MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
.
Konkrétně u mě je to zřejmě v psychologii práce, kdy nemusím po několika plochách či relacích honit několik otevřených konzolí s několika taby. Yakuake se opticky tváří jako nadřazená součást systému, je k dispozici všude jedna a ta samá, není to jen pouhé další okýnečko a právě kvůli tomu je to pro mě přehlednější a víc mě to nutí rozdělaný úkol dodělat.
Jinak dle mého názoru by se opičárnou spíš dal nazvat "triviální skriptík, který spustí konzoli (případně pouze zobrazí, je-li již spuštěna), který se spouští klávesovou zkratkou", ale to je každého věc. Já nikomu YaKuake nenutím a taky ji kvůli někomu jinému nepřestanu používat. 
#!/bin/bash opicarna='opicarna' kon='' for k in `dcop | grep '^konsole-'`; do if [ `dcop $k konsole-mainwindow#1 name` = $opicarna ]; then kon=$k fi done if [ -z "$kon" ]; then konsole & sleep 1 dcop konsole-$! konsole-mainwindow#1 setName $opicarna else if [ `dcop $kon konsole-mainwindow#1 isActiveWindow` = 'true' ]; then dcop $kon konsole-mainwindow#1 hide else dcop $kon konsole-mainwindow#1 show fi fiZbývá odstranit ten
sleep 1 a dát tam něco krásnějšího, navázat tenhle skriptík na klávesovou zkratku, odstranit chyby a mám tvoje slavné yakoake. Kostra vznikla během 10 minut.
Když jsem yakuake zkoušel, tak mě vyloženě nesedělo, skoro bych řekl, že je jen na efekt a machrování :-P
používal se nějaký rozumnější interface k dcop, tak to pomalé nebudeTo mě zajímá - DCOP volání jsou všeobecně nechutně pomalá a kdyby byl rychlejší způsob, jak docílit stejných výsledků, tak bych po něm skočil.
. Pokud Tobě vyhovuje toto, tak si to používej, mě je to jedno. Všeobecná volnost v linuxovém světě Ti tu možnost nabízí, konzoli si spouštěj třeba telepaticky. Já však používám YaKuake, protože mi vyhovuje a nehodlám na tom nic měnit. Jestli nechápeš a nebo nevyužiješ výhody a možnosti YaKuake, tak ji prostě nepoužívej, nikdo Ti ji tu nenutí.
Ten program jsem zkoušel (je to už sice dlouho) a vůbec se mi nelíbil. Co na něm vidí jiní jsem nevěděl, tak jsem se holt zeptal, no :-P
*jestli tě popuzuje "triviální skriptík", tak to přece říká vždycky s úsměvěm na tváři "udělám si na to takový malý skriptík"
dle komentářů, jsem nebyl sámdle komentářů právě toho jednoho člověka, co mě -řekněme- nepotěšil?
Já když postrádám nějaký terminál, tak si otevřu další (ctrl-alt-T)Konkrétně u mě je to zřejmě v psychologii práce, kdy nemusím po několika plochách či relacích honit několik otevřených konzolí s několika taby.
A teď jich tu mám jen 12...
PS: Kecám. Ztrácím se už při třech oknech terminálu, kde v každém je pár tabů. Screen používám jen v kombinaci s ssh. Kdybych měl ještě v každém tabu screen, tak mě brzy odvezou k doc.Chocholouškovi.
Je zajímavé, že mě spousta lidí podezřívá, že jsem tu aplikaci nikdy neviděl, přitom jsem četl i její zdrojáky
Přesto si ovšem nepamatuju, jestli je tvoje tvrzení pravdivé - tedy nevím, jestli součástí widgetu konsole jsou i ty taby nebo, zda si to musí aplikace řešit sama.
screen, že?
Dobře teda. Často postrádám třeba to, co se v kwinu jmenuje Special window/application settings - chci aby to bylo stejně jednoduché, protože to využiju často. Nebo ve třeba fluxboxu neumím bez nějakých workaroundů spustit okno aplikaci s maximalizovaným oknem (teď okamžitě, né tak že si to předtím někde nastavím) a další funkce, které má kstart. kwin je ovladatelný přes dcop a tedy částečně skriptovatelný atd.
kwin je ovladatelný přes dcop a tedy částečně skriptovatelný atd.Aha. A k čemu máme ICCCM a nebo snad ještě důležitější EWMH?
A funguje to i bez DCOPu
(Ale asi by bylo hodně dobré udělat k NetWM API pro DBUS - ten ovšem bude přeci jen poněkud rozšířenější.
)
Nicméně u Yakuake a Quake konzole jsem se kdysi inspiroval a napsal něco jako gkrellm, akorát, že míň náročného – Icebuteo. Narozdíl od Yakuake si to nikdy nebere fokus, schovávání se ovládá signálama, je to napsané jen s Xlib v C a žere to míň než bash.
Lze už také nastavit šířku i jinak než v desítkách procent šířky monitoru?Dá se nastavovat po 1%.
Tiskni
Sdílej: