Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
tu srackuProč taková silná slova?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.3.2020 15:13
9.3.2020 13:30
6.3.2020 23:29
.brm, a pak chceš, aby se věci tímto končící resolvovaly na jednom DNS serveru a zbytek na jiném. Typicky se to hackovalo lokálním plnohodnotným DNS serverem. Jenže tohle, pokud dobře koukám, systemd-resolved neumí… (Q: proč to nejde pověsit do veřejného DNS stromu? A: protože náhodné resolvery dělají rebound protection a RFC1918 adresy vám nepřeloží Q: a vůbec, proč? A: já byl koncový uživatel a nemůžu s tím nic dělat)
A pak klasika, že getaddrinfo nevaliduje DNSSEC. A že různé multicast DNS věci jsou v tom dohackované. Obecně tohle mi přijde jako rozumné architekturní rozhodnutí, ale ke kvalitě implementace se nedokážu vyjádřit, protože to nepoužívám.
Pokud je něco špatného na tom, aby /etc/resolv.conf byl obyčejný soubor a v něm řádek nameserver 127.0.0.1 (v případě, že mi tam lokálně běží Bind, nebo jiná IP adresa, když DNS server běží jinde), tak proč se neupraví C funkce pro překlad jmen ve standardní knihovně nebo ten DNS server? Proč se to musí cpát do systemd?
Ten soubor je symlink na ../run/systemd/resolve/stub-resolv.conf a na 127.0.0.53 nenaslouchá můj Bind (ten je na 127.0.0.1), ale systemd-resolved, který funguje jako jakási proxy. Pokud je tam nějaký mezičlánek potřeba, nebylo by lepší, aby to řešila ta funkce v céčkové knihovně, místo dvojitého přeposílání UDP či TCP paketů?
„aplikaci nejde říct, jestli jméno neexistuje, selhal DNSSEC, nebo došlo k nějaké jiné chybě“
Tohle je otázka evoluce API a každé API se s tím setká. Je normální, že se API vyvíjí a přibývají v něm nové funkce. Dobrá knížka na tohle téma je Practical API design. Rozšíření se dá dělat zpětně kompatibilně, není potřeba nic rozbíjet.
Znamená to změnit něco v glibc. Dokážeš si představit ten kvikot systemd sežral glibc!!!11!!!!1! systemd se rozpíná do glibc!!!!!!!111!
Nevidím důvod, proč by to mělo být něco specifického pro systemd. Jestli jde o všeobecně užitečnou funkci/rozšíření, tak může být ve standardní knihovně.
vždyť na to dokonce mají API
systemd je jeden produkt, neříkám, že proprietární, ale je to produkt nějakého autora/autorů. To, na čem bychom měli stavět, jsou otevřené standardy. Tzn. specifikace, na které se shodne širší skupina, nevzniká to nějak svévolně a hlavně je tam závazek, že se to bude rozvíjet nějak předvídatelně a zpětně kompatibilně. Na základě této specifikace pak mohou vznikat nezávislé implementace.
na 127.0.0.53 nenaslouchá můj Bind (ten je na 127.0.0.1), ale systemd-resolved, který funguje jako jakási proxypodle mě systemd-resolve je myšlen právě jako náhrada za lokální Bind. Pokud potřebuješ Bind (nějaká pokročilejší věc, co systemd-resolve neumí), tak systemd-resolve vypni, ne? (a naopak pokud nepotřebuješ systemd-resolve, tak ho vypni taky -- já to tak třeba mám. Dokonce v Debianu ani není defaultně zapnutý.)
Proč se to musí cpát do systemd?Proč se musí md5sum(1) cpát do coreutils? Jako asi by bylo hezké, kdyby to bylo zvlášť, aby se to dobře balíčkovalo, protože třeba Debian má aktuálně všechny tyhle věci v jednom balíčku, takže to mají nainstalované i lidi, kteří to nepoužívají. Má to celkem 14 MB, což je tak na hraně toho, co mi ještě nevadí plýtvat (e.g. systém na industriální SLC flashce která je drahá a má jenom 1 GB).
6.3.2020 22:33
$HOME is my castle.
(artixlinux)
Konečně rozumná integrace Btrfs a domovských adresářů. Samozřejmě jsem je vždycky vytvářel jako subvolume, což má spoustu výhod a asi tak nula nevýhod, ale pokaždé jsem si říkal, že automatizace a unifikace správy domovských adresářů by přišla vhod.
Jako generické řešení asi OK. Ale např. já mám v domovském adresáři různé druhy složek, některé jsou hodně důležité a rád bych měl jejich snapshoty uchované klidně roky, zatímco jiné jsou nepodstatné nebo dočasné a tam o tu historii nestojím. Co s tím? Promazávat je ve snapshotech? Nebo si udělat víc pododdílů v rámci domovského adresáře (takhle to mám teď)?
Pokud by byla nějaká použitelná GNU/BSD distribuce a dobrá podpora HW, tak proč ne? Mít další možnost se vždycky hodí. Ale zatím mi přijde pořád lepší GNU/Linux (a to jsem kdysi FreeBSD používal).
Jakmile to bude mít systemd, hned tam přemigruju. :-P
Tiskni
Sdílej:
6.3.2020 23:52
8.3.2020 00:47
.
9.3.2020 13:41