Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
pak jsem kdesi cetl (tusim v nejake napovede), ze nebezpecna je taky prace s nuzkama, clovek se muze dokonce zranit!Jo, to se píše v manuálové stránce k nůžkám.
sudo dd if=/dev/zero of=/dev/sdbA modří už asi tuší... Dal jsem ten příkaz do schránky a kolečkem hodil do terminálu s tím, že opravím to písmenko a odpálím to. Jenže já vůl nějakým způsobem dostal do schránky i [CR/LF] a sudo bylo ještě teplé... Brejkl jsem to mezi první a druhou sekundou s adrenalinem v infarktových hodnotách. Tímto žádám všechny, kteří někde něco radí, aby kvůli nám blbcům všude v příkladech psali disky jako sdX. Děkuji
Několikrát jsem přemýšlel nad tím jak zajistit aby až na pár adresářů ve kterých nemám moc ztratit byl celý root namountovaný v RO režimu s tím že bych ho odemykal jen když bych updatoval či něco instaloval.
Jsem dřevo gramlavé. Mně do ruk žádný produkční systém nepatří. To výstraha do budoucna pro někoho kdo by chtěl využít mých služeb.
#
před vložením nebo napsáním "nebezpečných" příkazů.
pokud chcete spouštět potenciálně nebezpečný kód - což ctrl-c příkazy zkopírované z nějakého webu jsouTo je právě to, že vidím velký rozdíl mezi vložením a spuštěním. Vložit chci, spustit nechci. Není metoda, jak vložit bez spuštění. Vkládání do konzole nebezpečné je, protože nefunguje jako vkládání textu, ale vkládání klávesy, které se mají jakoby zmáčknout a provést. Kdyby to stejně fungovalo i jinde a já při banálním zkopírování slova omylem vzal i řídící znaky třeba pro Ctrl+Alt+F1 a potom Ctrl+Alt+Del, restartoval by se mi počítač (naštěstí v konzoli až takové řídící znaky nejsou). A tak dále. Jistě, dal by se najít příklad, kdy by takové kopírování s restartem bylo užitečné, ale ve většině případů je to naopak nežádoucí. Stejně třeba jako kdyby třeba JavaScript normálně z webových stránek dokázal číst soubory na lokálním disku (tak jako to kdysi dávno umělo IE přes VBScript). Také by se to občas hodilo, ale v drtivé většině případů by to byla díra jak prase a každej by to chtěl vypnout. Bohužel z toho důvodu, že konzole neumí vkládat, ale pouze interpretovat, je nebezpečné do jakýchkoli programů v konzoli běžících. O tom je ostatně ta zprávička. Jasně, můžeme se tvářit, že je to vlastnost, ale na h***o to je. Před 40 lety, když se kopírovalo maximálně z BBSky také z textového rozhraní, to asi moc nevadilo, možná naopak. Dnes to ale vadí řádově víc.
rm soubor
i rm -r adresář
mažou bez ptaní. Používáš distribuci, která tam pomocí aliasů vkládá -i
(např. redhaty).
confirm-pase
rožšíření vypadá moc pěkně (viz man urxvt-extensions
).
Editory, které jsou navržené pro komunikaci stroje se strojem, nikoliv člověka se strojem, jsou samozřejmě náchylné ke kritickým chybám tohoto druhu. Na tom není nic překvapivého. Protože si hrají na programovací jazyk s interpretem, dovedou ze schránky dostat instrukce, jaké by slušně vychovaný editor přijímal jedině pomocí klávesových zkratek, které skrz schránku přenášet nelze, případně pomocí jiného typu uživatelského rozhraní, nezávislého na vstupu z "terminálu".
Tiskni
Sdílej: