PCTuning: Knol vs. Wikipedia (diskuse)

[Xóža Hňabaj]

On ten knol nekdo pouziva? Zatim mi na nej odkaz nikdy neposkytl ani sam google, takze jsem myslel, ze je to mrtva vec.

[Petr Tomeš]

Já to používám. Ono se jaksi ne všechno na Wikipedii vyrovná Knolu (a naopak samozřejmě). Příklad.

[Heron]

Super příklad

Mno, wiki je totálně nepoužitelná. Je to soubor názorů přispěvatelů, které s fakty nemají nic společného. Jeden příklad: Změnil jsem před pár týdny článek o Olomouci a dnes vidím, že moje změna byla vyhozena. Přitom i ve článku je odkaz na seznam, kde už je to uvedeno správně. Projekt k ničemu.

Pokud knol bude dodržovat autorství a autoři budou v daném oboru odborníky, má šanci se stát internetovou encyklopedií. Wiki s tímto přístupem rozhodně ne.

[Käyttäjä 11133]

On je docela rozdíl na co v té wikipedii koukáš... Pokud na věci, které jsou snadno ovlivnitelné osobními názory, tak články opravdu moc kvalitní nejsou, ale pokud se díváš na nějaké vědecké články z oblasti fyziky, matematiky, computer science, chemie,... tak tam je kvalita velice dobrá.

[Heron]

Jen pro upřesnění, hovořím o České Wiki.

Marek:
Mno, když jsem se naposledy před x lety koukal na fykální články, tak tak chyb bylo požehnaně. Beru různá zjednodušení, nelze tam vysvětlit všechno. Ale faktické chyby tam byly.

pheeror:
Před těmi pár týdny jsem opravil jednoduchou chybu: Olomouc je páté největší město ČR, bylo tam původně napsáno šesté. Hned vedle je seznam měst ČR podle velikosti. Zkusím to tedy i s diskusí.

freshmouse:
Tak info o tom, kdo je idiot by tam být asi nemělo. Stejně tak aktuální politické půtky. Encyklopedie je pro mě stručný souhrn vědomostí lidstva, které jsou prozkoumány atd. Tedy něco možná trochu zastaralého, ale stabilního.

[Luboš Doležel (Doli)]

Na české Wikipedii už jsem také zahlédl článek, který už byl staršího data a byl strojově(!) přeložený z angličtiny. I proto českou Wikipedii moc nenavštěvuji.

[AHAHA]

Strojové překlady jsou na české wikipedii zakázané, stačilo jej tedy nahlásit správcům a byl by buď přepsán nebo smazán.

[J. M.]

Ano, k tomu bych ještě dodal, že obecně většina lidí, kteří si stěžují na Wikipedii, tak činí proto, že neznají její pravidla. Pravidel a doporučení má Wikipedia (ale podstatnou část z nich převzala i česká Wikipedie) opravdu hodně, a velmi detailně propracovaných, a naprostá většina z nich směřuje právě k tomu, aby články neobsahovaly to, na co si odpůrci Wikipedie stěžují. Jsou to závazná pravidla o neutrálním úhlu pohledu, ověřitelnosti, citacích zdrojů a podobně. Kdo tato pravidla četl, nejenom že mnohem lépe ví, jak do Wikipedie přispívat a jak se zachovat v případě, že cokoli v jakémkoli článku tato pravidla porušuje (jinými slovy: nějaké zoufání nad nepoužitelnou Wikipedií je zbytečné fatalistické, každý může věci napravit a Wikipedia má řadu jasně definovaných pravidel, jak čistě postupovat např. při řešení konfliktů, včetně kontaktování a zásahu správců), ale člověk, znající pravidla Wikipedie, také lépe ví, jak články číst a jak poznat, které informace v ní jsou pochybné. Snadno se to pozná už tím, že seriózní fakta jsou podpořena odkazy a citacemi zdrojů (jedna z mnoha zásad Wikipedie), které si každý může prověřit, zatímco tvrzení (zejména ta kontroverzní či komplikovanější, ne nějaké triviality), která jsou tam bez udání zdroje, nelze brát vážně.

Jinak česká Wikipedie je na tom skutečně mnohem hůře než anglická, ale to je jenom nedostatkem editorů a tím, že ti existující často právě nečtou a neznají pravidla (nebo vůbec netuší, že existují; řada českých autorů si plete Wikipedii třeba s recenzemi, fejetony, publicistikou apod.) Nicméně jak říkám, není žádný problém to standardními mechanismy Wikipedie napravit. Jde jenom o to je znát. A využívat.

[Petr Tomeš]

obecně většina lidí, kteří si stěžují na Wikipedii, tak činí proto, že neznají její pravidla.

Ale mně nějaká taková pravidla moc nezajímají. Viděl jsem již hodně článků na Wikipedii české i anglické z oblastí, ve kterých se vyznám, a dokážu si tedy představit, do jaké míry se mohu ne/spolehnout na jiná témata. K čemu mi jsou teda ta pravidla, když se na to nemohu spolehnout tak jako na jiné, kvalifikovanější zdroje o konkérním tématu?

[AHAHA]

On tím myslel lidi, kteří na na Wiki něco upraví a pak si stěžují, že jim ta úprava byla vrácena.

Jinak, opět, ty snad považuješ obecnou encyklopedii za autoritativní zdroj ke všemu? Já tedy ne.

[mj41]

když se na to nemohu spolehnout tak jako na jiné, kvalifikovanější zdroje o konkérním tématu

Můžete být konkrétnější? Nějaké staré porovnání Wikipedie a Britaniky jsem viděl. Po stránce přesnosti o něco málo vyhrála Britanika. Jak by to vypadalo dnes nevím. Tak jak průběžně s různými zaručenými zdroji pracujete, tak si dělejte poznámky a pak to sepište do nějaké kvalitnější kritiky. Rád si to přečtu. Lidí, kteří vykřikují různá zaručená hesla je mnoho, ale konkrétních argumentů se jim bohužel nedostává.

[phero]

Tak schvalne ukaz nejaky zaznamy obsahujici zavadejici chyby (samozrejme ze "Arguments for and against drug prohibition", politika apod. a ceska wp se nepocita). Ale uz ted mi je jasny, ze to bude mit co docineni spis s tvoji aroganci nez s faktickymi chybami.

[Petr Tomeš]

Předpojatost je tvoje hnusná vlastnost. Odkázal jsem na nedávný článek porovnávající Wikipedii s Britannicou i jeho následnou kritiku. Tam najdeš spoustu příkladů faktických chyb a nedělám si iluze, že když byly v namátkou vybraných zkoumaných článcích, že nebudou i jinde.

[J. M.]

Ale mně nějaká taková pravidla moc nezajímají. Viděl jsem již hodně článků na Wikipedii české i anglické z oblastí, ve kterých se vyznám, a dokážu si tedy představit, do jaké míry se mohu ne/spolehnout na jiná témata. K čemu mi jsou teda ta pravidla, když se na to nemohu spolehnout tak jako na jiné, kvalifikovanější zdroje o konkérním tématu?

Jak jsem říkal, každý zásadnější fakt ve Wikipedii musí být podpořen citací z důvěryhodného zdroje. To je ta základní orientace. Každá informace ve Wikipedii musí být povinně ověřitelná. To není volitelné, to je povinné pravidlo Wikipedie. Pokud někdo tvrdí, že ho toto pravidlo nezajímá, pak prostě nemá žádné právo si stěžovat na nějakou nespolehlivost informací ve Wikipedii. Protože když tohle základní pravidlo Wikipedie zná, tak prostě ví, že informace, která je podložena citací, se dá snadno ověřit z toho citovaného zdroje (respektive si z toho zdroje sám udělat vlastní úsudek, jestli to tam tak opravdu je a jestli se tomu dá věřit). Pokud ta informace ověřitelná není (není citovaný zdroj a je to pochybné tvrzení, které není nijak doloženo), pak to samozřejmě není důvěryhodné.

Prostě Wikipedia má řadu záchranných sítí, brzd a mechanismů a kdo ví, jak ji používat (např. právě jak rozpoznat co je a co není důvěryhodné), ten ocení tu obrovskou sumu informací na jednom místě. Wikipedia není primární zdroj informací, ale kolekce, souhrn vědomostí odjinud. Někdo by řekl rozcestník, někdo základní přehled... Každopádně kdo si odmítá přečít základní pravidla Wikipedie a odmítá vědět, jak Wikipedia funguje (a jak ji používat, jako editor i jako čtenář), tak tohle samozřejmě neocení a nepochopí.

[J. M.]

Abych to řekl ještě jednodušeji: základní rozdíl mezi Knolem a Wikipedií je právě v tomto. Knol je primární zdroj, Wikipedia sekundární. Neboli – v Knolu je autor článku tím zdrojem informace. Jeho informace tudíž může, nebo nemusí být správná. On může být i tím pionýrem, který téma prozkoumá a své zkušenosti pak sepíše. Ve Wikipedii je původní výzkum (original research) striktně zakázán.

Klasický případ byl ten slavný článek z Knolu o tom, jak si udělat domácí lívance, který byl dáván jako příkladový článek před pár měsíci, když se psalo o spuštění Knolu. Tam prostě autor toho článku sepsal své vlastní zkušenosti, na základě vlastního výzkumu, jak udělat nejlepší lívance. Ve Wikipedii by byl takový článek smazán, protože vlastní výzkum, informace zprvní ruky, tedy informace od autora nebo editora článku, jsou zakázány. Což je taky základní důvod, proč je Wikipedia při svém modelu (každý může články upravovat) tak zatraceně dobrá. Protože je povoleno pouze citovat, co o daném tématu napsaly autority jinde.

Encyklopedie je pouze snůškou poznatků odjinud, autor článku o daném tématu nemá právo do něj znášet žádné svoje poznatky či názory. Což, jak znovu říkám, je velmi detailně popsáno v základních pravidlech Wikipedie. Jsou to moc dobrá a chytrá pravidla.

[Theodor]

Ovšem jestli není chyba spíš v tom seznamu....podle informací z mvcr.cz http://aplikace.mvcr.cz/adresa/l/liber/index.html měl k 3. říjnu 2008 Liberec 104 699 obyvatel a Olomouc 102 255 obyvatel... takže Olomouci patří v tuto chvíli skutečně asi až šestá příčka.

[Theodor]

Aha, už to vidím. Seznam obsahuje města s počtem obyvatel k lednu 2007, jinými slovy: je již trochu neaktuální.

[Heron]

Aha. No já beru data z ČSŮ a to má (pokud vím) data ze sčítání lidu (2001). V tom případě by to chtělo v té wiki zakotvit na officiální zdroj a datum (a spojit i s tím seznamem).

[freshmouse]

Wikipedia je dobrá, když chce člověk alespoň zhruba vědět, kolik má prase nohou nebo o je to čtverec. V žádném případě se však nejedná o kvalitní (přesněji: důvěryhodný) zdroj informací např. o politice atd. To už si člověk může zajít do hospody a od každého povaleče si nachat sdělit názor.

Kauzy, kdy politici záměrně měnili na Wikipedii fakta na lži, už tady byly. A nemusí jít jen o politiky. Já bych tam taky nejraději napsal, že ten a ten člověk je idiot a tenhle je zase fajn... Jisté firmy dokonce mají i nějaké pracovní skupiny pro editaci Wikipedie.

Takže tak.

Ani Knol nemusí mít jen pravdivé články, ale každý článek má jednoho svého autora (neanonymního), což má tu výhodu, že si můžu dohledat, co autor dokázal nebo jak se projevoval.

Obecně nejsem příznivcem nejrůznějších wiki, které může editovat celá veřejnost (nevadí mi např. wiki určena týmu nějakého projektu atd.).

[phero]

Změnil jsem před pár týdny článek o Olomouci a dnes vidím, že moje změna byla vyhozena. Přitom i ve článku je odkaz na seznam, kde už je to uvedeno správně.

Takze si napsal do diskuse proc tu upravu vracis zpatky na svou i s odkazem na ten seznam?

Projekt k ničemu.

Jasna paka.

... má šanci se stát internetovou encyklopedií. Wiki s tímto přístupem rozhodně ne.

Mam pocit ze wikipedia uz se ji stala . A i kdyz teoreticky tam jsou jen samy kraviny, lzi a vymysli, prakticky je to nejlepsi zdroj informaci dneska.

[Petr Tomeš]

A i kdyz teoreticky tam jsou jen samy kraviny, lzi a vymysli, prakticky je to nejlepsi zdroj informaci dneska.

Pardon, ale to je fakt blábol. Přece jen v jiných encyklopediích včetně Britannicy je takových osobních předpojatostí a nátlaků účelových týmů nasazených na změnu vyznění toho či onoho článku podstatně méně. Stačí se na to podívat. Pokud to přesto považujete za nejlepší zdroj informací, tak máte velmi omezenou představu o světě. Už proto, že by vás s tím nejlepším zdrojem informací vykopli s jakékoukoliv seminárkou z něho čerpající na aspoň trochu slušné vysoké škole.

[phero]

Přece jen v jiných encyklopediích včetně Britannicy je takových osobních předpojatostí a nátlaků účelových týmů nasazených na změnu vyznění toho či onoho článku

Teoreticky to zni hrozne, ale v praxi jsem jeste nikdy nenarazil na problem!

máte velmi omezenou představu o světě

tu nejomezenejsi ale holt kdyz zvazis mnozstvi informaci, jejich presnost, relevantnost, uniformost, snadnou dosazitelnost, tak holt wp nema konkurenci. A rozhodne nejsem sam kdo ji v mnoha pripadech pouziva misto google.

O britannice ani nemluv, tak hrozny UI jsem jeste nevidel.

PS: bavime se doufam o anglicky wp, je mozny ze ceska (jeste) dosahla critical mass

[phero]

nedosahla

[mj41]

Já tomu nerozumím. Kde podle Vás vzniká pravdivější, obsáhlejší, dostupnější, s větším potenciálem do budoucna, ... encyklopedie, tedy studnice lidského poznání, než na Wikipedii?

Seminárky? Jak dlouho budou ti co se jich to týká lhát sami sobě? Jasně. Opsat něco z Wikipedie nestačí, je to prostě jen encyklopedie. Navíc už z principu nikdy nebude dokončena. Ale snad chápete, že začít jinde než na Wikipedii je v naprosté většině případů plýtvání časem, nebo ne?

Zajímalo by mně, jak si myslíte, že bude vypadat Váš názor na Wikipedii za 10 let?

[Petr Tomeš]

Myslím, že to je irelevantní otázka. To nikdo neví, co bude za 10 let, ale principielně když vidím v praxi, jak to ne/funguje a jak jsou zkreslená data z oblastí, kterými se zabývám a orinetuju se v nich, tak to prostě nemůžu hodnotně použít jako zdroj pro informace o tématu, o kterém toho zase tak moc nevím.

Pravdivější studnice lidského poznání jsou v historických pramenech, knihách atd. a v kritickém myšlení při práci s nimi a nespoléhání se na to, že když to tam tak zavedl tým příležitostních editorů, že to musí být objektivní a úplná pravda. A také věřím principu, že svázat své jméno a snahu vydělat peníze na kvalitních článcích jako to dělá Knol má své výhody i nevýhody, ale výhody pro mě převažují. Dává totiž autorovi svobodu nad tím, jak má jeho výtvor vypadat, touhu a motivaci o to, aby to nebyl paskvil, a také prostor pro diskusi jiných názorů a náměrů pod daný článek. Samozřejmě anglické Wiki trvalo téměř 10 let, než se dostala do takového stavu, obsahu a provázanosti jako teď. Knol existuje zatím jen pár měsíců.

Těch absurdních hádek o slovíčka, věty, odtavce na wiki jsou směšné. Ten chce to a někdo zase něco jiného, často jsou reverty atd. Kdyby raději lidi věnovali úsilí napsání článku tak, jak kdo chce, a pak by si každý čtenář mohl vybrat styl prezentace a hloubku daného tématu, jaký mu nejvíc vyhovuje. Na wiki nemůže, protože je o témětu jen jakási jedna zprůměrovaná stránka. A jak známo, průměrné věci nejsou známkou vysoké kvality.

[phero]

....A jak známo, průměrné věci nejsou známkou vysoké kvality.

Paradni dedukce, ale jak se vyrovnavas s tim, ze jeji zaver VUBEC nesedi a wikipedia proste je nejlepsi zdroj informaci.

Na druhou stranu je fakt, ze kdyz cerpas z mainstreamu, tak si nemuzes pripadat jako velkej intelektual, kterej si cte destky clanku na stejny tema s minimalnima rozdilama.

[AHAHA]

Kromě vcelku trefného předchozího komentáře mám taky jednu poznámku.

Nikdo, opravdu nikdo netvrdí, že Wikipedie je určena na studium do hloubky, na to jsou skutečně mnohem vhodnější ony historické prameny a kritické myšlení.

Wikipedie je určena na rychlé získání přehledu v určité oblasti, kde chci získat co možná objektivní informace a nemám čas se probírat historickými prameny ani pročítat mnoho článků na různé téma. A v tomto myslím koncept encyklopedie (oproti Knolu) exceluje.

[Petr Tomeš]

A v tomto myslím koncept encyklopedie (oproti Knolu) exceluje.

To se dost těžko soudí, když jeden projekt je téměř 10x starší (a má víc zkušeností a uživatelů) než druhý. Na druhou stranu to, co na Knolu je nějakým způsobem ohodnoceno a oznámkováno velmi dobře, nemá na Wiki většinou žádnou konkurenci, protože to psali konkértní reální lidé, erudovaní v daném oboru, motivováni finančně a/nebo svým jménem. Já si opravdu neumím představit, že by na Wiki k tomu jednomu tématu přispívali výhradně odborníci a nenechali si to "kazit" těmi, kdo takový rozhled o tématu nemají.

[AHAHA]

co na Knolu je nějakým způsobem ohodnoceno a oznámkováno velmi dobře

Na Wikipedii také existuje systém známkování.

Já si opravdu neumím představit, že by na Wiki k tomu jednomu tématu přispívali výhradně odborníci a nenechali si to "kazit" těmi, kdo takový rozhled o tématu nemají.

Většinou je to tak, že hlavní autoři článku si všechny změny hlídají (funkce Sledované stránky) a blbosti skutečně (většinou rychle) mažou.

[Petr Tomeš]

Já tomu nerozumím. Kde podle Vás vzniká pravdivější ... encyklopedie, tedy studnice lidského poznání, než na Wikipedii?

Třeba tady. Jak podle původního lajdáckého srovnání kvality časopisem Nature, tak podle toho zpřesněného reakcí Britiannicy a nezávislých odborníků, který Britannica přehledně vede s řádovým rozdílem.

[AHAHA]

Řádová velikost je přibližný číselný údaj o hodnotě skalární veličiny, který udává nejblíže nižší mocninu deseti.

Jak podle původního lajdáckého srovnání kvality časopisem Nature ... vede s řádovým rozdílem.

V článku Nature se píše, že WP má o třetinu víc chyb než Britannica, tj. koeficient 1.3. Jak jsi přišel k tomu, že je koeficient (minimálně) 10?

Kde jsi přišel k "řádovému" rozdílu od Britannicy? V té zprávě se v číslech nemluví ...

[phero]

Hlavne se v celem tom dokumetu pise "jen" o tom, ze cele to srovnani v Nature bylo velice spatne a jeho vysledky nemaji zadnou hodnotu.

[Petr Tomeš]

Jenže to byste si musel být schopen přečíst analýzu toho, co přinesl Nature, a pak to vychází na minimálně 10x více chyb na Wikipedii. Toho ale zjevěn schopen nejste, takže další diskuse s vámi je zbytečná.

[AHAHA]

Nevím, proč se musím opakovat a říkat, že analýza z Nature tvrdila, že Wikipedie má o třetinu více chyb než Britannica, což je koeficient 1.3, nikoliv minimálně 10. Ano, nejsem schopen pochopit jednoduchou nerovnost 1.3 >= 10, to je pravda.

[Petr Tomeš]

Nevím, proč se musím opakovat a těm pomalejším připomínat, že analýza z Nature nadržovala Wikipedii, a argumenty jsem odkázal, proč je ten koeficient minimálně dvojnásobný. S tím řádem jsem se asi špatně vyjádřil. Prostě chyb, které reálně na zkoumaném vzorku encyklopedie měly, byl v případě Wikipedie o řád vyšší než u Britannici. Konec diskuse.

[AHAHA]

Ještě jsem zapomněl poznamenat, že se jedná o 2 a půl roku staré srovnání, což je víc než třetina stáří Wikipedie. Nehledě na to, že dnes je kvalita (nad množstvím) mnohem více zdůrazňována.

[phero]

Spolihas se na to ze to nikdo nebude cist? Jen kratke shrnuti:

nezavisle srovnani: wikipedia a britannica co se tyka presnosti vicemene na stejno (v ostatnim wp vede s obrovskym prehledme); to se to klukum z Britannicy nelibilo tak stejny data interpretovali jinak a zjistili ze zadna wikipedia na ne nema

[phero]

resp. nezjistili, jen ten paper vytvorili tak, aby to tak na prvni pohled vypadalo - coz prakticky museli jako reakci na medializaci toho radoby objektivniho srovnani v Nature

[Petr Tomeš]

To jen ukazuje, jak velký idiot jsi, a nemá smysl s tebou dále vést diskusi. Na to, jaké zavádějící srovnání nadržující Wikipedii Nature přinesl, je tam dost konkrétních argumentů a doložených fakt, které pochopí každý, kdo není úplné pako.

[phero]

spis to ukazuje, ze neumis cist, ale dobra.

[AHAHA]

Není tak trochu hloupost zdrojovat odbornou seminární práci obecnou encyklopedií pro laiky?

Když už, tak zdrojovat Malou dětskou encyklopedií!

[Petr Tomeš]

Budete se asi divit, ale těch diskusí na internetu a myslím i tady na abclinuxu proběhlo mraky. A jev, kdy studenti řady škol zdrojují seminárky Wikipedií je možná i většinový. Encyklopedie, a to hlavně Wikipedia, je výborný zdroj pro start zpracovávání tématu, ale špatný coby možný hlavní zdroj informací. Prostě tento způsob na odbornější prestižní encyklopedie typu Britannica nemá. Je to na té kvalitě vidět. Tak jako to vidím třeba na slovnících a jiných věcech dostupných volně na netu, často wiki formou. Týmům profesionálních editorů z britských vydavatelství se prostě nemohou rovnat už proto, že do wiki může přispívat kdokoliv včetně lidí, kteří tomu tématu vůbec nerozumí. A tito často diskutují nad nesmysly.

[AHAHA]

V mých oblastech zájmu (matematika a informatika) jsem se nesetkal na anglické Wikipedii s žádnou chybou a to ji čtu dost často. Dovolím si tvrdit, že minimálně v těchto oblastech bude mnohem obsáhlejší a kvalitnější než třeba Britannica.

že do wiki může přispívat kdokoliv včetně lidí, kteří tomu tématu vůbec nerozumí Většina lidí je natolik rozumných, že nerýpají do článků, kterým nerozumí. (Výjimkou je třeba politika, které rozumí očividně všichni) Každopádně s dostatečně velkým počtem redaktorů je tento problém snadno odfiltrovatelný.

Jinak, Britannica už více jak 100 let není britskou encyklopedií ;)

[Heron]

V mých oblastech zájmu (matematika a informatika) jsem se nesetkal na anglické Wikipedii s žádnou chybou a to ji čtu dost často. Dovolím si tvrdit, že minimálně v těchto oblastech bude mnohem obsáhlejší a kvalitnější než třeba Britannica.

Na anglické ano. Některé články třebas o filesystémech vypadají jako by je psal sám autor toho FS. Česká má ovšem hodně co dohánět.

[AHAHA]

Jasně. Když se ale podíváš na množství přispěvovatelů české a anglické verze, hned je ti jasno.

[Petr Tomeš]

Já věděl, že zase někdo narazí na příklad, jenže protože příklad je pouze příklad, tak nemůže ilustrovat celou situaci komplexně.

Jinak zkušenosti se změnami na Wiki mám své. Nejlepší je vykašlat se jim na to, co po mnoha neinvazivních změnách v různých tématech je vrátily zpět. Zjevně je tam partička lidí, kteří mají dost divné představy o kvalitě. Mno myslete si o tom co chcete, ale faktem je, že když má autor možnost napsat svůj článek, tak je to ta největší svoboda. A když bude dobrý a ozdrojovaný, tak se to projeví. Stejně tak má možnost přehledně vysvětlit, co si z připomínek v komentářích začlení do článku nebo nikoliv a proč.

[phero]

Holt kdyz si se tam furt snazil protlacit ze firefox je absolutne nejlepsi, tak se nediv :)

[Petr Tomeš]

Nic takového jsem tam nikdy nepsal, debílku.

[phero]

ne pod svym jmenem, to je fakt

[Petr Tomeš]

Tak teď se musím smát, jak trapné, účelové a nedokazatelné argumenty používáš. Říká se tomu křivé obvinění. Měl by ses stydět.

[AHAHA]

Uvedl bys nějaké příklady těch "neinvazivních změn"? Po dvou letech docela aktivního působení na české Wikipedii můžu s klidem říct, že vracení neinvazivních změn není zrovna typické.

[Petr Tomeš]

Nevím, bylo to náhodně a už si nevzpomenu přesně u jakých článků. Přestal jsem se o to zajímat po pár týdnech, když jsem viděl, že snaha o zvýšení kvality a přesnost je k ničemu a jen ztrátou času odevzdanému arogantním správcům Wikipedie.

[AHAHA]

To spíš vypadá na arogantní jednání přispěvatele a nedodržování (nejspíš taky nečtení) pravidel.

Jak jsem napsal, dva roky jsem se "správci" Wikipedie neměl žádné problémy, a ty upravíš pár věcí a hned problémy jsou? Kde bude chyba?

[Petr Tomeš]

No zjevně u těch správců. Vůbec se mi nelíbí, co zde implikuješ, když o dané záležitosti víš velký prd. A opravdu mi nestojí za to takovou věc dohledávat, už je to několik let.

[AHAHA]

Vím z vlastní zkušenosti, jak se nakládá s neinvazivními změnami, vím jaký typ lidí z Wikipedie odchází s uraženým egem a vím taky, co dělat s výroky, jejichž podklady se autor neobtěžuje dohledávat.

[Petr Tomeš]

A vím, co jsou zač lidi, kteří mektají o něčem, o čem ví velký prd. A to jsi zde prosím pěkně ty. Já vím, o co šlo a nemám náladu ani čas to dohledávat.

[Petr Tomeš]

Ale jednu věc jsem našel, a kupodivu ani nebyla stará rok.

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Homosexualita&diff=3037240&oldid=3036819

Jde o to, že v celém článku jinak chybí vysvětlení toho, proč vlastně homosexualitu všechny kompetentní organizace nepovažují za nemoc. Takhle to vyvolává dojem, že to bylo vlivem nějaké náhody nebo čeho, že se to vyškrtlo.