V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
V České republice je situace odlišná. Zde je možné přiznání k DPH podávat i v papírové podobě
To sice ano, ale souhrnné hlášení VIES jde podávat pouze elektronicky. Na druhou stranu, elektronické podání i bez datové schránky funguje v pohodě v libovolném prohlížeči pod libovolným systémem.
Výbojka se dá sehnat zadarmo (hledej, jak se shání výbojky na osvit plošných spojů)
Člověk s vlastním políčkem a elektrárničkou se může do křížku se státem dostat tak maximálně při výstavbě nové dálnice co shodou okolností vede přes jeho barák.Mladý pane, viděl jste někdy důl?
ale to co si člověk dělá doma na svém pozemku je jeho věcfalse
Tak zase takhle do extrému to hnát nemusíš - jestli myslíš že v Evropě komukoliv dnes hrozí že mu vyvlastní jeho pozemek jen tak pro nic za nicJá si myslím, že třeba člověk s ostrovním systémem (terorista!) a nedej bože vlastní telekomunikační ústřednou (pirát! pedofil!) se může stát trnem v oku dost rychle.
nepozorovaně … nikdo si ničeho nevšimneSamozřejmě, pokud nikdo nebude vědět, co tam máš, tak na tebe nepřijdou. Jak dobře jdou ale takové věci utajit? Vyset GM brambory nebo vyrobit nějaké léky, uválcujou tě.
Vyset GM brambory nebo vyrobit nějaké léky, uválcujou tě.
Jinak je to 0:0, člověk stát nezajímá a stát nezajímá ten člověk, je to jasné.hm, a třeba o dani z nemovitosti jsi už někdy slyšel?
Souvisí to tak, že proč zrovna tahle daň a ne třeba výpalné za život, které se jmenuje zdravotní pojištěníprotože tady konkrétně byla řeč o "Člověk s vlastním políčkem a elektrárničkou se může do křížku se státem dostat tak maximálně při výstavbě nové dálnice co shodou okolností vede přes jeho barák." - tedy reaguji, že výstavba nové dálnice rozhodně není jediný případ, kdy stát to políčko, elektrárnička a barák zajímá
Sice netuším co je to CAPICOM, zato ale už několik let podávám veškerá podání pro daňovou správu elektronicky přes daňový portál normálně z Firefoxu v Linuxu. S podepisováním žádný problém nemám. Prostě vyberu certifikát, zadám přístupové heslo a odesílaný soubor se podepíše.
S podepisováním žádný problém nemám. Prostě vyberu certifikát, zadám přístupové heslo a odesílaný soubor se podepíše.
To já mám, protože svěřujete svůj soukromý klíč kódu, který si stahujete ze serveru daňové správy. Přitom by úplně stačilo, aby vedle tohoto formuláře tam dali formulář pro vložení již podepsaného přiznání. Celý složitý akt, kvůli kterému tam mají javový kód, je totiž obyčejné podepsání XML souboru, který dodá server, a jeho uložení spolu s podpisem do PKCS#7 a odeslání zpět. To se dá nahradit jedním openssl příkazem.
Navíc ne vše funguje v Linuxu. Je tam řada starých formulářů, které fungují jen v IE na Windows. Například formulář pro podání žádosti o zřízení daňové informační schránky, která slouží například k prohlížení vašeho daňového účtu (jestli něco nedlužíte, jestli zaměstnavatel zaplatil zálohy a tak dále). Vtipné je, že samotná práce se schránkou již v Linuxu prý funguje. Jen ne podání žádosti.
To já mám, protože svěřujete svůj soukromý klíč kódu, který si stahujete ze serveru daňové správy. Přitom by úplně stačilo, aby vedle tohoto formuláře tam dali formulář pro vložení již podepsaného přiznání. Celý složitý akt, kvůli kterému tam mají javový kód, je totiž obyčejné podepsání XML souboru, který dodá server, a jeho uložení spolu s podpisem do PKCS#7 a odeslání zpět. To se dá nahradit jedním openssl příkazem.Obávám se, že těch 5 lidí v republice, kteří podávají daňové přiznání a uměli by to tímhle způsobem udělat, není dostatečně velká cílová skupina, která by ospravedlnila náklady na takovéhle řešení a komplikace, které by to přineslo ostatním (kteří by v lepším případě nevěděli, co s tím políčkem dělat, v horším by se považovali za experty a cpali by tam bůhvíco). Jinak rozumnější řešení bych viděl v rozšíření webového prohlížeče o funkcionalitu elektronického podpisu a dešifrování. Podle mne by to bylo nesrovnatelně užitečnější, než celé HTML5. Ale nebojím se, že by se to do prohlížečů jen tak dostalo, protože by to pokrylo jednu významnou bezpečnostní oblast, a skutečná bezpečnost málokoho zajímá.
Jinak rozumnější řešení bych viděl v rozšíření webového prohlížeče o funkcionalitu elektronického podpisu a dešifrování. Podle mne by to bylo nesrovnatelně užitečnější, než celé HTML5.Asi proto HTML5 standardizuje element
keygen
.
keygen
nepůjde prakticky použít vůbec k ničemu. Aspoň tedy v současné podobě, kdy generuje dvojici klíčů, ale ne žádost o certifikát. A i pak by to byl hodně divný element, když si člověk uvědomí, jak často se o certifikát žádá, a jak často se pak používá.
Tiskni
Sdílej: