systemd 227

Měsíc po vydání verze 226 (zprávička) oznámil Lennart Poettering vydání verze 227 správce systému a služeb systemd (GitHub, NEWS). Nejnovější verze systemd opět přináší celou řadu novinek, vyžaduje util-linux 2.27, /etc/mtab nemůže být normální soubor, ...

7.10.2015 18:18 | Ladislav Hagara | Nová verze

Komentáře

[Kuzzle]

FLEEEEEEEEEEEJM!!

[Brokarna]

https://www.youtube.com/watch?v=xZ8Xt4CV2qQ

[hlasovani]

Bulánci, už jedou?

[j]

Prej se ceka na integraci directX.

[David Heidelberg]

pozdě http://wiki.ixit.cz/d3d9

[R]

Uz je wine v systemd?

[D.A.Tiger]

NA CO...? O.o

[kyknos]

No pro gnome 4

[D.A.Tiger]

Oni chteji cpat do Gnome Direct X??? Oni se fakt asi uz pomatli na rozumu

[Slavko]

Našťastie, na rasbian/jessie mi to ide aj bez tohoto škodvéru, len ktovie dokedy...

[hlasovani]

Dočkej času, jak husa klasu a všechny Debian deriváty přejdou na tento bazmek. Ještěže můj první Linux bylo Gentoo. Tady mi nikdo nevnucuje jeho názor, jak má vypadat MOJE konfigurace a nastavení.

[pavlix]

Pokud teda zrovna člověk nepřijde do IRC kanálu, tam už mu jedinou správnou konfiguraci™ bohužel vnucují.

[AAnarchYsta]

Nerozumiem: "/etc/mtab nemůže být normální soubor"
Ako nemôže? V *nixe je všetko súbor nie? (až na procesy a sockety...)

[michich]

"normální soubor" jako "regular file".

[Peter Golis]

Už ani nepamätám v ktorom roku mi ten súbor začal ukazovať cez symlink na /proc/self/mounts. Keby tak nebolo, tak by som mal asi mierne problémy s fuse.

[mirec]

Aké problémy? Ja mám ako obyčajný súbor a nevšimol som si problémy s fuse.

[Peter Golis]

Napríklad mi pred rokmi root dokázal nahliadnúť cez df že mám cez fuse niečo pripojené.

[Jardik]

A to jako myslis, ze ted nemuze?

[Peter Golis]

Neviem ako u teba, ale u mňa som si istý že nemôže. U anonymov som si neni istý ani že vyskúšali aspoň livecd.

[xkucf03]

Root se přece může přes su přepnout na tebe a pak ten připojený FS vidí…

[Peter Golis]

Áno, to môže. Ale napriamo to neuvidí. Je to taká obskúrna bezpečnosť, ale aspoň to neťahá oči.

[pavlix]

Áno, to môže.

Čímž ovšem celé tvoje vlákno nabývá jaksi komický nádech.

Ale napriamo to neuvidí.

Já si naopak myslím, že to uvidí úplně napřímo, on se totiž může napřímo podívat do jakéhokoli tvého procesu přes /proc.

Je to taká obskúrna bezpečnosť,

Není to obskurní bezpečnost. Ani jiná.

[Peter Golis]

To, áno. Predstava že má nejaký správca implementované sledovanie užívateľov aby sa v prípade ich pripojenia mohol prepnúť na užívateľa aby im mohol kontrolovať ich dáta pripojené cez fuse je naozaj komická. Týmto smerom to ovšem stočili miestny troli čo poznajú tak maximálne jednoužívateľskú inštaláciu.

Ja som písal o probléme keď root mohol cez df vidieť užívateľmi pripojené disky cez fuse. Ono, keď máš systém s pripojenými niekoľkými tisíckami užívateľov, a desiatkami aplikačných diskov, tak je mierne nebezpečné ak by pri kontrole vyťaženia diskov videl správca o niekoľko stoviek diskov viac. Ak by to bolo vidno, tak zblbne aj automatický monitoring cez SNMP.

[pavlix]

To, áno. Predstava že má nejaký správca implementované sledovanie užívateľov aby sa v prípade ich pripojenia mohol prepnúť na užívateľa aby im mohol kontrolovať ich dáta pripojené cez fuse je naozaj komická. Týmto smerom to ovšem stočili miestny troli čo poznajú tak maximálne jednoužívateľskú inštaláciu.

Můžeš mi nějak vysvětlit motivaci psaní tohoto odstavce?

Ja som písal o probléme keď root mohol cez df vidieť užívateľmi pripojené disky cez fuse. Ono, keď máš systém s pripojenými niekoľkými tisíckami užívateľov, a desiatkami aplikačných diskov, tak je mierne nebezpečné ak by pri kontrole vyťaženia diskov videl správca o niekoľko stoviek diskov viac. Ak by to bolo vidno, tak zblbne aj automatický monitoring cez SNMP.

Jestli to správně chápu, tak je ti příjemné spoléhat se na to, že je správce idiot, a především bysis přál, aby vývojáři od takového správce idiota odstínili co nejvíce informací. To je všechno hezké a srozumitelné, problém ovšem vidím v absenci motivace na straně adminů a vývojářů, kteří o vyplnění tvých představ společně rozhodují.

[Peter Golis]

Predpokladám, že si správca. A že si si tvoje slová zobral k srdcu.

Ak si však moje slová nepochopil, tak mi skús prezradiť ako by sa choval SNMP monitoring zaplnenia diskov keby sa fuse prípojné body zobrazovali každému, vrátane roota. Ak si ten model doteraz nepochopil, tak si sa ohodnotil správne.

[pavlix]

Predpokladám, že si správca.

Pro účely této diskuze je tvůj předpoklad chybný. Nespravoval jsem systémy, ke kterým běžně dostávají cizí lidé shellovské účty, a ani se na to v nejbližší době nechystám. Momentálně správa systémů ani nepatří mezi mé hlavní činnosti.

Ak si však moje slová nepochopil, tak mi skús prezradiť ako by sa choval SNMP monitoring zaplnenia diskov keby sa fuse prípojné body zobrazovali každému, vrátane roota.

Nevidím smysl do obecné diskuze zatahovat implementační detaily. Stejnětak nevidím smysl v tom, že zde mícháš skrývání informací před administrátorem a konkrétní technický problém. Nedává mi nejmenší smysl řešit tyto dvě věci jako jedno téma.

Ak si ten model doteraz nepochopil, tak si sa ohodnotil správne.

Obávám se, že tvůj pokus o invektivu v kontextu diskuze vyznívá poněkud směšně.

[Peter Golis]

V tom prípade si dovolím tvrdiť, že si nepochopil moje slová, a zameral si sa na odklon od nich spôsobený zvyšnými diskutérmi čo tiež nevideli viacužívateľské systémy. Áno, tvoje chovanie je opakovane smiešne. Nabudúce sa skús nezapájať do diskusie ak jej nerozumieš.

[pavlix]

zvyšnými diskutérmi čo tiež nevideli viacužívateľské systémy

Z výše citovaného se obávám, že jsi opravdu příliš zmatený, abych ti plně porozuměl a možná i příliš na to, abychom mohli vést smysluplnou diskuzi.

[Peter Golis]

Skús si to prečítať ešte raz. A ak to znova nepochopíš, tak sa pokús zamyslieť. To ťa možno zbaví zmetkovosti.

A pokiaľ nepochopíš to, načo som odzačiatku narážal, tak je zbytočné aby si sa zapájal do diskusie. Opakovane. Tvoje slová sú aj na trolling slaboduché.

[pavlix]

Pobavilo.

[Dadam]

Připadne mi, že celý linuxový svět nesnáší systemd, ale zatím nikdo neudělal použitelný fork. Je to tak? Proč?

[TM]

Na co forkovat něco tak strašného?
Existují stále vyvíjené alternativy - upstart, openrc nebo i klasický systemV init. Nebo co třeba řešení z FreeBSD?
Systemd protlačuje RedHat silou, ostatní se podřizují z obav kvůli kompatibilitě.

[little.owl]

Upstart uz vyvijen v podstate neni, systemV uz ani pred systemd pomalu nebyl pouzivan v mainstreamovych distribucich, openrc je Gentoo only [hack] a soude podle ohlasu z FreeBSD budou mit nakonec neco podobneho systemd.

[TM]

Další je dmd...
Je naprosto nemožné, aby bylo součástí FreeBSD něco podobného systemd. Ve světě BSD funguje odjakživa řád a systematický přístup. To pochopitelně nevylučuje evoluci.

[little.owl]

dmd je hezka vec a libi se mi to uz jen kvuli pouziti Scheme, nicmene stale to ma plno ostrych hran a daleko k produkcnimu stavu. V praxi je uz rozhodnuto, jen nekterym to stale nedochazi.

Je naprosto nemožné, aby bylo součástí FreeBSD něco podobného systemd.

Naprosto nemozne?! Vase presvedceni bych obcas potreboval. Po vyjadreni lidi jako je Jordan Hubbard bych rekl, ze je to jen otazkou casu nez budou mit neco s podobnou funkcionalitou.

Ve světě BSD funguje odjakživa řád a systematický přístup.

To je pak skoro na svatoreceni.

[TM]

Vaše zbožná frikulínská přání některé věci nemohou naštěstí ovlivnit. Pokud se v BSD někdy objeví jiný init system, možná půjde o určité změny ve stylu upstartu. Znovu: je naprosto nemožné, aby tam vznikaly nepřehledné a nesmyslné "švýcarské nože", které budou rozežírat vrstvy nad jádrem jako rakovina. BSD by tak ztratilo smysl.

[Jendа]

Já bych si třeba to stejné myslel před nějakou dobou o Linuxu.

[TM]

Kolem Linuxu(myslím v distrech) od začátku vládl tak trochu chaos, který ve FreeBSD nenajdete a byl by tam zcela absurdní.

[xkucf03]

Jednak to není chaos, ale zdravá konkurence a zkoušení různých nových cest. A jednak ve světě BSD máš zase FreeBSD, OpenBSD, NetBSD a různá další *BSD… takže by dávalo spíš smysl srovnávat FreeBSD a Ubuntu nebo FreeBSD a SUSE atd.

[pavlix]

Jednak to není chaos, ale zdravá konkurence a zkoušení různých nových cest.

Takže ten chaos, o kterém psal předřečník není chaos, ale něco jiného? Tomu říkám reakce k věci.

[little.owl]

Srovnavate nesrovnatelne, Linux je jen kernel.

[little.owl]

Rekl bych ze nazor cloveka, ktery aktivne ovlinuje smerovani FreeBSD uz vice nez dvacet let ma vetsi vahu nez vase dogmata podkladana osobnimi invektivami.

[TM]

Ano? On by si opravdu přál systemd se vším balastem, který k němu patří?

[D.A.Tiger]

Jaky balast ohledne SystemD mate na mysli?

[little.owl]

Psal jsem "budou mit nakonec neco podobneho systemd" ci "budou mit neco s podobnou funkcionalitou".

[lnykryn]

Systemd protlačuje RedHat silou, ostatní se podřizují z obav kvůli kompatibilitě.

[citation needed]

Dokonce v rhelu a fedoře se některé části systemd vyhazují a nenapadá mě jediný RH projekt, který by fungoval jen se systemd.

[xkucf03]

ostatní se podřizují z obav kvůli kompatibilitě

I kdyby ano – tak by to byl právě důvod, proč vyvinout náhradu s kompatibilním API, která nebude trpět nevýhodami systemd, ne?

[mirec]

Ako niečo s kompatibilným api k niečomu čo nemá zdokumentované api a kažou stotinkovou verziou sa mení? Keby to bolo tak jednoduché tak tu už dávno alternatíva existuje. Lenže systemd je kopa služieb ktoré medzi sebou nejako komunikujú a napísať čo i len k jednej z tých služieb alternatívu, ktorá by držala paritu s nezdokumentovaným API je práca na celý úväzok.

[xkucf03]

Pokud je nějaká aplikace závislá na systemd, tak není závislá na celém systemd, ale jen na nějaké jeho části. A tu aplikaci musel někdo podle nějaké specifikace/dokumentace napsat. A snad nechceš říct, že se ty aplikace při každé setinkové verzi systemd rozbíjejí nebo je nutné je přepisovat, ne? Takže by stačilo napsat náhradu jen k té malé části systemd, na které něco závisí.

[Hans1024]

Hosi z systemd resi rozbijeni API tak, ze kdyz nejaky projekt zavisi na API, ktere chteji rozbit, tak ten projekt pohlti, takze se z toho stane interni API, ktere muzou ho rozbit.

[pavlix]

A tu aplikaci musel někdo podle nějaké specifikace/dokumentace napsat.

Tento předpoklad může být i zcela chybný.

A snad nechceš říct, že se ty aplikace při každé setinkové verzi systemd rozbíjejí nebo je nutné je přepisovat, ne?

Kompatibilita aplikace s novými verzemi systemd (ač samozřejmě nezaručená) vůbec neimplikuje kompatibilitu náhrady systemd s novými verzemi aplikace se systemd kompatibilní. Obávám se, že se tady jedná o vražednou kombinaci logického faulu s absencí aplikace zkušeností.

Takže by stačilo napsat náhradu jen k té malé části systemd, na které něco závisí.

Ano, stačilo, nicméně to typicky nelze napsat z dokumentace, ale podle toho, co aplikace skutečně využívají. Stačí se podívat na projekty jako Wine a musí to být snad každému jasné, jak se tyhle věci dělají a jaké to má důsledky.

[biolog]

+1

[little.owl]

Vase premisa neodpovida realite.

[Dadam]

...protože...?

[Petr Ježek]

Buď neznáte realitu nebo nevíte, co píšete.

[melkors]

Ano, nesnasi. Ale proc delat fork neceho, co nesnasim, to mi tedy hlava nebere.

[Dadam]

Protože by to nevyvíjel Lennart :)

Pokud je hlavním důvodem to, že do něj cpe každou hovadinu, která ho napadne, tak fork v podobě odlehčené implementace by takové vášně vzbuzovat nemusel

[Gilhad]

Jak to říct? Zkusím to přez analogii -

To, že mi nevyhovuje nahradit řízek lejnem smrdutého skunka pro mě ještě není důvodem nahrazovat řízek lejnem jiným, lejno smrduteho skunka kopírujícím. Nejenže pochybuju, že by poté smrdutý skunk najednou přestal lejna produkovat, ale hlavně vůbec nepovažuju za účelné řízek nahrazovat jakýmkoli lejnem. Ačkoli ty miliardy much na to nepochybně mají jiný názor.

[Peter Golis]

V prípade bravčového rezňa ktorý je haram, v tom prípade rozdielu niet. Nie však medzi produktami, ale medzi zmetenou mysľou čo má strach z nepoznaného.

[kyknos]

Vystizne

[Václav "Darm" Novák]

Já bych to s tím celým linuxovým světem nepřeháněl. Jen jsou podstatně hlučnější než ti kterým systemd vyhovuje.

[Petr Ježek]

Asi tak. Ostatně rýpat do nepochopeného, neb příliš na ně složitého, je vlastně z nouze ctnost :)

[Bubak]

To "složitého" je možná právě ten kámen úrazu a důvod, proč to spousta lidí v systému na tomhle místě nechce.

[kyknos]

Hlucnejsi? Opensuse jsem smazal, Debian jsem smazal, jediny Linux, co mam nainstalovany je Android a nervu. Mozna zacnu rvat, az to zacnou cpat do jinych unixu...

[Václav "Darm" Novák]

Gratuluji. Čím to vyvrací fakt že při každé změně jsou nejvíc slyšet odpůrci změny, zatímco spokojení uživatelé to prostě spokojeně používají a nemají důvod nadávat v diskuzích?

[kyknos]

nevyvraci to nic, protoze je to jen jeden priklad, ale poukazuje to na to, ze ani tvuj vyrok nic nedokazuje - ze je par hlasitych odpurcu neznamena, ze neni spousta odpurcu tichych.

[Václav "Darm" Novák]

Nikoliv, ovšem já nepsal o tichých odpůrcích a příznivcích, ale o faktu že těch několik hlučných může lehce vyvolávat dojem že nepopularita Systemd je mnohem větší než ve skutečnosti je.

„Připadne mi, že celý linuxový svět nesnáší systemd“

[kyknos]

to ale jaksi logicky nevyplyva, btw mam take pocit, ze to spousta lidi nesnasi, i kdyz se tedy neridim podle vykriku na abclinuxu apod., proste nesnaset se da i tise

[Václav "Darm" Novák]

Znám několik lidí (včetně mě), kterým systemd vyhovuje, ač by někteří byli rádi za změny v některých částech. To samo o sobě logicky tvrzení vyvrací. Dále jsem jen upozorňoval na fakt, že hlasitá část odpůrců může vyvolat dojem všeobecné nenávisti. Což proti logice také není.

[mirec]

Čo tak anketu?

[Martin Doucha]

Ohledně systemd jsou dva druhy uživatelů Linuxu — ti, co systemd k smrti nenávidí, a ti, co nikdy nemuseli řešit spouštění systémových služeb.

[pavlix]

Nepatřím ani do jedné skupiny.

[little.owl]

+1

[Václav "Darm" Novák]

+1

[eagle.metawerzum]

+1

...

[_]

Myslim, ze v jeho zjednodusenem modelu chybi skupina MBA frikulinu a podobnych zmrdu.

[pavlix]

Myslím, že v jeho zjednodušeném modelu chybí tolik skupin, že je celý model zbytečný.

[Ivan]

Cely ten Linuxovy svet se meni. Byly doby, kdy kazdy admin umel alespon zaklady Ccka a kdyz se neco nekde podelalo, tak si to sam opravil. Anebo alespon poslal pouzitelny bug report(+stack trace popr. code dump). To uz dneska neplati. A ani to neni tak jednoduche, protoze molochy jako je systemd anebo gnome, kde vsechno komunikuje se vsim pres zpravy neni uplne snadne pochopit. Takovy SW muze spravovat jen nekdo kdo to dela na plny uvazek (napr. jako zamestnanec RH).

Takze nekomu vadi ze nad svym systemem prestava mit kontrolu, a nekomu zase vyhovuje ze za nej problemy resi nekdo jiny, a ze muze vyuzit svuj cas nejak jinak.

[xkucf03]

A ani to neni tak jednoduche, protoze molochy jako je systemd anebo gnome, kde vsechno komunikuje se vsim pres zpravy neni uplne snadne pochopit.

Ta složitost kódu a počet řádek hraje taky roli, ale podstatné je i to, že překompilovat si takový LibreOffice, Firefox, KDE, Gnome atd. není jen tak – vyžaduje to nějakou prvotní přípravu prostředí a pak hodně diskového prostoru, paměti a procesorového času. Tady by hodně pomohlo, kdyby Byla k dispozici virtuálka s připraveným prostředím, kterou bych si pustil buď u sebe nebo by běžela na nějakém společném serveru a já si jen přes SSHFS připojil zdrojáky, upravil pár řádků a za chvíli bych viděl výsledek (buď v té virtuálce nebo bych si stáhl balíčky pro svoji distribuci).

[Hans1024]

Na komplexnosti dnesniho SW je podleme videt, ze svobodny SW neni neco tak uplne binarniho, jak to vidi RMS. Teoreticky lze modifikovat jakykoli SW, jenom se lisi cena takove zmeny. Podle snadnosti modifikace ho lze seradit treba takhle:

jednodychy cisty zdrojak > komplexni zdrojak > rucne psany assembler > zbastleny zdrojak > assembler co vylezl z kompilatoru > obfuskovany zdrojak > obfuskovany assembler.

RMS proste nekde udelal caru, a rekl ze to nalevo od ni je koser a to napravo ne, a to je podle me prilisne zjednoduseni - kazdy zkousne neco jineho, podle svych priorit.

[xkucf03]

1. I zbastlený zdroják (viděl jsem jich už hodně) ve vysokoúrovňovém jazyce je pořád lepší než assembler (tedy pokud je to něco složitějšího než blikání LEDkou v jednočipu).
2. Nejde zdaleka jen o přístup ke zdrojáku a to, zda jde program fyzicky modifikovat – žijeme v právním státě (nebo většinou chceme žít) a nikoli anarchii a jde o to, zda máš právo ten program upravovat. Kdybys někde ukradl třeba zdrojáky Windows (nějaké kusy se někde snad i povalují), tak to neznamená, že se z nich stal svobodný software.

[Hans1024]

Ja jsem samozrejme predpokladal, ze je to povolene. To je pro me implicitni stav. Ale o tom se tady nechci znovu bavit. Jde o to, ze i kdyz je to povolene (at uz explicitne, nebo implicitne), tak kdyz zverejnim binarku, podle RMS to neni svobodny SW, zatimco skoronecitelny zdrojak si to oznaceni "svobodny" podle nej zaslouzi.

[xkucf03]

Přečti si definici svobodného softwaru:

In order for freedoms 1 and 3 (the freedom to make changes and the freedom to publish the changed versions) to be meaningful, you must have access to the source code of the program. Therefore, accessibility of source code is a necessary condition for free software. Obfuscated “source code” is not real source code and does not count as source code.

Podobná podmínka je v definici otevřeného softwaru:

Deliberately obfuscated source code is not allowed. Intermediate forms such as the output of a preprocessor or translator are not allowed.

Tam se explicitně mluví o záměrně obfuskovaném kódu, což se dá pochopit, protože definici svobodného/otevřeného softwaru nejde postavit na „kvalitě“ – ta je v tom tomto smyslu subjektivní a nejde říct, že kód zkušeného programátora je svobodný, zatímco nedokonalý kód začátečníka je nesvobodný.

[Hans1024]

Vsak ja jsem rikal, ze RMS tu hranici nekde definoval, ale podleme je to trochu chyba. Je pochopitelne, ze maji byt nejake minimalni pozadavky, ktere ma svobodny SW splnovat, ale jakekoli dalsi rozdily jsou pak mimo spektrum te definice, prestoze obtiznost uprav stale dost drasticky ovlivnuji. Je sice hezke, ze je to posuzovane podle umyslu, ale z meho pohledu je to irelevantni. Je mi jedno, jestli je zdrojak zmatlany proto, ze je autor nekompetentni, nebo schvalne. Umysl autora nijak dodatecne nezmeni pouzitelnost ani obtiznost upravovani.

[xkucf03]

Z tohoto pohledu by šlo za svobodný software považovat jen velmi malou část softwaru – protože většina programů obsahuje chyby a nějaká „temná místa“, která způsobují horší čitelnost a udržovatelnost. Program tvořený 100% čistým a přehledným kódem je spíš výjimka.

Další věc je, že binární software (bez dostupných zdrojáků), jehož licence umožňuje úpravy, se v praxi v podstatě nevyskytuje – takže nemá smysl o téhle kategorii ani moc uvažovat.

Když se vrátím k té tvojí posloupnosti:

1. jednoduchy cisty zdrojak
2. komplexni zdrojak
3. rucne psany assembler – i zbastlený zdroják ve vyšším jazyce bude čitelnější a udržovatelnější, pokud to není něco úplně triviálního
4. zbastleny zdrojak – velká část softwaru, možná i většina
5. assembler co vylezl z kompilatoru – prakticky neexistuje takový, jehož licence by ti dovolovala úpravy
6. obfuskovany zdrojak – není to svobodný/otevřený software, není to zdroják v pravém slova smyslu, je to výsledek kompilace/obfuskace
7. obfuskovany assembler

Je tu jasná hranice:

1-4 je svobodný software (resp. záleží na licenci) a do které kategorie patří, je značně subjektivní – někomu se bude dobře číst i ten assembler a zase nebude chápat programy v jiných jazycích, protože je nezná. Někdo se snadno zorientuje v sto tisíc řádků dlouhém programu a někdo se ztratí i ve stořádkovém skriptu. A takový Perl, C, C++ nebo funkcionální jazyky jsou pro hodně lidí dost nečitelné – zatímco ti, kdo je používají každý den s nimi nemají problém.

5-7 je jednoznačně nesvobodný software – nelze ho vydat pod svobodnou/otevřenou licencí (chybí zdrojáky). Je to software, který byl záměrně vytvořen (vygenerován) tak, aby se nedal studovat a upravovat. Autor záměrně neposkytuje zdrojové kódy, aby ostatním znemožnil zkoumání a vývoj toho programu.

[Hans1024]

Z tohoto pohledu by šlo za svobodný software považovat jen velmi malou část softwaru

Ja sem nerikal, ze tu hranici chci posunout.

1-4 je svobodný software (resp. záleží na licenci) a do které kategorie patří, je značně subjektivní

Ano, je to subjektivni, a o to prave jde. Misto toho, aby spolu lidi diskutovali co je pro koho jeste prijatelne, tak se ridi podle nejakych minimalnich pozadavku shury a detaily ignoruji, prestoze se jedna o stale tentyz problem. Rozdil obtiznosti modifikace 1 a 4 muze byt i vetsi, nez u 4 a 5. Ne ze by kagorie 5 byla prelidnena, pokud trpis uzkostlivou potrebou dodrzovat vsechny zakony, vetsinou tam budou asi historicke binarky, u kterych se autor vyjadril ve smyslu "delejte si s tim co chcete". Ale mnozstvi takovych pripadu nijak nemeni pointu toho co rikam.

[pavlix]

Podle mě by se standard svobody a standard kvality měly řešit pokud možno nezávisle.

[Hans1024]

Pak by bylo vhodne nazvat to svobodne kdyz proste nebudu trestan za to, ze se to pokusim menit, distrobuovat atd. Ja bych s touhle definici souhlasil, ale neni to definice co pouzivaji RMS a spol. Podle nich "svobodna" binarka neni svobodna, protoze je tezke ji zmenit.

[pavlix]

Tvoje definice je logicky čistá, za to krajně nepraktická. Jejich definice je ale taky dostatečně přímočará a de facto říká jen to, že máš mít k dispozici to stejné, cp tvůrci, tedy skutečné zdrojové kódy a ne jen nějaké generované produkty nebo meziprodukty, a nástroje potřebné k jejich uplatnění. Jedná se o vskutku praktické svobody.

[Hans1024]

Zdrojovy kod je taky meziprodukt, kterym vyvojar vyjadril svou myslenku. Mit dokumentaci ke komplexnimu zdrojaku je stejne prakticke, jako mit zdrojak k jednoduchemu programu. Nevim proc jednomu rikat svoboda a druhemu ne.

[pavlix]

Zdrojovy kod je taky meziprodukt, kterym vyvojar vyjadril svou myslenku.

Bavíme se stále ještě o definici svobodného software?

[Hans1024]

Myslim ze ano. Jestli chapu spravne RMS a spol., svobodny SW nema byt o software samotnem, ale o zpusobu interakci vyvojaru a uzivatelu. Snazi se zabranit tomu, aby uzivatel, ktery chce SW zmenit byl odkazan jen na dobrou vuli autora.

[xkucf03]

Pokud je to tak špatné, tak je to obfuskace kódu, o které se v definici píše a není to zdrojový kód a tím pádem ani svobodný software.

Přijde mi, že se zbytečně chytáš nějakých nesmyslných okrajových případů – extrémně špatné zdrojáky, které „nejdou“ upravovat, a na druhé straně binárky, ke kterým sice nemáš zdroják, ale autor ti dal právo je měnit a „v pohodě“ si ten assembler upravíš. IMHO je zcestné se tímhle zabývat nebo na tom stavět kritiku, protože tyhle případy prakticky nenastávají.

[Hans1024]

To je samozrejme extremni pripad, ze by dokumentace pomohla stejne jako zdrojak, ale pointa je v tom, ze i kdyz pomuze mnohem min nez zdrojak, tak stale pomuze, takze se jedna stale o reseni stejneho problemu - snizovani zavislosti uzivatele na autorovi.

[lertimir]

Pokud bych se na to podíval právním pohledem, tak jednoduchá zřejmá definice hranice je mnohem lepší než jakékoli (možná kvalitnější), ale složitější definice. Už vidím jak firma, která dodá binární knihovnu a dokumentaci k definici funkcí tvrdí, že je to vlastně svobodný soft, protože firma nelimituje úpravy na knihovně a dodává k ní dokumentaci.

Právě dokumentace v případě svobodného software je vlastně v jádru pojem s malým významem, protože hlavní dokumentace může být v kódu, pojmové struktuře proměnných a komentářích. Proč vyrábět samostatnou dokumentaci, když ji mohu dát do kódu? Kdežto binární nesvobodný kód je bez dokumentace nepoužitelný. Pokud mám binární knihovnu bez dokumentace, tak s ní nic nesvedu. Man pages v linuxu jsou vlastně právě pro situaci používání, když nechci jít do zdrojáku.

[Hans1024]

Pokud bych mel ja zvolit nejjednodussi definici z pravniho pohledu, tak zvolim tu, co jsem zminil vyse, ze proste nikdo nikoho nebude trestat za pokus o zmenu. Obvykle pouzivana definice je daleko slozitejsi. RMS dal mnohokrat najevo, ze si vsechno nadefinuje jak mu to pripada nejlepsi vzhledem k jeho vysnenemu modelu spolecnosti, a vubec si nebude lamat hlavu s tim, ze se to bude muset formalizovat gigantickym pravnickym humusem.

Jinak pripad kdy mam binarku+dokumentaci jsem vubec nerozebiral. Porovnaval jsem situace, kde mam binarku, binarku+zdrojak a binarku+zdrojak+dokumentaci. Jestli je dokumentace zvlast nebo jako komentare uz je technicky detail.

[xkucf03]

Pokud bych mel ja zvolit nejjednodussi definici z pravniho pohledu, tak zvolim tu, co jsem zminil vyse, ze proste nikdo nikoho nebude trestat za pokus o zmenu. Obvykle pouzivana definice je daleko slozitejsi.

Právně závazná je licence, ne definice – ta říká, jaké to má pozadí, jaký to má smysl a proč to tak je. Stejně jako spousty článků na GNU.org.

RMS dal mnohokrat najevo, ze si vsechno nadefinuje jak mu to pripada nejlepsi vzhledem k jeho vysnenemu modelu spolecnosti, a vubec si nebude lamat hlavu s tim, ze se to bude muset formalizovat gigantickym pravnickym humusem.

RMS (a spousta dalších lidí) má nějakou představu, co je správné a jak by se měl dělat software. Jak tyhle myšlenky implementovat pomocí zákonů a licencí, to je práce pro právníky. Mě (a zjevně ani RMS a další) nezajímá „nejjednodušší definice z právního pohledu“, ale zajímá nás to, co je správné. Zákony a licence jsou jen nástroj, jak toho cíle dosáhnout.

BTW: nejde napsat zákon tak, aby pro jeho aplikaci nebylo potřeba používat rozum, nebo aby ho nějaký troll nemohl napadnout s tím, že v 0,000000001 % případů nefunguje tak, jak by měl. Ostatně existuje něco jako litera zákona, jeho doslovné znění, a duch zákona, ta myšlenka a podstata za ním. Soudce musí respektovat oboje a nemůže tupě strojově aplikovat jen ten doslovný text.

Jinak pripad kdy mam binarku+dokumentaci jsem vubec nerozebiral. Porovnaval jsem situace, kde mam binarku, binarku+zdrojak a binarku+zdrojak+dokumentaci.

• jen binárka → nesvobodný software (a ať je licence jakákoli, moc nepochodíš se snahou o úpravy)
• binárka + zdroják → svobodný software (za předpokladu, že licence umožňuje změny a šíření)
• binárka + zdroják + dokumentace → svobodný software (za předpokladu, že licence umožňuje změny a šíření)

Nevím, co na tom chceš rozebírat nebo v čem je tady problém.

[Hans1024]

Mě (a zjevně ani RMS a další) nezajímá „nejjednodušší definice z právního pohledu“, ale zajímá nás to, co je správné. Zákony a licence jsou jen nástroj, jak toho cíle dosáhnout.

Vzdyt to jsem v podstate napsal.

Nevím, co na tom chceš rozebírat nebo v čem je tady problém.

Uz jsem to psal nekolikrat - z pohledu RMS je neposkytnuti zdrojaku spatne, protoze pro uzivatele je tezke ten SW menit - respektive autor ma vyhodu oproti komukoli jinemu, kdo by ho chtel menit. Ja jenom rikam, ze napriklad neposkytnuti dokumentace muze taky zvysit obtiznost zmeny, prestoze ne tolik jako neposkytnuti zdrojaku, a jedna se tedy stale o stejny problem.

[AAnarchYsta]

Kdybys někde ukradl třeba zdrojáky Windows (nějaké kusy se někde snad i povalují)

GitHub - WinNT4 20 rokov starý ale niekoho by to mohlo zaujímať :D

[Heron]

Ono je k zamyšlení proč tomu tak je, jestli je to nutné (v některých chaotických strukturách náhle dochází k fázovému přechodu, který je nepredikovatelný) a jestli by tomu nešlo zabránit.

Protože existují projekty (nevím, zda je nazvat menšími, nebo jednoduššími), které snad ani nejdou nepřeložit, nebo nejdou nespustit (což platí i pro closed source). Vedle toho jsou projekty, kde příprava kompilace vyžaduje týden usilovné práce.

k dispozici virtuálka

Tohle bych já právě nechtěl. Tímto směrem směřují (někteří) používatelé (zejména) Dockeru, tedy že si připraví prostředí (stylem, až se to rozjede, tak to vydáme) a je to velmi křehké a od počátku rozbité. Měla by být snaha spíše opačná, aby stačilo dostatečně obecné prostředí.

[R]

Na to nefunguje apt-get source -b?

[j]

Kdo by forkoval neco, co je spatne od A do Z?

[Heron]

Proč by dělal fork? Systemd není ani první ani jediný init + rc systém a krom výhrad na implementaci (tedy jak blbě to dělá) je spousta výhrad i k tomu co dělá.

Dělat fork, který to dělá sice lépe, vůbec nepomůže tomu, že by se to třeba nemělo dělat (na této úrovni) vůbec.

[Ondrej Santiago Zajicek]

Dělat fork, který to dělá sice lépe, vůbec nepomůže tomu, že by se to třeba nemělo dělat (na této úrovni) vůbec.

+1

[pavlix]

Připadne mi, že celý linuxový svět nesnáší systemd, ale zatím nikdo neudělal použitelný fork. Je to tak? Proč?

Nevím, jestli platí tvá premisa, ale vím, že tvá logika je naprosto vadná. Jestliže lidem vadí systemd, proč by ho v první řadě měli vyvíjet?

[D.A.Tiger]

Cela vec je jeste vice postavane na hlavu: kdyz je SystemD na tolik spatny, a neoblibeny (soude podle toho, ze na nej nadavaji i Red Hat-aci) proc se tedy rve do distribuci?

Uz vim! Protoze SysV uz proste nevyhovuje (na ten se nadavalo uz pred tim) a delat fork SystemD, popripadne uplne neco noveho od zacatku se taky nikomu nechce. Takze uz nezbyva, nez pouzivat co je a nadavat jak hejno spacku

Sorry, ze se smeju, ale nemuzu proste jinak

[Martin Doucha]

kdyz je SystemD na tolik spatny, a neoblibeny (soude podle toho, ze na nej nadavaji i Red Hat-aci) proc se tedy rve do distribuci?

Protože Gnome 3 funguje jenom pod systemd. A správci distribucí podle všeho nemají odvahu Gnome 3 úplně vykopnout.

[little.owl]

Protože Gnome 3 funguje jenom pod systemd.

Bullshit. Treba OpenBSD zde.

[D.A.Tiger]

OK, jenze molochy jako je Gnome nedela jeden clovek, praveze naopak. A mam ten dojem, ze na vyvoji takovych desktopu (Gnome, KDE) se nejak spoluprucaje i s tvurci dister (tedy, asi jen s ti vyznamejsi). A kafra - nebo se o to alespon snazi - do toho i Linux Fundation. Pak se vraci zase ta stejne otazka, jen v trochu jine forme.

[D.A.Tiger]

Apropo. Kdyby (ciste teoreticky a kuprikladu) takovy Red Hat (popr na nej navazani tvurci Fedory) Gnome3 vykopli, a nechali tam jen nejake zakladni runtime knihovny pro spousteni nativnich Gnome aplikaci - co by se stalo? Ja myslim, ze nic podstatneho. Red Hat ma dostatek kvalitnich lidi, na to aby nabidl alternativni nahradu za Gnome, dky tem hypotetickym runtime knihovnam by bezely i aplikace z Gnome a kdyz by nekdo pozadoval nativni Gnome, tak je tu vzdy moznost si jej doinstalovat - se vsim co to obnasi.

Nemyslim si, ze by toto byla ten 'TOP' duvod proc distra pouzivaji SystemD

[lertimir]

Ale Gnome 3 je jen jedno grafické prostředí, nikdy jsem Gnome nepoužíval, kromě pokusu asi před 10 lety a od té doby jsem spokojen s KDE (opět s výhradou KDE 4 do verze 4.4 kdy jsem měl XFCE) přesto i distribuce, které mají jako hlavní prostředí KDE nebo XFCE používají systemd. Z mého pohledu je systemd dost učení navíc a spolehlivější spouštění.

[chrono]

Cela vec je jeste vice postavane na hlavu: kdyz je SystemD na tolik spatny, a neoblibeny (soude podle toho, ze na nej nadavaji i Red Hat-aci) proc se tedy rve do distribuci?

Presne preto, prečo sa do distribúcií dostalo libav.

[D.A.Tiger]

libav je tedy take nahrada za neco zastaraleho? FFmpeg?

[D.A.Tiger]

Cely Linuxovy svet nesnasi... Nerekl bych, ze je to pravda. Spis kriklouni jsou vzdycky nejvic slyset.

Ono to bude jak s tema hrama. Vsichni (rozumej - hodne z nas, linuxaru) chteji hry pro Linux, nebo moznosti vytvaret hry tvorit. Leta existuji pouzitelne frameworky, enginy, vyvojova studia (SDL, ClanLib, Allegro, Ogre, Crystal Space, Game Editor, a nejnoveji Maratis, Stencil, nebo velice dobry Godot - abych uvedl alespon nektere). A presto komunuta zas tolik tech her neprodukuje... Proc?

Myslim, ze je to tim, ze ac se to na prvni pohled nezda, tak vytvorit od nuly (byt jen pitomou 2D) hru je pomerne narocny proces jak casove, tak i co se tyce znalosti z ruznych IT a umeleckych oboru (Vytvorit pravidla hry, pripadne pribeh, lokace, mapy, svet, nakreslit a zanimovat obrazky, popr. modely, udelat nejaky design, zkomponovat a vytvorit zvuky, atd, atd, ... ). A na tom hodne ztroskota, a vetsina projektu tak chcipne driv nez vubec zacne a ani se o tom nedovime.

A tohle je podle me cely problem. Kritizovat je vzdycky snazsi, Vsimni si s jakym nadsenim, vetsina zdejsich diskuteru privitala hlaseni o novem typu init systemu. Me osobne tu vysvetlovaly jake to bude mit uzasne vyhody oproti puvodnimu SysV. Neubehne ani rok a na zdejsich diskuznich forech ctu jen znechucene nadavky. A ze Lennart nereaguje na chybova hlaseni? Ale - soude podle toho mala co o tom vim, ja se mu ani nedivim. Je to uz nejakou dobu (mozna se to trochu zmenilo) ale Lennart je na vyvoj techle veci sam. Mozna spis, ceka az mu nekdo nabidne pomocnou ruku, misto vecneho drzkovani. OS software byl od jakziva take o tom, ze kdyz nekdo neco vytvoril, tak se to potom udrzovalo ve spolupraci s ostatnimi uzivateli.

A takhle je to (az na vyjimky, z nichz si moc nevzpominam. Snad jen D-BUS tu nebyl tak propiran) vzdycky. Jsem hodne zvedavy, co se tu bude resit, az se treba jednou masoveji rozsiri Wayland a zacne se cpat do kazdeho distra misto dnesniho XOrg. uz slysim jak je to na ho***...

Ono je to presne jak zpiva R. Krestan ve sve Krvave Marii:

Kazdej by chtel do raje, ale umrit - to uz ne!

Dalsi kapitolou jsou pak linuxaru nostalgicky zvlikajici po dobach, kdy vrcholem moznosti konfigurace systemu by Emacs, nebo Vi

[xkucf03]

/etc/mtab nemůže být normální soubor, ...

To zní, jako by šlo o něco skandálního a bylo na tom něco špatného. Přitom je to spíš naopak. Proč bych měl mít v adresáři /etc/ nějaký automaticky generovaný soubor, který se každou chvíli mění? Do tohoto adresáře patří konfigurace, kterou si chci udržovat ručně, případně pomocí nějakého nástroje, chci si ji verzovat, sledovat v ní změny atd. A ne aby se v ní soubory samy dynamicky měnily. To jsou věci, které patří do /var/, /run/ nebo ideálně nějakého virtuálního FS, který není fyzicky uložen na disku, jako je /proc/ nebo /sys/.

[rADOn]

To je znama vec uz leta. Otazka je co se mysli slovy "systemd now enforces this condition at early boot". Pokud bude masina pri bootu rvat ze je neco spatne nebo nabootuje do nejakyho "rescue" runlevelu - ok. Pokud tim chce ale basnik rici ze to nenabootuje, tak je to kokotina. To by v podstate znamenalo ze naborenej filesystem s /etc nepujde spravit bez uplne zbytecnych oklik.

[pavlix]

To by v podstate znamenalo ze naborenej filesystem s /etc nepujde spravit bez uplne zbytecnych oklik.

Možná mě někdo z kolegů opraví, ale ohledně opravy /etc ze systemd bootovaného z toho kterého systému bych si nedělal velké naděje. Pokud je to vůbec schopné nabootovat, tak se to snaží člověka minimálně devadesát sekund zdržet, aby to aspoň neměl zadarmo.

[j]

A proc by tam zcela normalni soubor byt nemohl? Vzdyt to taky konfigurace je - konfigurace (aktualne) primontovanych veci. A za ruznych okolostoicnosti to ani nic jinyho nez normalni blbej soubor byt nemuze. Na spouste embeded krabek to normalni soubor je. Nemel nahodou jeblej systemd fungovat prave na tehle kramech?

[mirec]

No práve, že si nie som istý, či by vôbec mal mtab byť v etc. Podľa mňa je to skôr aktuálny stav než konfigurácia a mal by byť len v /proc.

[Václav "Darm" Novák]

Zpětná kompatibilita. Zatím symlink, časem může zmizet zcela.

[mirec]

To mi je jasné. Len nevidím dôvod prečo to od začiatku nebolo v /proc. Informácia o práve namontovaných fs je predsa jednoznačne stav a nie konfigurácia.

[xkucf03]

+1

[pavlix]

Seznam nameserverů je taky stav a jen v části případů se shoduje s konfigurací z důvodu její statické povahy a přesto se dosud nachází v /etc/resolv.conf.

[mirec]

Nesúhlasím. Obsah resolv.conf zaujíma akurát tak userspace. Je to konfigurácia resolvera, často statická (127.0.0.1). Niektoré nástroje ho generujú, ale to ešte neznamená, že je stav. Zoznam pripojených filesystémov na rozdiel od resolv.conf nemôžem len tak upraviť a dúfať, že sa tomu systém prispôsobí.

[pavlix]

Nesúhlasím.

Životní postoj nebo nesouhlasíš s něčím konkrétním?

Obsah resolv.conf zaujíma akurát tak userspace

Úplně stejně jako obsah /etc/mtab?

Je to konfigurácia resolvera

Neříkej.

často statická (127.0.0.1).

Často statická, často dynamická, co z toho plyne?

Niektoré nástroje ho generujú, ale to ešte neznamená, že je stav.

A?

Zoznam pripojených filesystémov na rozdiel od resolv.conf nemôžem len tak upraviť a dúfať, že sa tomu systém prispôsobí.

Je pravda, že /etc/mtab je větší nesmysl než /etc/resolv.conf a že v případě trvale používaného resolveru na localhostu a trvalé konfigurace domén lze obsah /etc/resolv.conf, výchozí konfigurace prakticky všech distribucí je však v tuto chvíli odlišná.

[mirec]

Životní postoj nebo nesouhlasíš s něčím konkrétním?

Nesúhlasím s tým, že resolv.conf je stav niečoho. Resolver nie je služba, nebeží, nemôže mať teda stav. resolv.conf je teda konfigurácia. Že ju niektorý softvér upravuje na tom nič nemení. Takto by sme z /etc mohli vyhodiť aj konfiguráciu grubu pretože väčšinou ju tiež generuje softvér automaticky.

Úplně stejně jako obsah /etc/mtab?

/etc/mtab nič nekonfiguruje. Mal by obsahovať +/- aktuálny stav pripojenia diskov (teda stav kernelu).

výchozí konfigurace prakticky všech distribucí je však v tuto chvíli odlišná

Mám doma len gentoo a ubuntu (okrem embedded kde si to riešim cez connman a /etc mám namontovaný ro). Ubuntu má statickú konfiguráciu 127.0.0.1. V gentoo mám statickú konfiguráciu. Ako je to u iných distribúcií netuším.

[pavlix]

Nesúhlasím s tým, že resolv.conf je stav niečoho.

To, že ve výchozí konfiguraci běžně používaných distribucí při zapojení do běžné sítě je /etc/resolv.conf generovaný a obsahuje výhradně stav a nikoliv uživatelskou konfiguraci, považuju za natolik zjevný fakt, že se obávám, že už tou první větou zabíjíš celý příspěvek.

Resolver nie je služba, nebeží, nemôže mať teda stav. resolv.conf je teda konfigurácia.

Non sequitur. Navíc je tady řeč o tom, zda je obsah resolv.conf součástí uživatelské konfigurace nebo součást stavu systému. V mnohých zcela běžných případech zjevně platí to druhé.

/etc/mtab nič nekonfiguruje.

O tom zde nemám v plánu polemizovat.

Ubuntu má statickú konfiguráciu 127.0.0.1.

Pokud vím, tak výchozí konfigurace Ubuntu používá NetworkManager s nastavením dns=dnsmasq, kdy /etc/resolv.conf zapisuje NetworkManager a konfigurace /etc/resolv.conf je generována. Neměnný seznam nameserverů na tom nic nemění, dokonce to není jediný údaj v tomto souboru.

V gentoo mám statickú konfiguráciu.

Není náhodou v Gentoo stále /etc/conf.d/net a /etc/resolv.conf tím pádem při typickém použití opět generovaným souborem?

Ako je to u iných distribúcií netuším.

[pavlix]

Ha, ten konec jsem zjevně trochu nedoeditoval, pardon. Každopádně na příkladu Ubuntu a Gentoo vidím stále /etc/resolv.conf primárně jako generovaný soubor, ať už přes NetworkManager, /etc/conf.d/net nebo dhcpcd.

[mirec]

Na ubuntu som videl len nameserver 127.0.0.1. Nemenilo sa to. V gentoo som resolv.conf nastavil niekedy okolo roku 2008. Nič mi ho neprepisuje. Na zvyšných systémoch mám etc ro.

[pavlix]

Obojí je ovšem projevem konkrétní konfigurace. Jako protipříklad doporučuju vyzkoušet konfiguraci pomocí DHCP v síti, která oznamuje nějaké doménové jméno a nemít přitom natvrdo doménové jméno v systému. Pokud se v takovém případě nezapíše mírně odlišný /etc/resolv.conf, je to bug a je potřeba ho nahlásit. :)

[j]

mtab taky neni zadna sluzba, je to konfigurace. Co nechapes na tom, ze si z toho nactou svoje nastaveni appky v userspace? A na spouste zarizenich je to konfigurace zcela staticka, protoze tam nikdy nic jinyho pripojit nemuzes. A ani nemas k dizpozici nic, cim bys neco pripojit moh, protoze to tam z duvodu mista/vykonu proste neni.

[xkucf03]

Konfigurace je fstab, kdežto mtab je aktuální stav systému. Podobné je to s tím resolv.conf – u mě to vypadá např. takhle:

# ll /etc/resolv.conf 
lrwxrwxrwx 1 root root 29 dub 14  2013 /etc/resolv.conf -> ../run/resolvconf/resolv.conf

Je to stav, kdežto /etc/network/interfaces je konfigurace.

U stavu (který je odvozený z konfigurace nebo třeba z DHCP serverů a jde ho kdykoli obnovit) mi přijde nežádoucí až škodlivé, aby se kvůli němu muselo fyzicky zapisovat na disk. Zvlášť u těch zařízení, která často běží z nějaké flashky, nic zapisovat nechceš. Ale vadí mi to i na PC – už z principu, je to nesystémové a taky kvůli verzování.

[xkucf03]

Což je taky chyba. Podle mého do /etc/ nic generovaného nepatří. Patří tam šablony konfiguráků nainstalované při instalaci programů a potom hlavně jejich ručně upravené verze a další konfiguráky přidané správcem.

Všechno ostatní by mělo být v jiných složkách a v /etc/ by měl být jen předpis, jak toho dosáhnout – např. „zeptej se DHCP serveru 8.8.8.8 a ulož si DNS servery“.

[mirec]

zeptej se DHCP serveru 8.8.8.8 a ulož si DNS servery

Resolver nie je služba. Nemá stav, nemá si kam zapísať aké sú DNS servery získané z DHCP. Nerieši sa to zápisom do /etc len tak zo srandy.

Na druhej strane je možné urobiť si readonly systém kde v /etc/resolv.conf nastavím "nameserver 127.0.0.1" a spustím službu, ktorá bude fungovať ako DNS (povedzme aj s cachovaním a podobnými nechutnosťami).

Ja napr. v embedded hračkách používam connman, ktorý sám funguje ako DNS. Beží ako služba, ktorá si z dhcp zistí dns servery (ak je teda tak nakonfigurovaný) a podľa nich resolvuje. Aktuálne DNS servery sa dajú zmeniť ce dbus rozhranie.

[xkucf03]

A proč si neuložit DNS servery třeba někam do /run/network a v /etc udělat jen symbolický odkaz?

[pavlix]

Pokud vím, tak v tuhle chvíli se symlinkem umí pracovat minimálně systemd-resolved a NetworkManager, ovšem nepoužívají společný cíl, ale každý projekt používá vlastní podadresář v /run, /run/network by teoreticky příslušel službě /etc/init.d/network, která ovšem touto schopností nedisponuje. Jinak debianí resolvconf se symlinkem taky pracuje.

[pavlix]

Nemá stav, nemá si kam zapísať aké sú DNS servery získané z DHCP.

To mi ovšem zní jako jedno velké nedorozumění, mezi funkce resolveru nepatří seznam DNS serverů zapisovat. Zmíněný connman je trochu něco jiného, resolving je jen jedna z jeho funkcí.

[mankind_boost]

Možná se pletu, ale /etc/mtab bylo AFAIK mnohem dřív, než vůbec Linux obšlehnul /proc od Plan 9.

[Ivan]

Protoze zadny /proc neexistoval? /proc neni primarne vec z Unixu.

Navic kernel nazna(l) jmeno device, jen major a minor.

[Václav "Darm" Novák]

Nějaký důvod tam asi byl, hledat teď v historii nechci. Každopádně je to blbě, většina distribucí dneska (je nějaká která ne?) to má jako symlink a časem to pravděpodobně zmizí. Osobně spíš nechápu proč se to u zprávy o novém systemd vůbec nějak zdůrazňuje.

[chrono]

Osobně spíš nechápu proč se to u zprávy o novém systemd vůbec nějak zdůrazňuje.

Pretože správa obsahuje prvé dve položky zo zoznamu noviniek z ohlásenia tej novej verzie.

[rADOn]

Protoze je duvod se uplne stejne ptat proc to zduraznuje changelog. Pokud by to bez symlinku nemohlo fungovat, tak to nebude treba nijak vynucovat. Pokud to fungovat muze, tak je celkem na miste ptat se jestli to ma rozumny duvod nebo si jen Lennart "you-are-not-a-usecase" Poettering resi nejakej svuj politickej problem.

[the.max]

A co bulánci? Zatím je tam neimplementoval?

[mankind_boost]

Na co tam dávat hru? Vždyť už je to hra sama o sobě - naběhně, nenaběhne....

[hefo]

Som zvedavy, co budem hovorit, az u chlebodarcu zacneme nasadzovat RHEL 7. Zatial ma cela tato afera obchadza. V poslednom case som uz apaticky, ked som si zvykol na Win 8, zvykneme si aj na systemd.

[Hanna]

My partner and I absolutely love your blog and find many of your post’s to be just what I’m looking for. Does one offer guest writers to write content for you personally? I wouldn’t mind writing a post or elaborating on a lot of the subjects you write in relation to here. Again, awesome site 192.168.1.1 192.168.1.1 192.168.1.1 192.168.1.1