Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Medzi Perlom a Pythonom nie je velky rozdiel.Podle mě tam rozdíl je. Z Perlu člověk velmi rychle vystřízliví a následuje krutý depresivní sešup, který nikdo nechce zažít dvakrát. Naopak Python je silně návykový. Asi se z něj už nevyléčím a když si nenapíšu denně aspoň jeden skriptík v Pythonu, tak mám absťák. Přes dva roky se to se mnou vleče. Ze všeho nejhorší jsou víkendy, kdy je na abclinuxu poměrně mrtvo a nikdo nechce nic naprogramovat. To pak nutně potřebuju vyprošťovák a v zoufalství čtu aspoň dokumentaci.
Můžeš naznačit, jak nebo proč dochází k vystřízlivění z PERLu? PERL používám k psaní různých skriptů sice zatím jen asi 2 roky, ale tenhle jazyk (při zachování "štábní kultury" kódu) mi připadne naprosto geniální pro tvorbu téměř čehokoliv na co si člověk vzpomene. S Pythonem se začínám teprve seznamovat, tak je pro mě těžké tyto dva jazyky srovnávat srovnávat...
Nepovažuji se za programátora. Psaní "prográmků" je pro mě spíše koníčkem a způsobem jak si ulehčit práci, popř. vyřešit nějaký problém.
(nejen) Z toho odkazu mi přijde, že Python je pravděpodobně jednodušší na studium, vzhledem k unifikovaným operátorům a funkcím bez ohledu na použitý kontext.
Nicméně prasárny se dají napsat v jakémkoliv jazyce, jen PERL k tomu možná dává více příležitostí než jiné jazyky ... jen jsem stále ještě nepochopil, v čem spočívá to vystřízlivění
Za prvé sem nemíchejte C++ (to uplně něco jiného).Tak to nesouhlasím - C++ má k Javě z mého pohledu daleko blíže než Java k Pythonu/Ruby/Lispu/Smalltalku.
Určitě se zde najde také spousty lidí co Vám řeknou pravý opak.Tak to je snad jasné, já nikde netvrdím že můj názor je Jediná Svatá Pravda (tm). Nicméně bych se vsadil, že jediní kdo budou tvrdit, že Java je přehlednější, budou právě Javisté
package org.acme; import java.rmi.RemoteException; import javax.ejb.*; public class JavaBean implements SessionBean { private SessionContext sessionContext; public void ejbCreate() { } public void ejbRemove() { } public void ejbActivate() { } public void ejbPassivate() { } public void setSessionContext(SessionContext sc) { this.sessionContext = sc; } public String sayHello() throws java.rmi.RemoteException { return "Hello world!"; } }Doufám, že je tu každému jasné, že J2EE (zvláště Java Beans) je to nélepčí, co nám mohl Sun nabídnót. V přehlednosti to už snad překonává už jenom java.lang.reflect API
if( a instanceof ClassA ) { ... } else { ... }povazuji za prasarnu nejvetsiho kalibru.
„The type system is both optional and incremental, and operates completely independently of the compiler technology (which means that normal untyped Smalltalk code runs just as fast as typed code).“Já si myslím, že důležité je především to, že se jedná o špičkovou technologii dynamické kompilace, IMHO možná nejlepší, která je svobodně k dispozici. To by mohlo přijít vhod implementacím mnoha jazyků, třeba i toho Pythonu.
Tiskni
Sdílej: