OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
pak jsem kdesi cetl (tusim v nejake napovede), ze nebezpecna je taky prace s nuzkama, clovek se muze dokonce zranit!Jo, to se píše v manuálové stránce k nůžkám.
sudo dd if=/dev/zero of=/dev/sdbA modří už asi tuší... Dal jsem ten příkaz do schránky a kolečkem hodil do terminálu s tím, že opravím to písmenko a odpálím to. Jenže já vůl nějakým způsobem dostal do schránky i [CR/LF] a sudo bylo ještě teplé... Brejkl jsem to mezi první a druhou sekundou s adrenalinem v infarktových hodnotách. Tímto žádám všechny, kteří někde něco radí, aby kvůli nám blbcům všude v příkladech psali disky jako sdX. Děkuji
Několikrát jsem přemýšlel nad tím jak zajistit aby až na pár adresářů ve kterých nemám moc ztratit byl celý root namountovaný v RO režimu s tím že bych ho odemykal jen když bych updatoval či něco instaloval.
Jsem dřevo gramlavé. Mně do ruk žádný produkční systém nepatří. To výstraha do budoucna pro někoho kdo by chtěl využít mých služeb.
#
před vložením nebo napsáním "nebezpečných" příkazů.
pokud chcete spouštět potenciálně nebezpečný kód - což ctrl-c příkazy zkopírované z nějakého webu jsouTo je právě to, že vidím velký rozdíl mezi vložením a spuštěním. Vložit chci, spustit nechci. Není metoda, jak vložit bez spuštění. Vkládání do konzole nebezpečné je, protože nefunguje jako vkládání textu, ale vkládání klávesy, které se mají jakoby zmáčknout a provést. Kdyby to stejně fungovalo i jinde a já při banálním zkopírování slova omylem vzal i řídící znaky třeba pro Ctrl+Alt+F1 a potom Ctrl+Alt+Del, restartoval by se mi počítač (naštěstí v konzoli až takové řídící znaky nejsou). A tak dále. Jistě, dal by se najít příklad, kdy by takové kopírování s restartem bylo užitečné, ale ve většině případů je to naopak nežádoucí. Stejně třeba jako kdyby třeba JavaScript normálně z webových stránek dokázal číst soubory na lokálním disku (tak jako to kdysi dávno umělo IE přes VBScript). Také by se to občas hodilo, ale v drtivé většině případů by to byla díra jak prase a každej by to chtěl vypnout. Bohužel z toho důvodu, že konzole neumí vkládat, ale pouze interpretovat, je nebezpečné do jakýchkoli programů v konzoli běžících. O tom je ostatně ta zprávička. Jasně, můžeme se tvářit, že je to vlastnost, ale na h***o to je. Před 40 lety, když se kopírovalo maximálně z BBSky také z textového rozhraní, to asi moc nevadilo, možná naopak. Dnes to ale vadí řádově víc.
rm soubor
i rm -r adresář
mažou bez ptaní. Používáš distribuci, která tam pomocí aliasů vkládá -i
(např. redhaty).
confirm-pase
rožšíření vypadá moc pěkně (viz man urxvt-extensions
).
Editory, které jsou navržené pro komunikaci stroje se strojem, nikoliv člověka se strojem, jsou samozřejmě náchylné ke kritickým chybám tohoto druhu. Na tom není nic překvapivého. Protože si hrají na programovací jazyk s interpretem, dovedou ze schránky dostat instrukce, jaké by slušně vychovaný editor přijímal jedině pomocí klávesových zkratek, které skrz schránku přenášet nelze, případně pomocí jiného typu uživatelského rozhraní, nezávislého na vstupu z "terminálu".
Tiskni
Sdílej: