Warner bude prodávat hudbu bez DRM (diskuse)

[pdp7]

Bravo!

[M.]

Konečně Blíží se konec hudebního DRM?

[Pavel Půlpán]

Že by?

[Ctirad Feřtr]

Tak teď ještě aby společnosti pochopily nesmyslnost prehistorického formátu mp3 a začaly používat něco normálního v čem se budou dát distribuovat alba v nezmršené podobě a pokud možno i s nějakou přidanou hodnotou proti CD. Pak si možná i něco koupím.

[pdp7]

ogg vorbis

[erchamion]

Osobne bych byl radsi za neco bezeztratoveho, treba FLAC.

[Grunt]

Osobne bych byl radsi za neco bezeztratoveho

Proč?

treba FLAC.

Nebyl by pro tyto účely WavPack vhodnější?

[erchamion]

Protoze kdyz uz mam hudbu kupovat, chci ji mit nezmrsenou nejakou (jakoukoliv) ztratovou kompresi. V pripade potreby uz si z toho tu mptrosku nebo ogg vyrobim sam. Ten FLAC byl jen priklad, klidne by to mohla byt jina bezeztratova komprese. Napadl me, protoze je celkem dost rozsireny, dokonce ho zvladaji i lecktere mobilni prehravace, coz by mohla byt vyhoda.

[Ctirad Feřtr]

Ztrátová nebo bezeztrátová, pořád je to jenom derivát skoro 30 let staré technologie CD bez jakékoliv přidané hodnoty. Moderní formát pro distribuci by toho měl umět trochu víc a není to jenom o kompresním algoritmu nebo o větším rozlišení a bitové hloubce.Co třeba multikanál,multimediální a bonusová stopa (video, obrazy, hry, texty, cokoliv) a to všechno pěkně zabalené v jediném souboru přehratelném napříč platformami a HW přehrávači?

[erchamion]

To by se dalo udelat jako hybridni CD nebo DVD a pak by stacilo vystavit na netu jeho iso image

[ikarlos]

video, obrazy, hry, texty, cokoliv?

To by stejně znamenalo jediné - reklamu, reklamu, reklamu, reklamu. Já bych dal přednost tomu, abych se mohl dostat k hudbě aspoň v takové kvalitě, jako bylo zvykem v době před deseti lety. Dnes jsou všechny CD přesmaženy takovým způsobem, až to rve uši. Srovnejte reedice starších cédeček. Nebo se podívejte, jak vypadá ve wave editoru rip nějakého novějšího CD. Dlouho jsem netušil, odkud vítr vane. Ale tady to je:

http://en.wikipedia.org/wiki/Loudness_war

[kyknos]

ne

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Co třeba multikanál,multimediální a bonusová stopa (video, obrazy, hry, texty, cokoliv) a to všechno pěkně zabalené v jediném souboru přehratelném napříč platformami a HW přehrávači?

Dekuji nechci. Kdyz jsem videl cim vsim prudi na originalnich DVD, tak jsem rad, ze prehravam vyhradne filmy v normalnich kontejnerech (asf, avi, ogg, ...).

[petris]

I wav je ztratova komprese, omezeny pocet vzorku z omezeneho poctu hodnot.

[Grunt]

I wav je ztratova komprese, omezeny pocet vzorku z omezeneho poctu hodnot.

Naštěstí i lidské ucho a mozek má nějaká omezení.

[trekker.dk]

Nicméně v tomto případě omezení standardního formátu (16bit, 44kHz) jsou větší, než je omezení, které způsobuje mozek.

[Kyosuke]

Producenti hudby mají IMHO i dnes značné rezervy co do kvality zvuku na úplně jiných místech, než je 16 bitů a 44 kHz... Neztrátová komprese nikdy neopraví úmyslně zkriplenou nahrávku.

[petris]

Ano, a těch omezení využívají i další ztrátové komprese. Proto nechápu, proč někdo prosazuje jednu (wav) na úkor druhé (ogg).

[Grunt]

Ano, a těch omezení využívají i další ztrátové komprese. Proto nechápu, proč někdo prosazuje jednu (wav) na úkor druhé (ogg).

Protože v případě, že už si hudbu koupím a čirou náhodou ji budu chtít dát na nějký přenosný přehrávač, vyvstane problém ve formátu. Většinou se dnes prodávají (z nějaké setrvačnostni či co) MP3, ovšem co když mi přehrávač zvládne i AAC/OGG/atd.? Převádět do čehokoliv z MP3 je už z principu špatně. Proto je lepší koupit si hudbu v bezztrátovém formátu a ztrátový si vyvořit sám.

BTW:WavPack není Wav a Ogg je kontejner(i když wav také, ale čert to vem)

[Kyosuke]

Omezený počet vzorků v praxi v podstatě nehraje roli. A při dostatečném počtu bitů (24 je skoro overkill) fakt není třeba řešit "omezený počet hodnot".

[petris]

Reagoval jsem hlavně na to, že někdo říká, že když si kupuje hudbu, tak jí nechce ztrátově komprimovanou, přitom každý digitální záznam zvuku z principu ztrátový je. Když to chci nekomprimované tak si to poslechnu naživo.

[petris]

Omezený počet vzorků nevadí, pokud vím, že vyšší frekvence tam prostě nejsou, jinak se musí vyfiltrovat. Sice samy o sobě slyšet nejsou, ale na vnímaní zvuku se podílí. Lidé s "dobrým sluchem" dokáží rozlišit záznam z CD od "opravdového" zvuku i na velmi drahé technice, já ne...

[Kyosuke]

Myslím, že to poněkud přeháníš.

[petris]

Opravdu, zkuste si nahrát nějaký zvuk (samozřejmě to vyžaduje nějakou lepší zvukovku, která vzorkuje alespoň s 96kHz, dnes už celkem běžné), udělejte z něj furiérovu řadu pro složky až do těch 22kHz a pak se koukněte co získáte odečtením od původního signálu

[petris]

Teď mě napadlo, že asi nebudete mít mikrofon, kterej by byl schopnej to nahrát, takže by bylo lepší si nějakej zvuk nasyntetizovat.

[Kyosuke]

Tak přesně takovéhle věci dělal kamarád s klasickými 16b/44b zvukovkami a dospěl k závěru, že čím starší zvukovka, tím lepší. Studuje (nebo studoval) akustiku a počítačové zvukové systémy, a to, co mi onehdá říkal o naměřených parametrech, mě docela vyděsilo. A myslím, že mezi tím, co měřil, byly právě i tehdejší "lepší" karty. Ale musel bych mu napsat, už jsem ho dlouho neviděl.

[Kyosuke]

Tedy 16b/44kHz, samozřejmě.

[trekker.dk]

Otázka je, jaké parametry vlastně měřil. Rozhodně nemohl dosáhnout ma 16b/44kHz lepší kvality záznamu, než na víc/víc. Respektive mohl, pokud ta zvukovka s vyššími parametry byla méně kvalitní, ale pokud se bavíme o tom, jak kvalitně záznamenat zvuk, tak na to se asi použije kvalitní HW.

[Kyosuke]

Ono před osmi lety ty 24/96 věci nijak extra rozšířené zase nebyly , a pokud jde o to měření, tak jestli jsem to správně pochopil, tak to porovnával s "ideálním osciloskopem" (resp. do jaké míry by šel moderní zvukovkou nahradit), takže měřil v podstatě všechno - statické parametry, frekvenční odezvu na referenční vstupní signály, dynamiku, bůh ví co ještě. Mno jak říkám, jestli ho někdy uvidím, tak se ho zeptám, stejně mě to zajímá.

[petris]

A kdyby to nebylo slyšet, tak by výrobci asi nedávali do zvukovek pro normální lidi (=~1000Kč) 24bitové A/D(D/A) převodníky vzorkující na těch 96kHz.

[Aldagautr]

hw horsich parametru uz se nevyplati delat paralelene

[Kyosuke]

No ono převodníků je děsná spousta, spíš jde o to, že nemá smysl dělat paralelně větší integrovaný hardware. On na tom čipu (do zvukovky) nikdy nebude sám. Diskrétní kousky jsou trošku jiný případ, těch se vyrábějí hromady, ale to je zase za babku (samostatný převodník s 200 MHz vzorkováním AFAIK stojí pár desítek dolarů), na rozdíl od zakázkového čipu třeba s PCIe řadičem (vzato relativně k parametrům převodníku).

[kyknos]

Přesná čísla si už nepamatuji, ale když jsme na medině testovali maximální slyšitelnou frekvenci, byl jsem hodně nad maximem CD.

[trekker.dk]

Čím jste to testovali? Mám na mysli jakým způsobem to generovalo ten zvuk?

[kyknos]

Jej to už nevím. Nějaká skříňka plná trpaslíků s flétničkama. Nebo možná elektronika. Je to přes deset let, detaily si nepamatuju. Vím jen, že jsem slyšel nejdál v ročníku a že jsem byl hodně nad 22kHz.

[kafa]

Že jste slyšel zvuk nad 20 kHz je u mladého člověka celkem normální. Ještě vyšší frekvence můžete slyšet, pokud se přenášejí kostí. Vtip je ale v tom, že už nerozlišujete výšku tónu, takže pro poslech hudby to stejně nemá smysl. Jinak o kvalitě poslechu rozhoduje celý přenosový řetězec a jeho zkreslení. Dnes se v koncovém stupni používají integrované zesilovače příšerných kvalit, protože kvalitní zesilovač bez párování komplementárních tranzistorů vyrobit nelze. Výsledkem je, že vinilová deska na 30 let starém hifíku má lepší zvuk, než CD v dnešním přehrávači. Sranda je, že nejkvalitnější zesilovače jsou ty elektronkové, jako z dob našich dědů. Dnes stojí přez 100 táců. (To je holt pokrok). A pokud přehráváte CD na počítači, pak už o žádné kvalitě nemá smysl mluvit. (U rapu na tom stejně nezáleží).

[stativ]

Sice nejsem takový audiofil jako zde diskutující, popravdě ani půlce věcí co zde byly zmíněny ani trochu nerozumím. Ale! Slyšel jsem, že vyšší (i nižší) frekvence mimo slyšitelnost ovlivňují hlavně pocity. Jestli se pamatuji dobře, dost je toho využíváno u varhan (kostelních).

Mimochodem, ta loudness war mně docela zaujala, schválně jsem mrkl na jedno CD z roku 1988 a na jedno současné a rozdíl je vidět (sice úplně jiná skupina ale žánr stejný) – to staré má křivku pěkně zubatou a nové je skoro rovina.

[trekker.dk]

Vtip je ale v tom, že už nerozlišujete výšku tónu, takže pro poslech hudby to stejně nemá smysl.

Omyl. Má to smysl a důkazem je právě to, že vinylová deska zní líp, než CD.

Sranda je, že nejkvalitnější zesilovače jsou ty elektronkové, jako z dob našich dědů. Dnes stojí přez 100 táců.

Pleteš si pojmy a dojmy. Tohle už nesouvisí s kvalitou, ale s tím, že elektronkový zesilvač je cool věc hifisty, ale vyrábí se jich málo, proto jsou tak drahé. Pokud provozuješ zesilovač v takovém režimu, že ho nepřebuzuješ, je úplně jedno, jestli jsou tam elektronky nebo tranzistory.

[hwsoft]

Eletronkovy zesilovac normalnich vykonu NIKDY nedosahuje kvality tranzistoroveho zesilovace. Lidi kteri slysi elektronky, slysi jejich uchu lahodici zkresleni . Prece jen se timto dost dlouho zabyvam, abych vedel co a jak. Na kvalite se pak podepisuji takove veci jako rychost prebehu celeho retezce, nezakmitavani, pri skokove zmene a dalsi veci. Elektronky a super kondezatory s modrou LEDkou jsou na tahani penez z pablbu hlavne v autohifi. (ale jinak pozlaceny elektronkovy zesilovac, kde je videt i zhaveni je fakt pekny doplnek obyvaku)

[ikarlos]

Jistě, z pohledu elektrotechniky určitě. Tranzistorový zesilovač je tvrdý jako křemen, to elektronky se s výkonem hnedle dostanou do saturace...
Jenže tohle všechno je nedorozumění - na vaší straně. Právě přesnost tranzistorového zesilovače spojená s CD doku***ným "masteringem" způsobuje nízkou "poslechovou kvalitu". A já chci slyšet fajn hudbu a ne přesné podání praskání clippingu

[Kyosuke]

A vidíš čtyři základní barvy. Ale ne všichni máme mimozemské geny. (Mohl bych se taky nechat změřit? )

[kyknos]

No, že jsem mimozemšťan jsem měl pocit celou medicínu. Nicméně variabilita v těchto parametrech je celkem normální. A vzhledem k tomu, že se citlivost na vysoké frekvence snižuje s věkem, myslím, že to už nebude, co bývalo. Měření je jednoduché, stačí mašinka se sluchátky, co ty zvyuky umí generovat. Pak už jen mačkáš čudlíky podle toho zda něco slyšíš nebo ne.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

> stačí mašinka se sluchátky, co ty zvyuky umí generovat

A osciloskop s vysoce presnym mikrofonem, kterym overis, ze masinka negeneruje i zvuky, ktere generovat nema.

[karoliner]

a od té doby se ta tvá maximální slyšitelná frekvence snižuje

[kyknos]

Jo, ale kokrhání mě bude srát i v důchodu.

[Grunt]

Přesná čísla si už nepamatuji, ale když jsme na medině testovali maximální slyšitelnou frekvenci, byl jsem hodně nad maximem CD.

Když jsem to naposled testoval já, tak má tehdy 7letá sestřenice slyšela max. 19kHz, tedy asi máte sakra kvalitní ušní výbavu. Já teď slyším tak max. 16kHz a můj otec je rád když slyší 12kHz. Tedy u "normálních lidí" má CD kvalita hodně velkou rezervu. U vyšších frekvencí to není stejně nic jiného jen takové divné cinkání na hrnce a jestli to cinká tak, či tak už je šum a fuk. Docela by mě zajímalo jak to slyší ti co den co den poslouchají "hudbu" o hlasitosti startujícího raketoplánu(ťem je asi i MP3 dostatečná a proto je asi i tak populární).

[kyknos]

Ono myslím nejde o poslech zvuků, kde tyto vysoké frekvence jsou hlavní složkou. Ono to bylo ostatně slyšet zatraceně špatně, kdyby zvuky nebyly v náhodné sekvenci, kterou jsme neznal, měl bych pocit, že si je namlouvám. Ale mohou mít vliv na kvalitu zvuku. Alespoň teoreticky, nejsem žádný audiofil.

Na druhou stranu kvalitní mp3 mi bohatě dostačuje a jinou hudbu v podstatě neposlouchám. Možná bych změnil názor, pokud bych si pořídil kvalitní aparaturu a měl zvyk vysedávat v křesle uprostře místnosti a hudbu vychutnávat, ale ja ji poslouchám na počítači při práci nebo z kapesního přehrávače ve vlaku, a to si skutečně myslím, že je mp3 až až. Ostatně oprti třeba kazetám, ze kterých se hudba v podobných situacích běžně poslouchala, je mp3 nádhera. A když už mám chuť na skutečný poslech, zajdu na koncert. Kombinace mpš/ogg + živá hudba mé potřeby naprosto naplňuje.

[trekker.dk]

Omezený počet vzorků v praxi hraje velkou roli.

Jasně, linkuješ tady vzorkovací teorém, takže asi budeš tvrdit, že při 44kHz vzorkování můžeš zachytit 20kHz zvuk a ten už většina lidí neslyší. Jenže kdo tohle řekne, ten se s největší pravděpodobností nikdy nepodíval, jak vypadá třeba takových 15kHz vzorkovaných na 44kHz. To zkreslení tam je značné. Abys byl schopen věrně zachytit zvuk v celém slyšitelném rozsahu, tj. do 20 kHz, potřebuješ vzorkování nejmíň 96kHz.

A to jsme stále ještě nevzali do úvahy, že člověk sice vědomě slyší jenom do 20kHz, ale mozek nějakým způsobem reaguje i na frekvence až do 30kHz, což je důvod, proč drahá profi zařízení, na kterých se nahrává, fungují se vzorkováním 192kHz.

A 24 bitů není overkill ani náhodou. Když si to vypočítáš, tak standardních 16bitů na vzorek znamená maximální dynamiku 96dB (nejhlasitější/nejtišší možný zvuk). To na většinu žánrů stačí, ale třeba takový symfonický orchestr má dynamiku přes 100dB, takže těch 24bitů je pro věrný záznam minumum.

Takže asi takhle - difitální záznam z principu ztrátový je, ale když zaznamenáváš kvalitně, tak v tom není problém. Bohužel to, co se dnes považuje za kvalitní záznam - záznam na CD - příliš kvalitní není a ke ztrátám tam dochází. (A hudební DVD, které by tohle kapacitou snadno vyřešily, se AFAIK běžně nedělají)

[Kyosuke]

"Jenže kdo tohle řekne, ten se s největší pravděpodobností nikdy nepodíval, jak vypadá třeba takových 15kHz vzorkovaných na 44kHz."

Cosi mi říká, že tam to záleží hlavně na kvalitě rekonstrukčního filtru. Sice jsem se tolik nezabýval signálem obecně, jako spíš třeba grafikou, ale co jsem viděl práci lidí kolem Pixaru, tak Nyquist drží docela solidně. Každopádně i s horší rekonstrukcí signálu stále postačuje konečné pásmo, poněvadž konečné pásmo má i signál.

A to jsme stále ještě nevzali do úvahy, že člověk sice vědomě slyší jenom do 20kHz, ale mozek nějakým způsobem reaguje i na frekvence až do 30kHz, což je důvod, proč drahá profi zařízení, na kterých se nahrává, fungují se vzorkováním 192kHz.

Ať si nahrávají, na čem chtějí - co podle Tebe tedy postačuje pro koncové reprodukční zařízení, předpokládáme-li kvalitní převodník a dobrou analogovou část, případně skutečnost, že známe (máme změřený) nějaký model rekonstrukčních schopností převodníku a dokážeme mu přizpůsobit vstupní data?

On i když Nyquist, pravda, je "jen" ideální teoretický limit, nevidím moc technických důvodů, proč bychom se k němu nemohli přiblížit o dost líp než na dvojnásobek. (Samozřejmě tu je otázka vyváženosti konstrukce, v jednu chvíli bude levnější zvětšit vzorkovací frekvenci než ladit to, co máme.)

Kromě toho tady předpokládáš, že i analogová část a zvukový měnič jsou schopny bez problémů zpracovat těch 30 kHz - jo, byl bych rád, kdyby ani s tímhle nebyly problémy, ale stejně bych si nedělal iluze o běžném železe. (Notabene o mých uších, i když se snažím hrát, někdy mi přijde že bych měl uši reklamovat. )

A 24 bitů není overkill ani náhodou. Když si to vypočítáš, tak standardních 16bitů na vzorek znamená maximální dynamiku 96dB (nejhlasitější/nejtišší možný zvuk). To na většinu žánrů stačí, ale třeba takový symfonický orchestr má dynamiku přes 100dB, takže těch 24bitů je pro věrný záznam minumum.

V mém pokoji bude tak 20 dB ambientního hluku, přinejmenším. Abych slyšel něco velmi tichého, potřeboval bych 25. Když přidám 100 dB dynamiky, jsem někde na 130 dB. Tak to mám asi docela problém, protože to si doma fakt nepustím.

Ono na tom (momentálně!) možná nakonec až tak moc nesejde - trošku dat navíc IMHO fakt nevadí, ale, a to už jsem tu vypíchnul, dokud nahrávací studia nedostanou rozum, bude stejně celkem jedno, kolik bitů bude mít převodník. Když jim dáš 32b převodníky, bude se to velmi dobře komprimovat i bezeztrátově, protože dolních 16 bitů prakticky neponese informaci. Možná ty orchestrální nahrávky budou výjimka, ale když většina dnešních nahrávek by zněla mnohem líp už jen kdyby vylezla ze studia v lepším stavu, tak 24 bitů mi fakt přijde jako "perly sviním". Zlatý dědečkovy CDčka z osmdesátých let...

[trekker.dk]

Cosi mi říká, že tam to záleží hlavně na kvalitě rekonstrukčního filtru.

Problém je v tom, že čím víc se signálem blížíš k mezní frekvenci, tím víc tam vznikají rázy, takže přestože frekvence je zaznamenaná dobře, amplituda se mění (od maxima k nule a zpátky, čím blíž k vzorkovací frekvenci, tím pomaleji). Tohle ti rekonstrukční filtr obnoví těžko a projevuje se to i v takovém pásmu, které slyší i starší člověk.

S tím souvisí

Každopádně i s horší rekonstrukcí signálu stále postačuje konečné pásmo, poněvadž konečné pásmo má i signál.

Samozřejmě, problém je v tom, že to konečné pásmo převodu je tak malé, že se do něj konečné pásmo signálu nevejde.

Ať si nahrávají, na čem chtějí - co podle Tebe tedy postačuje pro koncové reprodukční zařízení, předpokládáme-li kvalitní převodník a dobrou analogovou část, případně skutečnost, že známe (máme změřený) nějaký model rekonstrukčních schopností převodníku a dokážeme mu přizpůsobit vstupní data?

No původní debata začala tím, jaké ztráty způsobí digitalizace, takže tahle otázka z tématem víceméně nesouvisí.

To samé víceméně platí pro zbytek tvého textu - nejde o to, jak kvalitní máš reprodukční soustavu, nejde o to, co všechno si můžeš dovolit pustit ve svém pokoji, nejde o to, jak špatně to ve studiu nahrají. Jde mi o to, jak kvalitní je záznam, respektive jaké paramery musí mít, aby samotné zaznamenání znamenalo tak malé ztráty, které nelze postřehnout.

On i když Nyquist, pravda, je "jen" ideální teoretický limit, nevidím moc technických důvodů, proč bychom se k němu nemohli přiblížit o dost líp než na dvojnásobek.

Tuhle větu jsem, přiznávám se, nepochopil.

[Kyosuke]

Problém je v tom, že čím víc se signálem blížíš k mezní frekvenci, tím víc tam vznikají rázy, takže přestože frekvence je zaznamenaná dobře, amplituda se mění (od maxima k nule a zpátky, čím blíž k vzorkovací frekvenci, tím pomaleji). Tohle ti rekonstrukční filtr obnoví těžko a projevuje se to i v takovém pásmu, které slyší i starší člověk.

Chtěl jsi říct aliasing. A odkdy soudný konstruktér před AD převodník nedává antialiasingový filtr? Navíc tohle přeci rekonstruovat nechceš, protože bez digitální přenosové cesty by mezi interpretem a posluchačem nebylo nic, co by aliasing mohlo způsobit.

[trekker.dk]

Nechtěl jsem říct aliasing. Aliasing nastane, pokud v signálu, který vzorkuješ, jsou přítomny složky na frekvenci větší než fs/2. To rázování ale nastane už pod fs/2, při fs 44kHz, se to začně objevovat kolem 15kHz a kolem 20kHz už je to velice výrazné.

Spáchal jsem dva obrázky, které ilustrují, o čem mluvím - http://disk.jabbim.cz/trekker.dk@njs.netlab.cz/razy1.png, http://disk.jabbim.cz/trekker.dk@njs.netlab.cz/razy2.png

Je to sinusovka o frekvenci 22kHz vzorkovaná 44100Hz, vzorkovacímu teorému tedy vyhovujeme, nicméně ty rázy tam jsou.

Rázy mají frekvenci 50Hz, což podle jedné poučky znamená, že bys ani sluchem neměl být schopen odlišit, jestli se mění amplituda nebo frekvence.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Jenže kdo tohle řekne, ten se s největší pravděpodobností nikdy nepodíval, jak vypadá třeba takových 15kHz vzorkovaných na 44kHz. To zkreslení tam je značné.

Kdyz se na takovou radu zaznamu podivas stylem ze si tu posloupnost samplu vyneses do grafu, tak tam to zkresleni je sice znacne (a vubec to nevypada jako puvodni signal), ale ono Nyquistovo tvrzeni rika to, ze je mozne z tech namerenych samplu puvodni signal rekonstruovat beze ztraty. A tohle delaji (nebo se o to alespon snazi) vystupni filtry ve zvukovce.

[trekker.dk]

Teoreticky to možné je, pokud máš možnost v rekonstrukčním obvodu ty vzorky obnovovat diracovými impulsy. To nemáš, takže je musíš nahradit nějakým obdélníkem, čímž ti ovšem ubydou vyšší frekvence na okraji pásma, což musíš vykompenzovat filtrem, takže když se na to podíváš prakticky, tak výstup ani náhodou nebude beze ztráty původní signál.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Coz ale neni problem samotnych 44kHz samplu, jen zpusobu jejich prehravani. Kdybych si to chtel pojistit, tak to proste muzu pred prehranim softwarove prepocitat na dostatecne vysokou samplovaci frekvenci (s idealni rekonstrukci onech frekvenci) a vysledek prehrat na 96kHz prevodniku.

[Kyosuke]

Měl jsem pocit, že ta rekonstrukce "obdélníků" na signál 1) procházející zadanou množinou bodů, 2) s nulovou stejnosměrnou složkou a 3) šířkou pásma omezený polovinou vzorkovací frekvence je matematicky jednoznačná. A žádný Dirac v tom nefiguroval. Ale možná jsem jen starý a od těch dvou semestrů měření a signálů se změnila fyzika...

[trekker.dk]

Hm, tak teď jsi mě znejistil, jestli si to dobře pamatuju - mám ten pocit, že těmy impulsy se to dá aproximovat, tedy teoreticky realizovat, ale to bych musel dohledat, protože si to nepamatuju

Nicméně matematická jednoznačnost je pro praktickou realizaci k ničemu, protože ta Sa-funkce je nekauzální, tudíž při přehrávání je ti to skoro k ničemu. Samozřejmě realizovatelné to je, když řekneš, že od určité vzdálenosti od nuly, tě zbytek té funkce nezajímá.

To je ale jednak aproximace (ale budiž, zkreslení bude asi malé), druhak to má ale hned dva problémy - 1) zesložiťuje a tím pádem zdražuje se ti převodník. 2) zanášíš tam zpoždění, což v některých aplikacích vadí.

[trekker.dk]

Hm, teď si tak uvědomuju, že jsem chytil sám sebe ... vzhledem k tomu, že diskuze vznikla o záznamu, nikoliv o rekonstrukci, tak ten matematický způsob je dostačující na to, aby se originál dal obnovit tak, aby člověk nebyl schopen nic postřehnout. (Samozřejmě při zachování vzorkovací frekvence takové, aby bylo možné zachytit frekvence do těch 30kHz)

[xNathanielX]

Az na ten "drobny" detail, ze neni ztratova oproti masteru ze studia... :)

[Grunt]

Protoze kdyz uz mam hudbu kupovat, chci ji mit nezmrsenou nejakou (jakoukoliv) ztratovou kompresi. V pripade potreby uz si z toho tu mptrosku nebo ogg vyrobim sam. bezeztratova komprese. Napadl me, protoze je celkem dost rozsireny, dokonce ho zvladaji i lecktere mobilni prehravace, coz by mohla byt vyhoda.

Čekal jsem zase nějaké kecy o kvalitě, avšak toto mi příjde jako velmi rozumný argument. Problémem zůstává už jen velikost.

[belisarivs]

Mluvis mi z duse. Co vsichni maji na technologii 12 let stare a prekonane.

[Käyttäjä 11133]

MOžná to že ji podporuje každá druhá "mikrovlnka a lednička"?

[belisarivs]

Je to uzavreny kruh ktery jde rozbit jedine tak, ze budou lide vedet vic.

[Josef Kufner]

Není problém tu mp3 vyrobit. Stačí, aby se na stránkách obchodu objevilo nějaké stručné FAQ a případně i jednoduchý nástroj pro konverzi.

[Jardík]

Americkým zákazníkem je myšlen zákazník z USA, nebo i z Brazílie a dalších amerických států?

[koffr]

Amerika patri USA, stejne tak jako cela Zeme a Mesic. To nevis?

[Marián Kyral]

Super. A kdy to bude u nás? V příštím století?

[Luboš Doležel (Doli)]

In other news RIAA žaluje ty, co si dovolili ripovat vlastní CD.

[Platonix]

To je už ale hrozné.