Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Kdyz porovnas dobu, kdy firefox nastoupil oproti staremu IE s desivou povesti
A to je jaká doba, mohu-li se zeptat? Když Firefox nastoupil, bylo to v době přechodu z MSIE5 na MSIE6, se kterými tou dobou panovala vesměs spokojenost (snad až na ty, kdo si přečetli specifikace HTML4, XHTML1 nebo CSS2, tj. mizivou menšinu). Tehdejší hegemonie MSIE byla daleko silnější než dnešní hegemonie Chrome.
Jenže tvůrci MSIE usnuli na vavřínech a Firefox toho dokázal pomalu ale jistě využít a MSIE překonat. Pak ovšem usnuli na vavřínech tvůrci Firefoxu a dokázal toho využít Google s Chrome. C'est la vie…
Jen pro pořádek: Firefox stále ještě používám jako svůj téměř výhradní prohlížeč, mám ho celkem rád (i když z některých rozhodnutí autorů dostávám vyrážku) a hodlám ho používat dál - přinejmenším do chvíle, než vejde v platnost sebevražedné rozhodnutí zlikvidovat většinu rozšíření. Ale to neznamená, že budu ústup Firefoxu ze slávy svalovat na nespravedlivý svět, když vidím, že primární problém je úplně jinde.
Podle mne je důvod úplně jinde: v době, kdy se Firefox dokázal prosadit proti MSIE, bylo to proto, že se jeho autoři nesnažili jen slepě a tupě kopírovat MSIE a nebáli se ledacos dělat jinak. Řadu těch věcí později MSIE neochotně převzal, přestože se MS dlouho tvářil, že jsou k ničemu a nikdo o ně vlastně nestojí (např. taby). Dnes je to naopak, Firefox tupě kopíruje každý nesmysl, se kterým přijde Chrome, a dokonce se ve jménu toho kopírování dobrovolně zbavuje svých konkurenčních výhod. To je sebevražda, protože když někdo chce prohlížeč, který vypadá a chová se přesně stejně jako Chrome, tak si prostě pořídí Chrome (nebo aspoň Chromium, bude-li trvat na open source).
Řadu těch věcí později MSIE neochotně převzal, přestože se MS dlouho tvářil, že jsou k ničemu a nikdo o ně vlastně nestojí (např. taby)taby neprevzal MSIE po Firefoxu, z WWW prohlizecu je mela drive Opera a jeste rok pred tim IBrowse (na Amize), obecne Opera byla ten prohlizec co se nebal delat veci jinak a pozdeji po nem ostatni prohlizece to prebirali ;)
[...] Nesouhlasím s kolegou k3dARem nade mnou, že pro uživatele je to jedno. [...] U MDI v Opeře to byla skutečná samostatná podokna, s možností jejich přesouvání, změny velikosti, minimalizace, maximalizace, kaskádování, dlaždicování nebo čeho všeho… [...]Jednodušší rozhraní se prostě většině lidí ovládá lépe, mnoho zbytečných možností je na obtíž (plete se pod ruky, člověk nechtěně kaskáduje, minimalizuje a tak [...[prechod Opery z MDI na Taby jiste nebyl kvuli tomu aby se to lidem nepletlo
přešlo se na taby, které jen emulují neschopnost desktopu taby používat mezi všemi aplikacemi.Ono se nakonec zpravidla ukáže, že věci, které si aplikace či jiné vyšší vrstvy softwaru řeší samy, a obcházejí tak „neschopnosti desktopu“ či jiných vrstev systému pod nimi, jsou životaschopnější, použitelnější a praktičtější než nějaká obecná systémová řešení, nad jejichž elegancí možná jásá pár vývojářů a softwarových architektů (nemohu nezmínit KDE a Plasmu, kde absurdní obsese jeho autorů superintegrací a recyklací všeho dělá řadu KDE programů naprosto nepoužitelnými, nepraktickými a navíc superzabugovanými), ale pro normálního uživatele je jednodušší se podrbat pravou nohou za levým uchem. Stejně jako taby vyhrály nad papírově „lepším“ MDI. To, že má prohlížeč taby ve své režii, mu umožňuje s nimi zacházet při plném využití toho, co o nich ví a co s nimi může dělat. Zobrazit a spravovat je přesně tak, jak to nejlíp autoři daného prohlížeče uznají za vhodné, ale i dál s nimi pracovat. Třeba i takový správce sezení je něco, bez čeho už asi tak 15 let nemůžu prohlížeč používat (paradoxně nejdřív to byl ten z Opery, ale pak ho doplňky pro Firefox a Chrome funkčně výrazně překonaly), včetně zpětné historie stránek, pozice na každé stránce atd. Nějaká obecná řešení na úrovni desktopu by podle mě ustrnula někde na něčem obecném a neohrabaném. Kdybych to měl uzavřit nějakou odvážnou poznámkou, možná i proto se vývoj od X11 odklonil k Waylandu, proto se dnes obecně ujímají primitivnější, ale praktičtější systémy, orientované místo sebe samých na aplikace (včetně těch mobilních a webových), zatímco nějaká integrace s desktopem už není tak žhavé téma jako kdysi (viz např. využití client-side decorations v moderních aplikacích pro GNOME – samozřejmě v KDE se to nelíbí a navrhují nějaký server-side hybrid, který sice je hezky systémový, ale v praxi… Nepraktický).
možná i proto se vývoj od X11 odklonil k Waylandu, proto se dnes obecně ujímají primitivnější, ale praktičtější systémy, orientované místo sebe samých na aplikace
X bych určitě neoznačil za příklad systému orientovaného na sebe sama. Je potřeba si uvědomit, kdy ten systém vznikal, tehdy se grafické prostředí a aplikace v něm používaly výrazně jiným způsobem. Dnes už je samozřejmě situace jiná, takže je namístě otázka, zda ještě stojí za to přiohýbat ten starý model na dnešní potřeby, nebo jestli už je čas nahradit ho novým.
napr. kdyz nejsou dostupne pisma v systemu a v PDF nejsou vlozeneProto jsem explicitně uvedl PDF-A.
Moje úvaha (nezveřejněná) byla v tom smyslu, že tuto funkcionalitu (screenshots) bych absolutně nečekal od prohlížečeja "vyrostl" na Opere <=12 takze me prijde naopak logicke aby nektere veci prinasel prohlizec rovnou, Vivaldi Browser (ktery je duchovni nastupnce Opera <=12) ma screenshot nativne a je to ok ;)
Jinak odinstalovat to asi nepůjde, když je uvedeno, že "se stane součástí Firefoxu.", ty einsteine.predinstalovanym rozsirenim soucasti instalace, ty einsteine ;)
jistě by se pro browser daly najít podstatnější funkce, než je získání obrázků (a další sledovatelné metriky).tak muzes prijit s rozsirenim co dostanes do testpilot a uzivatele si reknou co je pro ne podstatnejsi ;)
Tiskni
Sdílej: