Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
Přesně takhle se chovají puberťáci – přijdou do věku, kdy jsou chytřejší, než rodiče – a hodlají svým nemožným rodičům svojí moudrost předat.
Nějak mám pocit, že Ubuntu vyrostl na Debianu, a že oproti Debianu udělal jenom menšinu. A pokud Debian udělal společenskou smlouvu (= veřejný slib), na které rigidně trvá, je to pro mě záruka solidnosti, a trvanlivosti.
Zatímco Ubuntu zavádí politické praktiky ve stylu „něco voličům slíbíme, a pak si to stejně uděláme klidně naopak“. A ještě kritizují Debian, že není hajzlík.
Teda jo, podivejte se, co je nade mnou troubu, kteri vubec nepochopili, ze se nejedna o aktivitu ze strany Ubuntu, ale samotneho Debianu : - )))))))))))))).
A to má s tím, že chceme, aby Debian zůstal svobodný, společnýho co, ty ťuňťo?
skupiny lidi, ... jsou ochotni pozastavit vydani nove verze systemu, ac oproti predchozi verzi ke zhorseni situace nedochazi
V cele zdejsi diskuzi jsem zatim nevidel ani jeden komentar, ktery by se tykal toho, o cem T'so pise, a snazil se s nim polemizovat. Smutne.A pokud se hadame (ano, hadka, argumentace postrada smysl) o to, jak ja definuju fanatiky (jako jedince, zenouci danou vec do krajnosti bez ohledu na nasledky), tak nema smysl dal v te hadce pokracovat. Vase definice fanatismu muze byt jina a je to vase vec.
skupiny lidi, ... jsou ochotni pozastavit vydani nove verze systemu, ac oproti predchozi verzi ke zhorseni situace nedochazi
U této formulace bych poprosil o konkretizaci. V této podobě je to pro mne příliš nekonkrétní a nejasné, než abych se k tomu vyjádřil.
V cele zdejsi diskuzi jsem zatim nevidel ani jeden komentar, ktery by se tykal toho, o cem T'so pise, a snazil se s nim polemizovat. Smutne.
Já osobně jsem svůj názor vyjádřil. Za sebe bych byl rád, aby Debian zůstal 100% svobodný a neustupoval při výkladu společenské smlouvy. To je jedna z věcí, které se mi na Debianu zamlouvají. T'so má jiný názor, já jej akceptuji, avšak nesdílím. Jiný problém je v tom, že T'so se podle mého nevyjadřoval dostatečně konkrétně, většinu blogpostu utopil v analogiích a citátech, avšak konkrétních návrhů tam příliš nebylo. K code of conduct se nevyjadřuji, to pro mne není podstatné.
A pokud se hadame (ano, hadka, argumentace postrada smysl) o to, jak ja definuju fanatiky (jako jedince, zenouci danou vec do krajnosti bez ohledu na nasledky), tak nema smysl dal v te hadce pokracovat. Vase definice fanatismu muze byt jina a je to vase vec.
Já se nehádám o význam slova fanatismus (mimochodem, Wikipédie má diametrálně odlišný výklad oproti vašemu), já jsem se pouze ohradil k argumentaci ve stylu "ad hominem".
Debian zůstal 100% svobodný. On je snad Lenny vice nesvobodny nez byl Etch? 3) Nerekl bych, ze T'so zada ustup od Spolecenske smlouvy, ba naopak poukazuje na to, ze v zajmu uplatneni jedne casti smlouvy jsou dalsi casti potlacovany. 4) T'so zastava ten nazor, ze to, co zadaji firmwarefanatici, je castecne nesmyslne (bloby bitovych masek napriklad) a castecne povede jen k uhone uzivatele. 5) Co se tyce jeho navrhu inspirovat se "Code of conduct", kdyz si jej prectete, zjistite, ze by Debianu vyrazne pomohl (napriklad body o slusnem chovani, slusnem projevovani jineho nazoru ci slusnem opousteni projektu). On tam pak vyzdvihuje tu cast, ktera se tyka uzivatele vysledku prace projektu, ale i casti tykajici se chovani lidi v projektu. 6) T'so take (ne v tomto blogpostu) navrhl reseni, ktere by mohlo byt prijatelne pro obe strany. Navrhnul vydat dve sady instalacnich medii, kde jedna by byla uspokojiva pro firmwarefanatiky a druha pro normalni uzivatele. Otazka zni, zda by to nevedlo pouze k necemu podobnemu jako byla vydani MS Windows bez pridavneho SW (Media Player nebo Explorer, uz si nepamatuju, o co slo). 7) Dale v komentarich T'so rozebira svuj pohled na firmware 8) Jak na Wikipedii nekdo definuje fanatismus, je jeho vec. Je snad Wikipedia dnes autoritativnim zdrojem? Krome toho definice panu Santayany a Churchilla se od te me vnitrne nelisi (specialne v pripade Santayany) Jako clovek, ktery se ovladaci zarizeni zabyva jiz nejaky ten patek a dokonce ma tu cest zabrouzdat do firmware (nastesti jen studijne, ne implementacne), trosku tusim, jak moc nesmyslne pozadavky firmwarefanatici casto maji. Nastesti hlasovani vedlo k vysledku, ktery sice firmwarefanatiky rozcili (a protoze ho ocekavali, snazili se napadat prubeh hlasovani od pocatku), ale ma sanci Debian udrzet mezi klicovymi distribucemi.
Ale debian-desktop bez doinstalování SW z 3rd party repos je skoro nepoužitelný.
Ale proč? Ty žiješ v USA?
Tiskni
Sdílej: