FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Já okno chápu jako možnou maximální prodlevu...To je timeout. Okno je opravdu jen o tom, kolik dat/paketů můžu "mít na cestě".
"Normálně" by bylo nutné odeslat jeden paket a čekat na jeho potvrzení.je pouze jejich podmnožina. Můžete mít třeba protokol, který na žádná potvrzení nečeká a posílá tak rychle, co mu HW stačí. Třeba u přenosu hlasu se data většinou posílají takovou rychlostí jakou přicházejí a nepotvrzuje se každý paket (když se jich pár ztratí tak se nic neděje), ale jen se strany informují o tom, že udržují spojení. Také Váš popis okna neodpovídá tomu, jak to funguje u TCP (o kterém ta zprávička byla). Potvrzují se totiž byty a ne pakety. A potvrzení říká, že od tohoto bytu můžu příjmat = všechny nižší už mám.
Velikost okna určuje právě "dobu" (vyjádřenou přeneseným množstvím dat), po jakou není nutné "čekat" na potvrzeníDoba se v bytech měřit nedá a to i přesto, že je napsaná v uvozovkách.
Potvrzují se nikoli pakety, ale sekvenční číslo, které se u TCP/IP zvyšuje s délkou paketu v bajtech. Tváří se to tedy (na příjemci) jako by se potvrzovaly pakety, protože klient těžko dostane data z půlky paketu. Na odesílateli se to tak tvářit nemusí, protože pakety mohou být cestou fragmentovány na menší a příjemce může potvrdit příjem těchto menších částí.Fragmentaci paketů provádí nižší (linková) vrstva a stejně tak fragmenty na druhé straně opět skládá, takže spojová vrstva (TCP) dostane opět celý segment nebo nic, pokud se nějaká část ztratí. Z toho vyplývá že k potvrzování nějakých menších paketů, jak o tom Vy píšete, nemůže dojít. Podle Vás by museli switche, které pracují na druhé vrstvě a mohou provádět fragmentaci, rozumět protokolu vyšší vrstvy a při fragmentaci rozkopírovávat TCP hlavičku (která se navíc ani do nejmenších možných paketů nevejde).
Ostatně sekvenční čísla slouží mimo jiné právě pro identifikaci paketů, protože vzhledem k možnosti fragmentace je není možné očíslovat jinak než po nejmenších kouscích, na které je možné je rozdělit – tudíž po bytech.To je už naprostý nesmysl, protože při fragmentaci IP paketu se údaje o fragmentaci uloží do IP hlavičky a IP paketu je naprosto jedno, co má v sobě zabaleno za data.
Fragmentaci paketů provádí nižší (linková) vrstva
Tady jste se trochu přepsal, není to linková vrstva, ale síťová.
Tiskni
Sdílej: