Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Aha. Používat pojem "výrobní náklady" jako označení celkové výše finančních prostředků nutných k vyprodukování výrobku (prostě aby mohl fyzicky vzniknout) je podle mě celkem běžné. Jako "prodejní náklady" pak označuju finanční zdroje vynaložené k tomu, aby se výrobek dostal k zákazníkovi (včetně třeba mzdy prodavače v obchodě nebo prostředků na reklamu). Jestli chceš licence počítat do výrobních nákladů nebo do prodejních je jedno.Ach jo. Tak česky: Je rozdíl když si objednává board jednotlivec a je rozdíl v ceně SoC s potřebnými periferiemi když si ji kupuje výrobce třeba mobilních telefonů ve velkém (můj odhad? 500-1000Kč za kus, protože telefony se všemi periferiemi, maržemi se s těmito SoC prodávají tak od 3000,-).
Ale abych to uzavřel, tvůj komentář je naprosto debilní, neboť místo toho, aby reagoval na jasně čitelnou myšlenku, napadá způsob (snad i částečnou nešikovnost) jejího vyjádření.Tak to je výborné, když jsem o něco takového ani vzdáleně nesnažil.
Ach jo. Tak česky: Je rozdíl když si objednává board jednotlivec a je rozdíl v ceně SoC s potřebnými periferiemi když si ji kupuje výrobce třeba mobilních telefonů ve velkém (můj odhad? 500-1000Kč za kus, protože telefony se všemi periferiemi, maržemi se s těmito SoC prodávají tak od 3000,-).O ci ti proboha jde? Z čeho jsi vyčetl, že mi není jasné, že náklady na jeden kus budou nižší, když se něco prodává po milionech než když se prodává v mnohem menším množství a po kusech? Jsi opravdu tak blbej?
Z čeho jsi vyčetl, že mi není jasnéSpíš jsem z ničeho nevyčetl opak.
Jsi opravdu tak blbej?Asi jo.
1080p neznamena vobec nic pokial neuvedies aspon bitrateNo jakože ta bitrate tomu strašně moc pomůže.
Trvam na tom ze je to neskutocne predrazene.Drahé jo? Tak si projdi vývojové boardy od Qualcommu. Pokud nevíš např. co s přebytečnýma (téměř a základní cena, ještě přičti poštovné, balné, CLO, všimné) 27.000,- můžeš si jeden koupit. Vývojové boardy OMAP jsou jedny z nejlevnějších. Jiná cena je samozřejmě pokud si jednotlivec a jiná pokud máš v plánu odebírat po tisících kusech a skládat to do různých zařízení (mobilů třeba).
), PCI (33MHz - nestačí) a nebo VESA. Ale ty na 50MHz byly fakt na hraně. S nima by to ale možná šlo
. Tedy za předpokladu, že by nebyl žádný overhead (například čtení videa z disku
).
V datasheetu OMAPu je 1080p určitě pro dekódování h264, enkódování bylo u OMAP3 někde okolo 720p myslím. Ale OMAP4 je novější. BTW u OMAP5 to bude určitě h264 1080p a stereo :-O.
format coho? mna zaujima najviac bitrate.Psal jsi něco o kodeku. Bitrate toho sama o sobě taky zrovna moc neřekne.
1080p, pro 4:3 je to 1080*1440 pixelů, pro 30fps to je 46 656 000 pix/s, pro 32bpp je to 46 mega transakcí za sekundu. Podotýkám, že 486 měly sběrnici na 30-50MHz, kde 50MHz je extrémní limit. Spousta hw na 50MHz už nejela.Tak čistě pro zajímavost: 1080p většinou značí poměr stran 16:9, tedy rozlišení 1920x1080, což je 2,0736Mpix, video z Hollywoodu má většinou 24fps, což je 49766400 pix/s a barevný prostor je YUV420 nebo YCbCr, který má v průměru 12bpp, takže 597196800 bitů/s, jestli je sběrnice 32-bitová — však počítat umíš. Za dob DOSu se používal packed 8-bitový barevný formát (snad nějaký PAL či co) a taky to relativně šlo. Ale myslím si, že to není pointa (další zajímavost: dle mého názoru by si měla umět do framebufferu či jiného vykreslovacího bufferu kopírovat dekódované grafické data karta z paměti pomocí nějakého DMA sama a neměla by zatěžovat s takovýma hovadinama procesor vůbec; V případě RAWu tak stačí dva DMA mechanismy, trocha paměti a disk a není potřeba procesor vůbec). Pointa je že krom toho jaký je kodek ještě závisí i na jeho komplexnosti a dost často i obsahu a že pro přehrávání videa neexistuje žádná hranice v Mhz. Mám takový pocit, že DSP od TI co se používaly ve videopřehrávačích měly tak 40Mhz.
V datasheetu OMAPu je 1080p určitě pro dekódování h264,Aby to zas nebyl Baseline
. Pokud ale balit nebudeš, tak to bude už moc. Ale opravdu jen na RAW. Koneckonců pokud by se mělo brát jen B/W, tak to skoro zvládne i nějakej MCU
.
DMA je jasný.
h264: Že jsem nemlčel, zase musím dělat traffic TI
.
V datasheetu 4460 je 1920x1080 30fps
(no dobře 16:9 jsem se sekl, ale pořád lepší podcenit než přecenit). Dál tam mluvěj o 720p transkodingu a že maj na to přímo akcelerační hw (IVA-HD). Formátů to umí hodně:
• H.264: BP/MP/HP Encode and Decode
• H.264: Fast Profile/RCDO Encode and Decode
• MPEG-4: SP/ASP Encode/Decode (No support for GMC)
• DivX 5.x and higher Encode/Decode (No lower version; for example, 3.11 and 4.x)
• H.263: Profile 0 and 3 for Decode, Profile 0 for Encode
• Sorenson Spark: V0 and V1 Decode (No encode support)
• MPEG-2 SP/MP Encode/Decode
• MPEG-1 Encode/Decode
• VC-1/WMV9/RTV : SP/MP/AP Encode and Decode
• On2® VP6/VP7 Decode
• RealVideo® 8/9/10 Decode
• AVS 1.0 Encode and Decode
• JPEG (also MJPEG) Baseline Encode/Decode
• H.264 Annex G (SVC) Scalable Baseline Profile to 480p – 720p30
• H.264 Annex H (MVC) up to 720p30
A to všechno ještě bez intervence toho DSP nebo ARMů.
HD (1080p)video encoding a decoding.Na DSP ty jelito. GPP by to dal těžko i se čtyřma jádrama.
presne ti tedka nereknu (z hlavy nevim), ale jeho odchylka je do nejakych 2% u proudu(a to az pri proudech nad nejakych 10A, z hlavy ti to nereknu) a u napeti cca 0,25%, tedka presne nevim, ale hodnoty budou hodne pdoobne tomu co jsem napsal.
(a i když mikrokód, tak to pár tranzistorů sežere)
.
Jinak z těch 4W bude většina spotřeba periferií na desce (je tam i spínanej zdroj). Samotnej integráč (ten černej čtvereček je procesor a na něm RAM). Bude žrát pod 1W. A to ho můžu přetaktovat i výrazně podtaktovat. Ten Atom má pak TDP 2.5W a nemá integrovanou kupu periferií.
Obecně bych ale řekl, že pokud maj procesory +- stejnou architekturu (45nm a nějakej ten upravenej von Neumann), tak budou mít vždy +- stejnej odběr. Jedinej rozdíl je v kvalitě algoritmů a vnitřní struktury.
netbooku spotrebu 10W-11W vcetne zdroje s 10palcovym displejemCo máš za netbook?
).
Já měl takovou s Dellem (PII 300MHz) a 13.3" LCD (i když ne na maximální jas). Když člověk vytížil cpu, stouplo to asi na dvojnásobek. Vypnuté LCD a HDD ten idle IIRC srazily na 6-7W.netbooku spotrebu 10W-11W vcetne zdroje s 10palcovym displejemCo máš za netbook?
.
I když nejrychlejší ARM stroj by to nebyl. To by byl Zynq
.
Tiskni
Sdílej: