Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
). Ono totiz dost zalezi na cem, z ceho a jak je to distribuce, u Vist zase na tom, jestli je pro ne hardware alespon pouzitelny (pokud ne, je start siiilene pomaly) a jestli meli cas provest ruzne optimalizace pro rychle spousteni.
Navic se dost tezko posuzuje, co je uz "nabootovani". U Vist se to da brat bud do okamziku zobrazeni prihlasovaciho dialogu nebo po nabehnuti deskopu do stavu, kdy uz se na nem da neco delat. Ale kazdy Linux muze byt unikat.
Treba mojemu HTPC trva necelych 25 sekund od zapnuti (ne od restartu, od zapnuti do 230V) do kompleniho nabehnuti, ale ono nabehnuti je do radku s Bashem. Da se to srovnavat s nahenuti okeniho prostedi? Ale je ono nabihani okeniho prostredi jeste bootovani? Z hlediska Vist ano, z hlediska Linuxu ne (je to jen aplikace, ktera neni nezbytne nutna).
Navic vsechy Windows rady NT berou hardware takovy, jaky je (mimo naprosteho zakladu v ntdetect ci jak se to jmenuje), kdezto v Linuxu se detekuje pri startu. Je detekce hardware soucasti bootu? Ve Vistach ne, v Linuxu ano. Opet srovnavame nesrovnatelne.
Linux ma ale v rychlosti bootu prece jenom jednu vitezstvi mu zajistujici vyhodu - muzete si ho libovolne upravit. Muzete si prelozit vlastni jadro, upravit nebo napsat vlastni skripty (ja udelal oboji), upravit okeni prostedi, dokonce si muzete pridat i neco jako prefetch atd. Kdezto priznivci Vist museji doufat, ze si s tim poradi software tretich stran (u WinXP to docela funguje).
Jedina vyhoda Vist, na kterou Linux nema zadnou odpoved, je pouziti flashdisku jako pomocne cache (SuperBoost ci jak se to jmenuje), ale je otazka, jestli to neni jenom "z nouze cnost" a jestli by to pro Linux s jeho pametovym managementem melo vubec smysl.
Já nevím, co maj všichni s tím kecem, že Windows v době zobrazení loginu není plně neběhlý. Samozřejmě, že je.Tak proč teda tak dlouho trvá, než se od přihlášení zobrazí plocha a panel s nabídkou start? Nebo ty už se nepovažují za součást Windows, aby měření dopadlo lépe?
jestli to chcete brát nadále tak jak to berete, tak se koukněte na takový linux .... startuje nejmíň 2x pomaleji než Windows při spouštění služeb podobného typu a stejně KDE spouští 5 sekund další bordel,...Kouknu na takový Linux - doba bootu je srovnatelná s dobou bootu Windows XP (za dobu bootu považuju celý ten čas, kdy nemůžu nic dělat, protože počítač něco šrotuje.)
Tak proč teda tak dlouho trvá, než se od přihlášení zobrazí plocha a panel s nabídkou start? Nebo ty už se nepovažují za součást Windows, aby měření dopadlo lépe?Než se v KDE zobrazí panel, plocha a kmenu a spustí všechny jeho služby, tak musíte čekat 3x déle než ve Windows XP. Ve Vistě se mi zobrazuje panel i plocha okamžitě, ostatní spouštěné aplikace se spustí paralelně na pozadí, narozdíl od KDE, které je spouští postupně - na vícejádrovém CPU je pak rozdíl více než patrný.
Ano, to mohu potvrdit. Také si myslím, že při zobrazení logovacího okno windows ještě něco dodělává. Měl jsem skript na práci s doménou a sám o sobě chodil, ale automaticky při startu se nechtěl provézt - museli jsme do něj přidat čekání - neměřili jsme přesně a tak jsme dali 30s.
Z konference Windows na můj dotaz:
Tipoval bych, ze to bude tim, ze pri startu XP (podle SCHTASKS to asi XP budou) se ve vychozim nastaveni sit neinicializuje okamzite, ale az se zpozdenim. To by vysvetlovalo, ze manualne (kdy uz je sit k dispozici) skripty projdou. Tohle chovani jde nastavit, ale bohuzel si opravdu nevzpoominam, jak se teto funkci rika :(
sshd.
Tiskni
Sdílej: