Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
. Kéž by jediné problémy openSUSE bylo tohle.
navic urceneho pro zacatecnikyVolil bych raději výraz vhodného i pro začátečníky. Nemyslím, že je OpenSUSE určeno pro začátečníky.
A jestli je na prvním řádku Gnome, KDE, nebo MWM, je myslím úplně jedno. Kdo zhodnotí, jestli bude Pepíkovi Novákovi vyhovovat více Gnome nebo KDE?
ok, myslel jsem to tak, mozna jsem se spatne vyjadrilnavic urceneho pro zacatecnikyVolil bych raději výraz vhodného i pro začátečníky. Nemyslím, že je OpenSUSE určeno pro začátečníky.
A jestli je na prvním řádku Gnome, KDE, nebo MWM, je myslím úplně jedno. Kdo zhodnotí, jestli bude Pepíkovi Novákovi vyhovovat více Gnome nebo KDE?pepikovi novakovi bude vyhovovat to graficke prostredi, ktere bude vys, jelikoz, jak se pise nize, bude klikat akorat na tlacitko next
pepikovi novakovi bude vyhovovat to graficke prostredi, ktere bude vys, jelikoz, jak se pise nize, bude klikat akorat na tlacitko nextTak potom je úplně jedno, jestli je tam seznam a on odklikne první položku (která mu pak bude vyhovovat, protože si na ni zvykne), nebo zavře oči a klikne někam do prostoru, aby se trefil na výběr z kroužku.
Nováček si stejně bude chtít vyzkoušet všechno.Jo, jasně. Asi tak jako si každej zkouší, jestli chce mít Windows nebo linux. Většina lidí chce, aby za ně tuhle volbu udělal někdo jiný. Oni chcou prostě jen normálně pracovat.
.
.
Beztak to akorát zdržuje. Místo aby napsali vim soubor tak to musí složitě hledat někde v menu...
Aneb štestí pro mě a jiné distribuce.
namiesto radiobuttonov by som dal checkboxy nech sa dajú nainštalovať oba prostredia a v kdm / gdm by bola možnosť prepnúť prostredie
Tak to samozřejmě funguje. Na téhle stránce jen vybíráte jednu ze základních připravených konfigurací, ale o chvíli později se dostanete k normálnímu výběru, kde můžete přidat i další skupiny balíčků (patterns). Ten výběr základní konfigurace také ovlivní, jaký display manager se bude standardně používat a jaké prostředí bude předvybrané, dokud si uživatel nezvolí jiné (na přihlašovací obrazovce si pak může zvolit třeba i TWM nebo FVWM).
opensusomáci, co sem chodí používají snad všichni kromě kyknosa (ten se ale musí ve všem lišit) KDE.No, u kyknose jsem viděl KDE a třeba anička používá něco jiného, takže ...
Ta prej neexistuje, takže...Hehe
Já si třeba myslím, že u uživatelů GNOME je vyšší poměr lidí, kteří do takových ankety nepřispívají a třeba o nich ani neví.
Proč? Nenapadá mne žádný principiální důvod, proč by tomu tak mělo být.
Podle me poradi neni dulezite. Klidne podle abecedy. Je to jedno. Ale jestli volit defaultni prostredi (to znamena, ze nejaka kolonka tam bude uz zakliknuta), pak by to melo byt KDE. Chápu ze tobe jako zastánci GNOME se to libit nebudeA na to jsi přišel jak? Používal jsem obě hlavní prostředí i další, dlouhou dobu to bylo téměř výhradně GNOME, ale hlavně když jsem zjistil, že KDE může být udělané i jinak než v Kubuntu, tak už žádnou prioritu nemám. Používám obě prostředí podle nálady, momentálně jsou pro mě víceméně rovnocenná. Něco se mi líbí víc v tom či onom a naopak nelíbí. V obou prostředích můžu udělat drtivou většinu věcí, co potřebuju, stejně snadno a rychle. Vzhledem k tomu, že úroveň GNOME v openSUSE není o nic horší (spíše naopak) než v jiných významných distribucích, není žádný důvod jej opomíjet a upřednostňovat KDE. Zdá se, že tato distribuce má vývojáře, kteří pochopili, že tam nepotřebují strkat výchozí preferenci a že si uvědomělý a svéprávní uživatelé dokážou vybrat. Zaškrtnutí jednoho prostředí ještě neznamená, že to bude někomu vyhovovat (více) než jiné možnosti, z tohoto pohledu tím nelze argumentovat.
Každopádně tyto prostředí jou natolik odlišná, že "obojetníka" potkám málokdy.Otázkou je, proč by vůbec měl uživatel používat obě prostředí. Na zkoušku možná. Pro více uživatelů jednoho počítače to taky chápu. Ale jeden uživatel nemá důvod mít nainstalované víc prostředí. Řekl bych, že to je dokonce kontraproduktivní.
Dokážu si představit i příklady, kdy se třeba 80 % času tráví v jednom prostředí a někdy se přepne do druhého, a stále to bude opodstatněné a výhodné řešení než mít jen jedno prostředíTož to by mne teda fakt zajímalo. Předpokládám, že mluvíme stále o Gnome a KDE (sám mám kromě KDE ještě Fluxbox, do kterého se občas přepnu, když dělám třeba v GIMPu s velkými obrázky - a on je GIMP narozdíl od Photoshopu děsně paměťově nenažraný), protože paměťovou náročností jsou na tom ± autobus stejně. Opravdu mne nenapadá situace, kdy by pro mne bylo výhodnější přepnout do Gnome.
hlavní tahák oS 11 má být nové KDE4Hlavni tahak OS XI ma byt KDE4? :–)

) zreverzuje. Takže Gnomistovi KDE a KDEčkřovi Gnome. Tak nebude ani jedna strana ukřivděna a ovlivněna povrchními osobními preferencemi.
Takto by nebylo nic upřednostněno a nic upozaděno. ;)
Ach jo, proc se opensuse stydi za svou preferenci KDE? Z pozorovani mi prijde, ze ho nejvice rozvijeji, tak at si ho daji jako default a GNOME daji mezi ostatni. Ne, ze bych KDE preferoval, ale kdyz vetsina vyvojaru jej preferuje, tak at se ho drzi a nedelaji tyhlety srandatanecky. I kdyz, treba je to skryta forma marketingu opensuse, co chvili se takhle pripomenout
A je tu ještě jedna věc: Pouhým předzaškrtnutím by se stejně asi nic moc nezměnilo v přístupu, pouze by zástupy lidí začali vykřikovat, jak je GNOME v openSUSE upozaděné - a to není pravda, to není žádné ořezávátko jako Kubuntu. :D Takže i kvůli tomu psychologickému efektu, kdy by dělali lidi neplatné závěry, je výhodnější předejít za sočasné situace přednastavené volbě.
Tiskni
Sdílej: