MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Já okno chápu jako možnou maximální prodlevu...To je timeout. Okno je opravdu jen o tom, kolik dat/paketů můžu "mít na cestě".
"Normálně" by bylo nutné odeslat jeden paket a čekat na jeho potvrzení.je pouze jejich podmnožina. Můžete mít třeba protokol, který na žádná potvrzení nečeká a posílá tak rychle, co mu HW stačí. Třeba u přenosu hlasu se data většinou posílají takovou rychlostí jakou přicházejí a nepotvrzuje se každý paket (když se jich pár ztratí tak se nic neděje), ale jen se strany informují o tom, že udržují spojení. Také Váš popis okna neodpovídá tomu, jak to funguje u TCP (o kterém ta zprávička byla). Potvrzují se totiž byty a ne pakety. A potvrzení říká, že od tohoto bytu můžu příjmat = všechny nižší už mám.
Velikost okna určuje právě "dobu" (vyjádřenou přeneseným množstvím dat), po jakou není nutné "čekat" na potvrzeníDoba se v bytech měřit nedá a to i přesto, že je napsaná v uvozovkách.
Potvrzují se nikoli pakety, ale sekvenční číslo, které se u TCP/IP zvyšuje s délkou paketu v bajtech. Tváří se to tedy (na příjemci) jako by se potvrzovaly pakety, protože klient těžko dostane data z půlky paketu. Na odesílateli se to tak tvářit nemusí, protože pakety mohou být cestou fragmentovány na menší a příjemce může potvrdit příjem těchto menších částí.Fragmentaci paketů provádí nižší (linková) vrstva a stejně tak fragmenty na druhé straně opět skládá, takže spojová vrstva (TCP) dostane opět celý segment nebo nic, pokud se nějaká část ztratí. Z toho vyplývá že k potvrzování nějakých menších paketů, jak o tom Vy píšete, nemůže dojít. Podle Vás by museli switche, které pracují na druhé vrstvě a mohou provádět fragmentaci, rozumět protokolu vyšší vrstvy a při fragmentaci rozkopírovávat TCP hlavičku (která se navíc ani do nejmenších možných paketů nevejde).
Ostatně sekvenční čísla slouží mimo jiné právě pro identifikaci paketů, protože vzhledem k možnosti fragmentace je není možné očíslovat jinak než po nejmenších kouscích, na které je možné je rozdělit – tudíž po bytech.To je už naprostý nesmysl, protože při fragmentaci IP paketu se údaje o fragmentaci uloží do IP hlavičky a IP paketu je naprosto jedno, co má v sobě zabaleno za data.
Fragmentaci paketů provádí nižší (linková) vrstva
Tady jste se trochu přepsal, není to linková vrstva, ale síťová.
Tiskni
Sdílej: