Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Všechny příznivce OOP (zde „opravdového objektového programování“) jistě potěší, že vysoce výkonná implementace Smalltalku zvaná Strongtalk, která Sunu posloužila jako jeden ze základů pro implementaci HotSpot VM současné Javy, byla uvolněna pod BSD-like licencí.
Tiskni
Sdílej:
Medzi Perlom a Pythonom nie je velky rozdiel.Podle mě tam rozdíl je. Z Perlu člověk velmi rychle vystřízliví a následuje krutý depresivní sešup, který nikdo nechce zažít dvakrát. Naopak Python je silně návykový. Asi se z něj už nevyléčím a když si nenapíšu denně aspoň jeden skriptík v Pythonu, tak mám absťák. Přes dva roky se to se mnou vleče. Ze všeho nejhorší jsou víkendy, kdy je na abclinuxu poměrně mrtvo a nikdo nechce nic naprogramovat. To pak nutně potřebuju vyprošťovák a v zoufalství čtu aspoň dokumentaci.
Můžeš naznačit, jak nebo proč dochází k vystřízlivění z PERLu? PERL používám k psaní různých skriptů sice zatím jen asi 2 roky, ale tenhle jazyk (při zachování "štábní kultury" kódu) mi připadne naprosto geniální pro tvorbu téměř čehokoliv na co si člověk vzpomene. S Pythonem se začínám teprve seznamovat, tak je pro mě těžké tyto dva jazyky srovnávat srovnávat...
Nepovažuji se za programátora. Psaní "prográmků" je pro mě spíše koníčkem a způsobem jak si ulehčit práci, popř. vyřešit nějaký problém.
(nejen) Z toho odkazu mi přijde, že Python je pravděpodobně jednodušší na studium, vzhledem k unifikovaným operátorům a funkcím bez ohledu na použitý kontext.
Nicméně prasárny se dají napsat v jakémkoliv jazyce, jen PERL k tomu možná dává více příležitostí než jiné jazyky ... jen jsem stále ještě nepochopil, v čem spočívá to vystřízlivění
Za prvé sem nemíchejte C++ (to uplně něco jiného).Tak to nesouhlasím - C++ má k Javě z mého pohledu daleko blíže než Java k Pythonu/Ruby/Lispu/Smalltalku.
Určitě se zde najde také spousty lidí co Vám řeknou pravý opak.Tak to je snad jasné, já nikde netvrdím že můj názor je Jediná Svatá Pravda (tm). Nicméně bych se vsadil, že jediní kdo budou tvrdit, že Java je přehlednější, budou právě Javisté
package org.acme; import java.rmi.RemoteException; import javax.ejb.*; public class JavaBean implements SessionBean { private SessionContext sessionContext; public void ejbCreate() { } public void ejbRemove() { } public void ejbActivate() { } public void ejbPassivate() { } public void setSessionContext(SessionContext sc) { this.sessionContext = sc; } public String sayHello() throws java.rmi.RemoteException { return "Hello world!"; } }Doufám, že je tu každému jasné, že J2EE (zvláště Java Beans) je to nélepčí, co nám mohl Sun nabídnót. V přehlednosti to už snad překonává už jenom java.lang.reflect API
if( a instanceof ClassA ) { ... } else { ... }povazuji za prasarnu nejvetsiho kalibru.
„The type system is both optional and incremental, and operates completely independently of the compiler technology (which means that normal untyped Smalltalk code runs just as fast as typed code).“Já si myslím, že důležité je především to, že se jedná o špičkovou technologii dynamické kompilace, IMHO možná nejlepší, která je svobodně k dispozici. To by mohlo přijít vhod implementacím mnoha jazyků, třeba i toho Pythonu.