Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
normálně do banky přistupuji z desktopu/laptopu, vůbec by mě nenapadlo přistupovat z mobilu, tak jsem zkusil nativní firefox v pinephone a jakž takž to funguje (je to ukrutně pomalé a je otravné, že okno je tak maličké; ale to by možná šlo vytunit zmenšením písma atd. Moje banka je ČS.)
S nativními appkami androidu to může být těžké. Existuje na ně emulátor (waydroid). Samotná práce s ním vyžaduje laboraci s příkazovou řádkou, což by nebyl až tak problém s hw klávesnicí (tu ale zatím nemám, je beznadějně vyprodaná). Zkusil jsem si teď jen tak pro zábavu nainstalovat androidí Mapy.cz, zatím jsem nebyl úspěšný, ale dnes už nemám čas si s tím hrát, zítra ráno moc práce :-O pro mě by to byla třešnička na dortu, ale myšlenka mě zaujala, tak se k tomu zkusím vrátit.
Budou-li případné úspěchy, pochlubím se tu s nimi.
Díky moc. Pro mne je bankovní přístup pomocí aplikace v telefonu docela podstatná část. Zjednodušuje (a zabezpečuje) to přihlašování, pomáhá to při využití bankovní identity.. a to se pak větví dál - třeba přístup do datových schránek atd., atd.
U Androidu bych měl určité obavy ohledně bezpečnosti, u Apple to, pokud vím, funguje dobře.
Tohle by ale mohlo bránit širšímu rozšíření linuxových telefonů (podobně jako nepřítomnost některých aplikací na linuxovém desktopu).
V podstatě si myslím, že v současné době, dokud nejsou aplikace bank pro mobilní linux (budou - li někdy?), je zatím jediná možnost využít androidí aplikace (předpokládám, že u Apple to bude ještě méně možné).
A pak je tu řada dalších otázek (bezpečnost, aktuálnost, napojení na Google Store (nebo jak se to u Androidu jmenuje
)..
Mně osobně štvou mobilní verze webových stránek a podivné verze browserů, chtěl bych mít na tabletu totéž co na desktopu.
U přechodu na linuxový tablet mne brzdí nedostatek slušného hardware s podporou linuxu (nějaká dostupná obdoba iPadu).
Myslím si ale, že u telefonu jsou dostupné aplikace IMHO nezbytnost (viz konec Windows mobilů a rozšíření Androidu).
PS: Hodně zdaru s linuxovým mobilem! 
Tiskni
Sdílej: