Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nauč se SQL. Jde v tom udělat úplně všechno.S tím souhlasím. S jedním drobným dodatkem: půlka z toho bude bolet databázi i programátora. There's no silver bullet – ani v databázích.
*Za předpokladu, že programátor zná SQL dané databáze. Za předpokladu, že se jedná o Oracle Database 10gR2 a vyšší.
protoze svet bude zrat ten novy no-sql hype.Nebude. To mi věř. O to se osobně postarám.
.. a nerad bych své nástroje měnil
Akorát teď se toho chytli lidi, kteří z nějakého důvodu neumí používat SQLPřesně tohle si myslím. Akorát nemám odvahu to tak narovinu napsat. Ještě by mě mohl někdo vnoci požádat v tmavém průchodu, abych mu zvednul tužku, která mu upadla.
Copak v Madridu, tam jsi za vodou :)Jasně. Zrovna minulý pátek jsem rezignovaně nechal borce zakomitovat
TRUNCATE TABLE.
Ale jinak já s tím souhlasím. SQL databáze jsou všude a neprávem. Třeba tady ten systém, se kterým si tu v podniku hrajeme, má konfiguraci uloženou v databázi. Potom druhej systém má konfiguraci ve fajlu. To je mnohem jednodušší. Prostě jen přemlasknu soubor a je vymalováno. Líp se to verzuje, ikdyž je to binární. To v tom prvním případě je to složitější. Synchronizace sekvencí, hoši to díky evoluci dotáhli k dokonalosti, takže místy už neexistuje ani referenčí integrita, což má za následek nevysvětlitelné chování, protože se věci linkují jinak než by měly a tak dále.
Zase na druhou stranu má pro mě ta konfigurace v databázi výhodu — libovolné rozšíření systému může být dynamické. Přímo v PL/SQL si vytáhnu, co potřebuji. Kdybych to měl dělat pro ten druhý systém, tak si napřed budu muset napsat parser toho binárního bordelu a patrně bych musel sáhnout po Javě nebo něčem podobným. Takhle to mám konzistentní — vše je v PL/SQL.
Jeden opravdu neví, co je lepší. A teď babo raď!
Pardon, ono to tam už je.
Tiskni
Sdílej: