Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
V České republice je situace odlišná. Zde je možné přiznání k DPH podávat i v papírové podobě
To sice ano, ale souhrnné hlášení VIES jde podávat pouze elektronicky. Na druhou stranu, elektronické podání i bez datové schránky funguje v pohodě v libovolném prohlížeči pod libovolným systémem.
Výbojka se dá sehnat zadarmo (hledej, jak se shání výbojky na osvit plošných spojů)
Člověk s vlastním políčkem a elektrárničkou se může do křížku se státem dostat tak maximálně při výstavbě nové dálnice co shodou okolností vede přes jeho barák.Mladý pane, viděl jste někdy důl?
ale to co si člověk dělá doma na svém pozemku je jeho věcfalse
Tak zase takhle do extrému to hnát nemusíš - jestli myslíš že v Evropě komukoliv dnes hrozí že mu vyvlastní jeho pozemek jen tak pro nic za nicJá si myslím, že třeba člověk s ostrovním systémem (terorista!) a nedej bože vlastní telekomunikační ústřednou (pirát! pedofil!) se může stát trnem v oku dost rychle.
nepozorovaně … nikdo si ničeho nevšimneSamozřejmě, pokud nikdo nebude vědět, co tam máš, tak na tebe nepřijdou. Jak dobře jdou ale takové věci utajit? Vyset GM brambory nebo vyrobit nějaké léky, uválcujou tě.
Vyset GM brambory nebo vyrobit nějaké léky, uválcujou tě.
Jinak je to 0:0, člověk stát nezajímá a stát nezajímá ten člověk, je to jasné.hm, a třeba o dani z nemovitosti jsi už někdy slyšel?
Souvisí to tak, že proč zrovna tahle daň a ne třeba výpalné za život, které se jmenuje zdravotní pojištěníprotože tady konkrétně byla řeč o "Člověk s vlastním políčkem a elektrárničkou se může do křížku se státem dostat tak maximálně při výstavbě nové dálnice co shodou okolností vede přes jeho barák." - tedy reaguji, že výstavba nové dálnice rozhodně není jediný případ, kdy stát to políčko, elektrárnička a barák zajímá
Sice netuším co je to CAPICOM, zato ale už několik let podávám veškerá podání pro daňovou správu elektronicky přes daňový portál normálně z Firefoxu v Linuxu. S podepisováním žádný problém nemám. Prostě vyberu certifikát, zadám přístupové heslo a odesílaný soubor se podepíše.
S podepisováním žádný problém nemám. Prostě vyberu certifikát, zadám přístupové heslo a odesílaný soubor se podepíše.
To já mám, protože svěřujete svůj soukromý klíč kódu, který si stahujete ze serveru daňové správy. Přitom by úplně stačilo, aby vedle tohoto formuláře tam dali formulář pro vložení již podepsaného přiznání. Celý složitý akt, kvůli kterému tam mají javový kód, je totiž obyčejné podepsání XML souboru, který dodá server, a jeho uložení spolu s podpisem do PKCS#7 a odeslání zpět. To se dá nahradit jedním openssl příkazem.
Navíc ne vše funguje v Linuxu. Je tam řada starých formulářů, které fungují jen v IE na Windows. Například formulář pro podání žádosti o zřízení daňové informační schránky, která slouží například k prohlížení vašeho daňového účtu (jestli něco nedlužíte, jestli zaměstnavatel zaplatil zálohy a tak dále). Vtipné je, že samotná práce se schránkou již v Linuxu prý funguje. Jen ne podání žádosti.
To já mám, protože svěřujete svůj soukromý klíč kódu, který si stahujete ze serveru daňové správy. Přitom by úplně stačilo, aby vedle tohoto formuláře tam dali formulář pro vložení již podepsaného přiznání. Celý složitý akt, kvůli kterému tam mají javový kód, je totiž obyčejné podepsání XML souboru, který dodá server, a jeho uložení spolu s podpisem do PKCS#7 a odeslání zpět. To se dá nahradit jedním openssl příkazem.Obávám se, že těch 5 lidí v republice, kteří podávají daňové přiznání a uměli by to tímhle způsobem udělat, není dostatečně velká cílová skupina, která by ospravedlnila náklady na takovéhle řešení a komplikace, které by to přineslo ostatním (kteří by v lepším případě nevěděli, co s tím políčkem dělat, v horším by se považovali za experty a cpali by tam bůhvíco). Jinak rozumnější řešení bych viděl v rozšíření webového prohlížeče o funkcionalitu elektronického podpisu a dešifrování. Podle mne by to bylo nesrovnatelně užitečnější, než celé HTML5. Ale nebojím se, že by se to do prohlížečů jen tak dostalo, protože by to pokrylo jednu významnou bezpečnostní oblast, a skutečná bezpečnost málokoho zajímá.
Jinak rozumnější řešení bych viděl v rozšíření webového prohlížeče o funkcionalitu elektronického podpisu a dešifrování. Podle mne by to bylo nesrovnatelně užitečnější, než celé HTML5.Asi proto HTML5 standardizuje element
keygen
.
keygen
nepůjde prakticky použít vůbec k ničemu. Aspoň tedy v současné podobě, kdy generuje dvojici klíčů, ale ne žádost o certifikát. A i pak by to byl hodně divný element, když si člověk uvědomí, jak často se o certifikát žádá, a jak často se pak používá.
Tiskni
Sdílej: