Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Aha. Používat pojem "výrobní náklady" jako označení celkové výše finančních prostředků nutných k vyprodukování výrobku (prostě aby mohl fyzicky vzniknout) je podle mě celkem běžné. Jako "prodejní náklady" pak označuju finanční zdroje vynaložené k tomu, aby se výrobek dostal k zákazníkovi (včetně třeba mzdy prodavače v obchodě nebo prostředků na reklamu). Jestli chceš licence počítat do výrobních nákladů nebo do prodejních je jedno.Ach jo. Tak česky: Je rozdíl když si objednává board jednotlivec a je rozdíl v ceně SoC s potřebnými periferiemi když si ji kupuje výrobce třeba mobilních telefonů ve velkém (můj odhad? 500-1000Kč za kus, protože telefony se všemi periferiemi, maržemi se s těmito SoC prodávají tak od 3000,-).
Ale abych to uzavřel, tvůj komentář je naprosto debilní, neboť místo toho, aby reagoval na jasně čitelnou myšlenku, napadá způsob (snad i částečnou nešikovnost) jejího vyjádření.Tak to je výborné, když jsem o něco takového ani vzdáleně nesnažil.
Ach jo. Tak česky: Je rozdíl když si objednává board jednotlivec a je rozdíl v ceně SoC s potřebnými periferiemi když si ji kupuje výrobce třeba mobilních telefonů ve velkém (můj odhad? 500-1000Kč za kus, protože telefony se všemi periferiemi, maržemi se s těmito SoC prodávají tak od 3000,-).O ci ti proboha jde? Z čeho jsi vyčetl, že mi není jasné, že náklady na jeden kus budou nižší, když se něco prodává po milionech než když se prodává v mnohem menším množství a po kusech? Jsi opravdu tak blbej?
Z čeho jsi vyčetl, že mi není jasnéSpíš jsem z ničeho nevyčetl opak.
Jsi opravdu tak blbej?Asi jo.
1080p neznamena vobec nic pokial neuvedies aspon bitrateNo jakože ta bitrate tomu strašně moc pomůže.
Trvam na tom ze je to neskutocne predrazene.Drahé jo? Tak si projdi vývojové boardy od Qualcommu. Pokud nevíš např. co s přebytečnýma (téměř a základní cena, ještě přičti poštovné, balné, CLO, všimné) 27.000,- můžeš si jeden koupit. Vývojové boardy OMAP jsou jedny z nejlevnějších. Jiná cena je samozřejmě pokud si jednotlivec a jiná pokud máš v plánu odebírat po tisících kusech a skládat to do různých zařízení (mobilů třeba).
format coho? mna zaujima najviac bitrate.Psal jsi něco o kodeku. Bitrate toho sama o sobě taky zrovna moc neřekne.
1080p, pro 4:3 je to 1080*1440 pixelů, pro 30fps to je 46 656 000 pix/s, pro 32bpp je to 46 mega transakcí za sekundu. Podotýkám, že 486 měly sběrnici na 30-50MHz, kde 50MHz je extrémní limit. Spousta hw na 50MHz už nejela.Tak čistě pro zajímavost: 1080p většinou značí poměr stran 16:9, tedy rozlišení 1920x1080, což je 2,0736Mpix, video z Hollywoodu má většinou 24fps, což je 49766400 pix/s a barevný prostor je YUV420 nebo YCbCr, který má v průměru 12bpp, takže 597196800 bitů/s, jestli je sběrnice 32-bitová — však počítat umíš. Za dob DOSu se používal packed 8-bitový barevný formát (snad nějaký PAL či co) a taky to relativně šlo. Ale myslím si, že to není pointa (další zajímavost: dle mého názoru by si měla umět do framebufferu či jiného vykreslovacího bufferu kopírovat dekódované grafické data karta z paměti pomocí nějakého DMA sama a neměla by zatěžovat s takovýma hovadinama procesor vůbec; V případě RAWu tak stačí dva DMA mechanismy, trocha paměti a disk a není potřeba procesor vůbec). Pointa je že krom toho jaký je kodek ještě závisí i na jeho komplexnosti a dost často i obsahu a že pro přehrávání videa neexistuje žádná hranice v Mhz. Mám takový pocit, že DSP od TI co se používaly ve videopřehrávačích měly tak 40Mhz.
V datasheetu OMAPu je 1080p určitě pro dekódování h264,Aby to zas nebyl Baseline
HD (1080p)video encoding a decoding.Na DSP ty jelito. GPP by to dal těžko i se čtyřma jádrama.
netbooku spotrebu 10W-11W vcetne zdroje s 10palcovym displejemCo máš za netbook?
Já měl takovou s Dellem (PII 300MHz) a 13.3" LCD (i když ne na maximální jas). Když člověk vytížil cpu, stouplo to asi na dvojnásobek. Vypnuté LCD a HDD ten idle IIRC srazily na 6-7W.netbooku spotrebu 10W-11W vcetne zdroje s 10palcovym displejemCo máš za netbook?
Tiskni
Sdílej: