Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.8.
Herní studio Hangar 13 vydalo novou Mafii. Mafia: Domovina je zasazena do krutého sicilského podsvětí na začátku 20. století. Na ProtonDB je zatím bez záznamu.
Operátor O2 má opět problémy. Jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb dal všem zákazníkům poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství.
Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Taky se mi redakční úprava na "je u konce" nelíbí.To proto, že kdyby tam zůstalo "skončila", tak by to vyznívalo tak, že za to mohou tyto dvě (opravné) verze. Cílem tedy bylo to prohlášení zobecnit.
Či skončila, to pochybujem -dnes je v tomto Linux cca na úrovni windowsových aplikácií spred 10 rokov.Prosím vás zdržte se komentářů o něčem, čemu vůbec nerozumíte. Před deseti lety (mimochodem to ještě nebyly ani Windows 98) byla doba zoufalých začátků, kdy nic pořádně nefungovalo, čerstvě portované aplikace z Apple a Atari byly nedoladěné a padavé a o možnosti pluginů díky výkonu tehdejších CPU naprosto minimální. Srovnávat tohle s excelentním kusem software, jakým je třeba jmenovaný Ardour a s možnostmi, které v tomhle směru nabízí opensource software dnes, rovná se vykřikování nesmyslů na jistém nejmenovaném serveru.
Ja len že svet je odvtedy už zase o niečo ďalej a keď chce niekto za rozumné peniaze nahrávať, tak je odkázaný buď na štúdio, alebo na VST pluginy, ktoré pod Ardour-om ešte úplne triviálne nefungujú, hoci niektoré sa vraj spojazdniť nejako dajú.A všiml jste si vůbec, že v jakémkoliv distru těch pluginů máte několik set okamžitě připravených k použití? Navíc kromě pluginů existují hardwarové procesory (to jsou takové ty krabice s čudlíky), které se v profi studiích používají pořád spíš než ty pluginy a celkem je jim celkem jedno, jestli ten signál do nich pouštíte z Apple, Windows nebo Linuxu. Udělat dobrou nahrávku ale především znamená co se nahrává, kde se to nahrává, čím se to nahrává, jak se to nahrává a jak šikovně se to smíchá. Jestli se pak použije nějaký efekt z LADSPA plaginu, VST nebo z krabice, to už je jenom podružný technický detail.
Není to podružný detail, pokud se ty pluginy liší kvalitou. Nebo pokud je něco jako VST, který zrovna třeba v Linuxu nefunguje.Ano, různé pluginy mají různou kvalitu, ale neexistuje žádné pravidlo, že by LADSPA pluginy byly kvalitativně horší než VST nebo naopak. Vždycky je to věc výběru a vhodných alternativ. Pro amatéra jsou LADSPA apluginy až moc dobré a profík si stejně na kritické věci (reverby, kompresory...) koupí krabice.
Aranžmá, jestli nástroje ladí, jakým co nahrávat mikrofonem a jestli má zpěvák hlas, bych sem netahal.Ale to je naprostý základ a minimálně 80% všeho. Pokud se tohle udělá blbě, tak už se to ničím nespraví.
V roku 98 už bol Cakewalk 5 alebo 6, Cubase, Digital Orchestrator Pro, ProTools, n-track, SoundForge, Goldwave, CoolEdit.Problém je v tom, že to dost často poněkud padavé, na x86 architektuře nebyl k dispozici dostatečný výpočetní výkon pro nějaké efekty, dokonce ani nebylo dost výkonu na to, aby se dalo živě ukládat několik stop do počítače přímo na disk. Pokud si pamatuju, nahrávalo se na externí disk speciálním zařízením, s počítačem to bylo spojené přes dvě navzájem propojené karty do ISA slotu. Bylo to tak pomalé, že když se nahrálo, tak si člověk mohl udělat pauzu, ve které Cubase přes tu pomalou sběrnici postupně chroustala ty nahrané wavy, aby mohla ten zvuk nakreslit. Ardour jsem pořádně nezkoušel, ale porovnávat ho s programy, které měly na vývoj deset let, mi přijde nefér.
Tie lacnejšie síce tiež fungujú, ale VST pluginy dokážu viac za zlomok ceny.Až do chvíle, kdy narazíš na hardwarové omezení, tedy nedostatečný výkon architektury x86 při zpracování signálů.
S lacnými krabicami dobrý zvuk urobíte len veľmi ťažko.Pokud za lacinou krabici považuješ něco, co před těma deseti rokama stálo cca 15000, tak i s tou to jde dobře. Jen je to potřeba umět.
Až do chvíle, kdy narazíš na hardwarové omezení, tedy nedostatečný výkon architektury x86 při zpracování signálů.Hmmm, ale Core 2 Duo má SSE jednotky na dost dobré úrovni.
A nebo nevynadá a začnou hekticky přibývat xruny.To ale může znamentat ve většině případů pouze nastavení nesmyslně malého bufferu, který už systém není schopen obsloužit nebo případně nějakou chybu ovladače (třeba nabízení samplovací frekvence, kterou karta ve skutečnosti nepodporuje).
Tím líp, že je to jednoduché - tak koukněte, jakou máte zvukovku a do té hardvare sekce to info přidejte, jo? Je to otázka tří nebo čtyř kliků.Klidně, ale připadá mi to stejně zybtečné jako dělat databéze třeba nastavení mixérů karet.
Zkuste tohle vysvetlit nejakemu muzikantovi.Většině elektronických muzikantů nic vysvětlovat nemusím, ti se často zabývají 100x složitějšími věcmi jako je třeba programování vlastních zvuků na synťácích (čímž nemyslím náhodné měnění parametrů metodou pokus-omyl, ale promyšlené programování s cílem dosažen konkrétního zvuku).
Navic nastaveni bufferu neni vubec jednoduche. Mne se asi 2 roky nedarilo nastavit spravne na karte od m-audio. V nahodnem okamziku zvuk zacal chrcet. Musel jsem zvetsit periodu, takze buffer nehral nejakou roli.A co vám na tom proboha trvalo dva roky? Vždyť jsou tam v podstatě jenom dvě hodnoty k "laborování". Ne jednu se sahá jenom výjimečně, například pokud si o to vyloženě ovladač řekne nebo pokud se defaultní hodnota nechová mravně (patrně Váš případ). V praxi tam bude buď 2 nebo 3. Tou druhou hodnotu si pak zvolíte počet bufferů podle toho, jakou potřebujete výslednou latenci. Nevidím tam nic, co by mělo zabrat víc času než nějakých 5-10 minut při prvním nastavení včetně případného laborování. Ostatně totéž se nastavuje i v ASIO
Tiskni
Sdílej: