Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Všechny příznivce OOP (zde „opravdového objektového programování“) jistě potěší, že vysoce výkonná implementace Smalltalku zvaná Strongtalk, která Sunu posloužila jako jeden ze základů pro implementaci HotSpot VM současné Javy, byla uvolněna pod BSD-like licencí.
Tiskni
Sdílej:
Medzi Perlom a Pythonom nie je velky rozdiel.Podle mě tam rozdíl je. Z Perlu člověk velmi rychle vystřízliví a následuje krutý depresivní sešup, který nikdo nechce zažít dvakrát. Naopak Python je silně návykový. Asi se z něj už nevyléčím a když si nenapíšu denně aspoň jeden skriptík v Pythonu, tak mám absťák. Přes dva roky se to se mnou vleče. Ze všeho nejhorší jsou víkendy, kdy je na abclinuxu poměrně mrtvo a nikdo nechce nic naprogramovat. To pak nutně potřebuju vyprošťovák a v zoufalství čtu aspoň dokumentaci.
Můžeš naznačit, jak nebo proč dochází k vystřízlivění z PERLu? PERL používám k psaní různých skriptů sice zatím jen asi 2 roky, ale tenhle jazyk (při zachování "štábní kultury" kódu) mi připadne naprosto geniální pro tvorbu téměř čehokoliv na co si člověk vzpomene. S Pythonem se začínám teprve seznamovat, tak je pro mě těžké tyto dva jazyky srovnávat srovnávat...
Nepovažuji se za programátora. Psaní "prográmků" je pro mě spíše koníčkem a způsobem jak si ulehčit práci, popř. vyřešit nějaký problém.
(nejen) Z toho odkazu mi přijde, že Python je pravděpodobně jednodušší na studium, vzhledem k unifikovaným operátorům a funkcím bez ohledu na použitý kontext.
Nicméně prasárny se dají napsat v jakémkoliv jazyce, jen PERL k tomu možná dává více příležitostí než jiné jazyky ... jen jsem stále ještě nepochopil, v čem spočívá to vystřízlivění
Za prvé sem nemíchejte C++ (to uplně něco jiného).Tak to nesouhlasím - C++ má k Javě z mého pohledu daleko blíže než Java k Pythonu/Ruby/Lispu/Smalltalku.
Určitě se zde najde také spousty lidí co Vám řeknou pravý opak.Tak to je snad jasné, já nikde netvrdím že můj názor je Jediná Svatá Pravda (tm). Nicméně bych se vsadil, že jediní kdo budou tvrdit, že Java je přehlednější, budou právě Javisté
package org.acme; import java.rmi.RemoteException; import javax.ejb.*; public class JavaBean implements SessionBean { private SessionContext sessionContext; public void ejbCreate() { } public void ejbRemove() { } public void ejbActivate() { } public void ejbPassivate() { } public void setSessionContext(SessionContext sc) { this.sessionContext = sc; } public String sayHello() throws java.rmi.RemoteException { return "Hello world!"; } }Doufám, že je tu každému jasné, že J2EE (zvláště Java Beans) je to nélepčí, co nám mohl Sun nabídnót. V přehlednosti to už snad překonává už jenom java.lang.reflect API
if( a instanceof ClassA ) { ... } else { ... }povazuji za prasarnu nejvetsiho kalibru.
„The type system is both optional and incremental, and operates completely independently of the compiler technology (which means that normal untyped Smalltalk code runs just as fast as typed code).“Já si myslím, že důležité je především to, že se jedná o špičkovou technologii dynamické kompilace, IMHO možná nejlepší, která je svobodně k dispozici. To by mohlo přijít vhod implementacím mnoha jazyků, třeba i toho Pythonu.