní potřebu - zde vyjadřujete obavu, zdá Vám dotyčný paragraf brání v přehrání kódovaného DVD v Linuxu ... tak tedy, jak konkrétně dosáhnete toho majetkového prospěchu tím, že si (nikoliv někomu jinému za úplatu) to DVD přehrajete?

A právě v tomto odstavci se píše "pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem", což mi jako laikovi přijde jako tautologie, která platí vždy.

doporučuji návrat na základní školu, tuším třetí třída či kdy se začíná probírat stavba české věty ...

první část "dosažení majetkového prospěchu" slouží k určení účelu, zatímco část druhá "poskytováním služeb nebo jiným způsobem" jen upřesňuje (či spíše mlží) provedení - tedy není-li splněn účel, je zcela jedno, jaké způsoby jsou či nejsou pro jeho naplnění povoleny

[kavol]

Některé kodeky jsou FOSS (mad, lame, faad/faac, ffmpeg, x264), nicméně specifikace těchto formátů jsou zatížené patenty.

specifikace formátů? mohl bys být konkrétnější?

nevím jak vše potřebné k přehrání DVD, ale předpokládám, že u nekódované varianty to bude stejné jako u mp3:

• formát mp3 je standard ISO a jako takový je volně použitelný (text ISO/IEC 13818-3 lze získat za manipulační poplatek 200 CHF)
• součástí textu jsou referenční implementace kodeků pro jednotlivé formáty
• tyto referenční implementace jsou patentované(*), patenty spojené s mp3 skoupila firma Thompson Multimedia od Frauenhofferova institutu a firmy Phillips(**)
• kdo použije ve svém kodeku byť jenom část referenčního kódu, resp. algoritmu, musí si zajistit licenci
• LAME o sobě tvrdí, že od května 2000 již žádný kód z referenční implementace neobsahuje

⇒ použití LAME žádným patentem zatíženo není

(*) dlužno podotknout, že se softwarovými patenty v Evropě to není tak jednoduché ... a SuSE je evropská firma ...

(**) nejsem si 100% jistý, kdo si na co činí nárok - ale to lze dohledat, mě se teď nechce, z hlediska principu je to nepodstatné

navíc, LAME i mpglib a libsndfile (které používá) jsou pod LGPL - nejsem si jistý, ale domnívám se, že věc zatížená patentem by pod touto licencí vydána být nemohla (?)

takže ... kde je pro OpenSuSE problém v přehrávání mp3?

[unchallenger]

Patentovat přece nejde implmentaci. To je právě ten problém s patenty, že patentovaná je myšlenka.

[kavol]

no, výrobní postup snad patentovat lze ... a co jiného než výrobní postup pro mp3 je zmiňovaný referenční kód?

[Michal Kubeček]

Nejsem právník, ale podle všech relevantních zdrojů, které jsem zatím viděl, je to přesně naopak: patentovat nelze myšlenku, ale pouze její konkrétní implementaci. V tom je právě největší problém se softwarovými patenty: že velmi často patentují i tu myšlenku.

[pp_jj]

jj přesně tak. Jak říkal Stallman na té přednášce - nejde o patentování software, ale o patentování nápadů a myšlenek v software.

[Stanislav Brabec]

Patent = výlučné právo k využití originálního technického řešení - tedy algoritmus nebo realizovaná myšlenka. Vlatní implementaci navíc chrání autorský zákon nebo průmyslový vzor.

Koš na Ploše (U.S. pat. 6543210, E.U. pat. 123456) lze chránit patentem (v Evropě nevymahatelným), Skvělý Koš Vpravo Dole™ průmyslovým vzorem a mv ${SELECTED_FILES[@]}" ~/.Trash # © 2005 MojeSkvěláFirma copyrightem.

[melkor]

SuSE nyni patri Novellu - a to tedy evropska firma ponekud neni ...

[kavol]

jujda, nějak to mám zafixované ... dík za opravu ... a kde se mýlím v tom zbytku?

[Spike]

Uznávám, že jsem se možná v něčem spletl, nejsem odborník na patenty. Pak ale nechápu, co se někomu nelíbí na patenty zatíženém MPEG-4 (což ISO specifikace AFAIK je; ti kdož neví: DivX/XviD/AVC/h264/AAC atd. atd.). K čemu tedy Ogg/Vorbis/Theora, když stačí implementace, která neobsahuje nic z té referenční...

[Stanislav Brabec]

V zemích, kde platí softwarové patenty, je zatížená i každá implementace.

V zemích kde platí DMCA a její obdoby (tzn. i ČR - viz Autorský zákon), lze vynutit i stažení nelicencovaného dekodéru.

A v případě MP3 a MPEG Video jsou zatížené dokonce i datové soubory (tyto praktiky si nedovolí dokonce ani Microsoft, jehož WMA, WMV soubory lze distribuovat zdarma, a kde jsou licenční poplatky jen zlomkem těch za MP*).

V případě MP3 souborů musíte platit Thomsonu 2 % ze zisku:

http://www.mp3licensing.com/royalty/emd.html

V případě MPEG4 souborů musíte platit společnosti MPEG-LA $0.035 za každé prodané médium:

http://www.mpegla.com/m2/m2-agreement.cfm

V případě MPEG ještě počítejte s tím, že další asociace firem vybírá licenční poplatky za dekodér zvukové stopy.

Předpokládám, že s tím, jak se bude blížit 15letá hranice platnosti patentu, začnou firmy své nároky zuřivě vymáhat soudními procesy s kdekým, podobně jako to udělal Unisys s GIF.

Pokud máte zájem své kodeky legalizovat, mohu poskytnout i adresy dalších zájemců o licenční poplatky.

[kavol]

A v případě MP3 a MPEG Video jsou zatížené dokonce i datové soubory

mohl byste prosím uvést konkrétní číslo patentu a relevantní citaci, kterou byste toto svoje tvrzení doložil?

V případě MP3 souborů musíte platit Thomsonu 2 % ze zisku:

http://www.mp3licensing.com/royalty/emd.html

hezká stránka ... nicméně, jak se ptám výše, ze kterých patentů to vyplývá? - takovouto informaci tam neuvádí, jen seznam svých patentů

navíc OpenSuSE imho nijak nesplňuje požadavky dané stránky na to, co musí být licencováno

Pokud máte zájem své kodeky legalizovat, mohu poskytnout i adresy dalších zájemců o licenční poplatky.

mnohem účelnější by bylo poskytnout informace, na základě čeho mohou něco chtít - takových podvodníků, kterým lidé raděj zaplatí, než by se s nimi soudili, už tady bylo ...

[Stanislav Brabec]

Thomson může chtít své poplatky na přinejmenším na základě toho, že koupil celý Fraunhofer IIS-A i s jeho patenty na formát MP3:

5,742,735. "Digital adaptive transformation coding method." Filed on August 25, 1994, granted on April 21, 1998.

5,455,833 "Process for the detecting of errors in the transmission of frequency-coded digital signals." Filed April 26, 1993, granted on October 3, 1995.

5,579,430. "Digital encoding process." Filed January 26, 1995, granted on November 26, 1996.

A Via Licensing Corporation a MPEG LA, LLC zakládají své podnikání na tom, že licencují celý balík MPEG Video resp. MPEG Audio v jednom celku "pro pohodlí záklazníků". Seznam zastupovaných firem a patentů mají jistě na webu. Pokud ne, dohledám vám ho.

Jestli je právo na vytvořené datové soubory v jednotlivých zemích vymahatelné, to nevím. Ale vzhledem k tomu, že patent dává k dané technologii dočasný monopol, předpokládám, že si mohou podmínky nastavit, jak chtějí. Kdyby se pan Fender zbláznil a chtěl 2% tantiémů za každou skladbu hranou na jeho kytaru, asi by také na to měl právo. Jen by s tím, na rozdíl od Thomsonu a MP3, asi neslavil obchodní úspěchy. Pro hudebníky je však výsledek stejný.

[kavol]

mohl byste prosím uvést konkrétní číslo patentu a relevantní citaci, kterou byste toto svoje tvrzení doložil?

Thomson může chtít své poplatky na přinejmenším na základě toho, že koupil celý Fraunhofer IIS-A i s jeho patenty na formát MP3:

tak domnělá čísla už máme, a teď bych prosil ten konkrétní obsah, z čeho plyne např. že lame tyto patenty využívá?

nebo to mají být ty krátké popisky? -

5,742,735. "Digital adaptive transformation coding method."

pod tento název se schová třeba i JPEG ...

5,455,833 "Process for the detecting of errors in the transmission of frequency-coded digital signals."

neznám proces kódování do detailu, nicméně domnívám se, že bez "detecting of errors in ... digital signals" se zcela určitě obejde

5,579,430. "Digital encoding process."

opět název, pod který schováte cokoliv od ASCII po model vesmíru ...

Seznam zastupovaných firem a patentů mají jistě na webu. Pokud ne, dohledám vám ho.

jak je snad již jasné, o žádné takové seznamy nestojím

adekvátním dokladem, že má Thomson nějaké oprávněné patentové nároky bránící přehrávání mptrosek v OpenSuSE, budiž porovnání zdrojového kódu např. lame (a knihoven co využívá) s textem patentů a vyznačení, které konkrétní patentované věci používá

je mi jasné, že toto vyžaduje netriviální úsilí, nicméně důkaz existence (či neexistence) je jediným korektním řešením tohoto sporu, jinak je to jen tvrzení proti tvrzení

já jsem zatím žádný takový důkaz neviděl, což sice důkazem neexistence není, nicméně že jej Thomson či jeho zastánci nepředložili, mě naplňuje pochybností o nárocích na mp3; možná jsem naivní, leč by default je pro mě společnost snažící se vydělat méně důvěryhodná, nežli opačná strana sporu

Kdyby se pan Fender zbláznil a chtěl 2% tantiémů za každou skladbu hranou na jeho kytaru, asi by také na to měl právo.

to by zcela určitě neměl

[Stanislav Brabec]

Obsah zmíněných patentů je přístupný online na U.S. patent office: United States Patent 5,742,735 (další tamtéž). Krátký text je pouze titulek.

Na rozdíl od patentů na dvojklik, jsou tyto celkem konkrétní. Pokud si nastudujete, jak funguje lame, můžete to porovnat. Ale nevidím důvod, proč by inženýři Fraunhofer IIS-A patentovali něco jiného, než co vymysleli.

Zamlžování textů, skupování nejasných patentů používají jiné firmy, které žádného vývojáře nemají, a živí je právní oddělení (British Technology Group, Acacia, dnes již možná i SCO a mnoho dalších).

[kavol]

Na rozdíl od patentů na dvojklik, jsou tyto celkem konkrétní.

tak jsem si přečetl abstract a claims toho odkázaného - a musím říci, že to je opravdu na úrovni patentu na dvojklik, resp. je to krásně aplikovatelné i na obrazová data, stačí nahradit slovo "audio" ...

kdyby takhle patentoval akademik Borůvka, tak dneska nemáme síť ani elektrickou, natož počítačovou :-/

... no, takže zakopaný pes bude někde v dalším textu; prosím, máte možnost hledat, kde se jednotlivé věci v lame ukrývají

Ale nevidím důvod, proč by inženýři Fraunhofer IIS-A patentovali něco jiného, než co vymysleli.

já také ne a nikde snad nic takového nenaznačuji, takže proč o tom mluvíte?

- zcela tím převracíte problém ... předpokládejme tedy explicitně, že patentováno jest to, co inženýři Frauenhofferova institutu opravdu vymysleli - a jestliže tvůrci lame tvrdí něco v tom smyslu, že práce inženýrů F.I. nevyužívají, tak proč jim nevěřit, a které patenty se tedy lame doopravdy týkají a proč?

Zamlžování textů, skupování nejasných patentů používají jiné firmy, které žádného vývojáře nemají, a živí je právní oddělení (British Technology Group, Acacia, dnes již možná i SCO a mnoho dalších).

viz výše - proč věřit někomu, notabene motivovanému finančními zájmy, více než někomu jinému? kde se bere přesvědčení, že Thomson je slušnější než např. SCO?

[Stanislav Brabec]

a jestliže tvůrci lame tvrdí něco v tom smyslu, že práce inženýrů F.I. nevyužívají, tak proč jim nevěřit

Jenže vývojáři lame nic takového netvrdí. Právě naopak - tvrdí, že v některých zemích je nutné lame licencovat s odkazem na výše uvedené stránky Thomsonu.

Jediné, co vývojáři lame tvrdí, že nevyužívají kód referenční implementace. A z toho vyplývá jen to, že inženýři F. I. nemohou uplatňovat copyrightové nároky na lame. My se však bavíme o licenčních poplatcích za patenty, a ty vývojáři lame naopak potvrzují. Tolik času a znalostí, abych ověřil, nakolik jsou výše uvedené patenty použity pro implementaci v lame, nemám.

V Evropě jsou tyto patenty (zatím?) nevymahatelné, ale Novell je americká firma, a tak musí tyto nároky respektovat.

[kavol]

Jenže vývojáři lame nic takového netvrdí. Právě naopak - tvrdí, že v některých zemích je nutné lame licencovat s odkazem na výše uvedené stránky Thomsonu.

pokud máme slovíčkařit, pak tvůrci lame netvrdí ani to, co jste napsal vy - doslovně: Používání kódovacího enginu LAME (nebo jiné technologie pro kódování mp3) ve vašem software může v některých zemích vyžadovat patentovou licenci.

to je alibismus jak Brno ... všiml jste si slůvka "může"?

My se však bavíme o licenčních poplatcích za patenty, a ty vývojáři lame naopak potvrzují.

to jste si vycucal z prstu - nepotvrzují, pouze připouští, že je to možné (a už vůbec ne poplatky jako takové, nýbrž nutnost licence), s odkazem na další ... přičemž poslední odkaz (doklikal jste se k němu?) vyjadřuje jisté pochyby o oprávněnosti patentů ("prior art") a první dva neuvádí nic konkrétního (ok, Thomson uvádí ta čísla patentů, ale zběžné čtení prvního mě zatím nijak nepřesvědčilo ...)

mimochodem, otázka k zamyšlení - jestliže Thomson může v klidu vydělávat na stávajícím mp3, proč se tolik snaží protlačit formát mp3PRO, který stojí za starou bačkoru?

V Evropě jsou tyto patenty (zatím?) nevymahatelné, ale Novell je americká firma, a tak musí tyto nároky respektovat.

hm, když připomínáte ten Novell (znovu se stydím za opomenutí akvizice SuSE Novellem) - původně tato diskuse vznikla na téma, že OpenSuSE neumí přehrávat mptrosky ... když už jste citoval stránky LAME, všiml jste si, že se tam v souvislosti s patenty mluví pouze o kódování, nikoliv dekódování?

[Stanislav Brabec]

Možná máte pravdu. Jenže v případě OpenSuSE o tom rozhodují právníci Novellu či SuSE, a ti došli k závěru, že nároky Thomsonu jsou (mohou být) opodstatněné (a to dokonce i na dekodér) a že případný soudní spor (čí protesty akcionářů) jim za to nestojí.

Ostatně pochybných nároku je v oblasti OSS více - např. AC3/A52 (jež údajně licencuje Dolby Laboratories, ale nikde o tom není ani zmínka), GSM Lossy Speech Compression (kde licenci údajně zase vyžaduje Philips), Sorenson kodeky (kde se by možná někdo mohl napadnout reverzní inženýrství), DHA (není mi jasné proč) atd.

Jestli tomu tak v jednotlivých případech skutečně je, nebo jde pouze o „preventivní předposranost“ to zde asi nevyřešíme.

Problém licencí dál komplikuje jejich křížení - svého času se řešíl např. problém GhostScriptu (AFPL) linkovaného s readline (GPL), který nebylo možné legálně distribuovat, protože licence se navzájem vyvracely.