Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Přesně takhle se chovají puberťáci – přijdou do věku, kdy jsou chytřejší, než rodiče – a hodlají svým nemožným rodičům svojí moudrost předat.
Nějak mám pocit, že Ubuntu vyrostl na Debianu, a že oproti Debianu udělal jenom menšinu. A pokud Debian udělal společenskou smlouvu (= veřejný slib), na které rigidně trvá, je to pro mě záruka solidnosti, a trvanlivosti.
Zatímco Ubuntu zavádí politické praktiky ve stylu „něco voličům slíbíme, a pak si to stejně uděláme klidně naopak“. A ještě kritizují Debian, že není hajzlík.
Teda jo, podivejte se, co je nade mnou troubu, kteri vubec nepochopili, ze se nejedna o aktivitu ze strany Ubuntu, ale samotneho Debianu : - )))))))))))))).
A to má s tím, že chceme, aby Debian zůstal svobodný, společnýho co, ty ťuňťo?
skupiny lidi, ... jsou ochotni pozastavit vydani nove verze systemu, ac oproti predchozi verzi ke zhorseni situace nedochazi
V cele zdejsi diskuzi jsem zatim nevidel ani jeden komentar, ktery by se tykal toho, o cem T'so pise, a snazil se s nim polemizovat. Smutne.A pokud se hadame (ano, hadka, argumentace postrada smysl) o to, jak ja definuju fanatiky (jako jedince, zenouci danou vec do krajnosti bez ohledu na nasledky), tak nema smysl dal v te hadce pokracovat. Vase definice fanatismu muze byt jina a je to vase vec.
skupiny lidi, ... jsou ochotni pozastavit vydani nove verze systemu, ac oproti predchozi verzi ke zhorseni situace nedochazi
U této formulace bych poprosil o konkretizaci. V této podobě je to pro mne příliš nekonkrétní a nejasné, než abych se k tomu vyjádřil.
V cele zdejsi diskuzi jsem zatim nevidel ani jeden komentar, ktery by se tykal toho, o cem T'so pise, a snazil se s nim polemizovat. Smutne.
Já osobně jsem svůj názor vyjádřil. Za sebe bych byl rád, aby Debian zůstal 100% svobodný a neustupoval při výkladu společenské smlouvy. To je jedna z věcí, které se mi na Debianu zamlouvají. T'so má jiný názor, já jej akceptuji, avšak nesdílím. Jiný problém je v tom, že T'so se podle mého nevyjadřoval dostatečně konkrétně, většinu blogpostu utopil v analogiích a citátech, avšak konkrétních návrhů tam příliš nebylo. K code of conduct se nevyjadřuji, to pro mne není podstatné.
A pokud se hadame (ano, hadka, argumentace postrada smysl) o to, jak ja definuju fanatiky (jako jedince, zenouci danou vec do krajnosti bez ohledu na nasledky), tak nema smysl dal v te hadce pokracovat. Vase definice fanatismu muze byt jina a je to vase vec.
Já se nehádám o význam slova fanatismus (mimochodem, Wikipédie má diametrálně odlišný výklad oproti vašemu), já jsem se pouze ohradil k argumentaci ve stylu "ad hominem".
Debian zůstal 100% svobodný. On je snad Lenny vice nesvobodny nez byl Etch? 3) Nerekl bych, ze T'so zada ustup od Spolecenske smlouvy, ba naopak poukazuje na to, ze v zajmu uplatneni jedne casti smlouvy jsou dalsi casti potlacovany. 4) T'so zastava ten nazor, ze to, co zadaji firmwarefanatici, je castecne nesmyslne (bloby bitovych masek napriklad) a castecne povede jen k uhone uzivatele. 5) Co se tyce jeho navrhu inspirovat se "Code of conduct", kdyz si jej prectete, zjistite, ze by Debianu vyrazne pomohl (napriklad body o slusnem chovani, slusnem projevovani jineho nazoru ci slusnem opousteni projektu). On tam pak vyzdvihuje tu cast, ktera se tyka uzivatele vysledku prace projektu, ale i casti tykajici se chovani lidi v projektu. 6) T'so take (ne v tomto blogpostu) navrhl reseni, ktere by mohlo byt prijatelne pro obe strany. Navrhnul vydat dve sady instalacnich medii, kde jedna by byla uspokojiva pro firmwarefanatiky a druha pro normalni uzivatele. Otazka zni, zda by to nevedlo pouze k necemu podobnemu jako byla vydani MS Windows bez pridavneho SW (Media Player nebo Explorer, uz si nepamatuju, o co slo). 7) Dale v komentarich T'so rozebira svuj pohled na firmware 8) Jak na Wikipedii nekdo definuje fanatismus, je jeho vec. Je snad Wikipedia dnes autoritativnim zdrojem? Krome toho definice panu Santayany a Churchilla se od te me vnitrne nelisi (specialne v pripade Santayany) Jako clovek, ktery se ovladaci zarizeni zabyva jiz nejaky ten patek a dokonce ma tu cest zabrouzdat do firmware (nastesti jen studijne, ne implementacne), trosku tusim, jak moc nesmyslne pozadavky firmwarefanatici casto maji. Nastesti hlasovani vedlo k vysledku, ktery sice firmwarefanatiky rozcili (a protoze ho ocekavali, snazili se napadat prubeh hlasovani od pocatku), ale ma sanci Debian udrzet mezi klicovymi distribucemi.
Ale debian-desktop bez doinstalování SW z 3rd party repos je skoro nepoužitelný.
Ale proč? Ty žiješ v USA?
Tiskni
Sdílej: