plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Všechny příznivce OOP (zde „opravdového objektového programování“) jistě potěší, že vysoce výkonná implementace Smalltalku zvaná Strongtalk, která Sunu posloužila jako jeden ze základů pro implementaci HotSpot VM současné Javy, byla uvolněna pod BSD-like licencí.
Tiskni
Sdílej:
Medzi Perlom a Pythonom nie je velky rozdiel.Podle mě tam rozdíl je. Z Perlu člověk velmi rychle vystřízliví a následuje krutý depresivní sešup, který nikdo nechce zažít dvakrát. Naopak Python je silně návykový. Asi se z něj už nevyléčím a když si nenapíšu denně aspoň jeden skriptík v Pythonu, tak mám absťák. Přes dva roky se to se mnou vleče. Ze všeho nejhorší jsou víkendy, kdy je na abclinuxu poměrně mrtvo a nikdo nechce nic naprogramovat. To pak nutně potřebuju vyprošťovák a v zoufalství čtu aspoň dokumentaci.
Můžeš naznačit, jak nebo proč dochází k vystřízlivění z PERLu? PERL používám k psaní různých skriptů sice zatím jen asi 2 roky, ale tenhle jazyk (při zachování "štábní kultury" kódu) mi připadne naprosto geniální pro tvorbu téměř čehokoliv na co si člověk vzpomene. S Pythonem se začínám teprve seznamovat, tak je pro mě těžké tyto dva jazyky srovnávat srovnávat...
Nepovažuji se za programátora. Psaní "prográmků" je pro mě spíše koníčkem a způsobem jak si ulehčit práci, popř. vyřešit nějaký problém.
(nejen) Z toho odkazu mi přijde, že Python je pravděpodobně jednodušší na studium, vzhledem k unifikovaným operátorům a funkcím bez ohledu na použitý kontext.
Nicméně prasárny se dají napsat v jakémkoliv jazyce, jen PERL k tomu možná dává více příležitostí než jiné jazyky ... jen jsem stále ještě nepochopil, v čem spočívá to vystřízlivění
Za prvé sem nemíchejte C++ (to uplně něco jiného).Tak to nesouhlasím - C++ má k Javě z mého pohledu daleko blíže než Java k Pythonu/Ruby/Lispu/Smalltalku.
Určitě se zde najde také spousty lidí co Vám řeknou pravý opak.Tak to je snad jasné, já nikde netvrdím že můj názor je Jediná Svatá Pravda (tm). Nicméně bych se vsadil, že jediní kdo budou tvrdit, že Java je přehlednější, budou právě Javisté
package org.acme; import java.rmi.RemoteException; import javax.ejb.*; public class JavaBean implements SessionBean { private SessionContext sessionContext; public void ejbCreate() { } public void ejbRemove() { } public void ejbActivate() { } public void ejbPassivate() { } public void setSessionContext(SessionContext sc) { this.sessionContext = sc; } public String sayHello() throws java.rmi.RemoteException { return "Hello world!"; } }Doufám, že je tu každému jasné, že J2EE (zvláště Java Beans) je to nélepčí, co nám mohl Sun nabídnót. V přehlednosti to už snad překonává už jenom java.lang.reflect API
if( a instanceof ClassA ) { ... } else { ... }povazuji za prasarnu nejvetsiho kalibru.
„The type system is both optional and incremental, and operates completely independently of the compiler technology (which means that normal untyped Smalltalk code runs just as fast as typed code).“Já si myslím, že důležité je především to, že se jedná o špičkovou technologii dynamické kompilace, IMHO možná nejlepší, která je svobodně k dispozici. To by mohlo přijít vhod implementacím mnoha jazyků, třeba i toho Pythonu.