Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Proč tam vlastně nehodí Android?Protože Android je příšerný, a to bohužel i v ne-google a ne-bloatware variantě. Pokud se teda za poslední rok-dva něco nezměnilo. Copypaste z kdysi: Problém s Androidem je, že to sice běží na linuxovém kernelu, ale userspace je vyrobený kompletně od nuly. Tím se zahodila veškerá přizpůsobitelnost a konfigurovatelnost ekosystému desktopového unixu, kterou budovaly miliony lidí a unixových bohů posledních 30 let a kterou jsem si budoval na svém desktopu posledních 12 let. A chroot s Debianem to neřeší, protože ten Debian nemůže plně přistupovat k hardwaru. GUI nejsou Xka, takže tam nefungujou normální aplikace (leda si spustit appku emulující X server nebo VNC) a není tam nic jako xlevels (nastavení "Levels" obrazovky, znáte z GIMPu). Přemapování klávesnice (ať už dotykové nebo hardwarové), protože znaky jako | a ~ nejsou rozumně dostupné, není triviální zavolání xmodmap. Lock screen není PAM, ale nějaká custom věc, a není tam nic jako pam_jenda (něco co po 3. špatném zadání hesla udělá zvolenou akci) a nejde tam triviálně dodělat, protože to nemá nic jako pam_exec. Šifrování karty není LUKS, ale custom věc nad dm-cryptem, která má za posledních 5 let už třetí nekompatibilní API, a když se změní heslo přes špatnou verzi API, tak to neřekne žádnou chybu, ale tiše to ztratí data (a existující nástroje na opravu LUKSu nejde použít, protože to není normální LUKS). A z GUI nelze nastavit jiné heslo k disku a jiné k lockscreen. Kamera není V4L2, ale používá se přes custom knihovnu, ve které jsem během pěti minut narazil na bug v procházení VFS. Výsledek je že nejde fotit do ramdisku, což chci kvůli tomu, že fotky nechci ukládat na storage, ale okamžitě je asymetricky zašifrovat GPGčkem a až potom uložit. Zvuk není tak úplně ALSA, nefunguje třeba alsácké přepínání výstupů a na obou zařízení s Androidem co jsem měl způsobilo vytažení jedné šavle v alsamixeru tvrdý reset O_o (výsledek: nejde generovat zvuk triviálně jako "program|aplay -" a nejede mplayer (ten taky nejde kvůli Xkům/opengl/framebufferu). To je problém, protože androidí VLC, MPV i BsPlayer nemají funkční změnu rychlosti videa - místo prostého resamplování dělají nějaký debilní pitch shift. Takže na tom nejde rozumně koukat na přednášky.) Od mobilu bych třeba ocenil, aby tam šlo naprogramovat „pokud jsi doma a je tma, tak zvoň pouze u hovorů z whitelistovaných čísel“. Na normálním Linuxu je to na tři příkazy (iwlist na zjištění SSID, vyfocení jednoho snímku z V4L2 a zjištění jestli je černý a pactl na vypnutí/zapnutí vyzvánění). Uspávání a wake locky fungují z pohledu chrootnutého systému prostě divně, takže když si třeba spustím arecord, tak to dropuje samply jakmile to hodím na pozadí nebo zhasne displej. Network manager mají nějaký vlastní, takže zase zábava a ten kernel je vlastně taky divnej, třeba to používá všechny dostupné loopbacky (tj. nepřipojíte si vlastní), náhodně tam chybí různé featury (třeba se mi tam nepovedlo rozjet síť s glibc ze Stretche) a tak Celkově mám pocit, že jsem si nekoupil smartphone, ale špatně fungující tamagoči. Strávil jsem nekonečně času hackováním věcí, které na Linuxu normálně fungují. Ale jak mi jiní lidé řekli, asi mám nestandardní požadavky na funcionalitu operačního systému (e.g. https://forum.root.cz/index.php?topic=16414.msg228284#msg228284).
No vidíš. A i přesto má Android 86.6% podíl na trhu. Na druhém místě je iOS s 13.4% a třetí místo neexistuje.Stejně tak má na desktopu nevím kolik procent Windows. Holt asi používám techniku jinak než většina ostatních: teda, naprosto určitě používám techniku jinak než většina ostatních, jakožto vývojář a admin, že jo.
Ono totiž na těchto nedostatcích vůbec nezáleží.Mně jo. Za 13 let používání Linuxu jsem zhýčkaný plně přizpůsobitelným, průhledným a spolehlivým systémem.
Podstatné je, že to umí telefonovat, jde posílat SMS a e-maily, kontakty se umí synchronizovat, má to funkční kalendář (taktéž s funkční synchronizací) a jde udělat pár rozumných fotek.Tohle umí i desetiletá tlačítková Nokia, a jako bonus vydrží na baterku 2 týdny, ne 2 dny.
Ono v Linuxu je takový nešvar, že každý si něco nahackuje pro sebe, ale koncový uživatelé (pokud nejsou pokročílí) z toho nemají nic.Já se obávám, že většina toho jsou tak speciální věci, že kdyby se tyhle use-casy pokryly tak z toho vznikne rozhraní jak Emacs :D a současný stav, kdy se tohle dělá skriptovacím jazykem, je nejlepší možný. Jinak zrovna to zvonění takhle nemám, protože na tlačítkové Nokii nešly přes AT příkazy přepínat profily a ostatní možnosti byly na prd. Tohle zrovna by se mělo řešit na telefonní ústředně, jenže Odorik který to jediný umí je drahý a Kaktus neumí dokonce ani nepodmíněné přesměrování (!). Problém se nakonec vyřešil tím, že jsem změnil práci, a už mi tak nevolají zbytečné firmy se zbytečnými problémy.
„pokud jsi doma a je tma, tak zvoň pouze u hovorů z whitelistovaných čísel“
No, to já bych ocenil spíš: „zapni baseband jenom pokud jsi na nadefinovaném místě, např. na cestě v lese, kde v širokém okolí není žádná kamera a rychle odešli a přijmi SMS a pak se zase vypni“. Bohužel, PinePhone je v tomto napiču, protože má GPS v "GSM" modulu a navíc ten modul není řízen ze SoC jako u OpenMoko (přes GPIO byl připojen FET, který odpojoval napájení modulu), ale debilním "hardwarovým" switchem. Nablití...
Tiskni
Sdílej: