Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
he main ones are FreeBSD, OpenBSD, NetBSD. I can't tell you how they differ. Possibly, they are the analogues of Red Hat, Debian and SUSE. Of the 3, FreeBSD has the lion's share of users.nj, to hovori za vsetko. kebyze to nenazve aspon "freebsd - intro for linux devotees".
Už delší dobu sleduju tvoje příspěvky na ROOTu (Rozšířenost *BSD systémů) a docela jsi mě navnadil na OpenBSD. Nebudeš zakládat nějaké forum nebo něco na podporu BSD? Neskromné přání, že? 
Vsechny BSD maji na webu dostupnou perfektni dokumentaci vcetne man stranek. Z toho pohledu mailing listy a IRC funguji dobre nebo jsou i fora Daemon (nepouzivam ho ale).
No a kdyz se obcas neco objevi tady, tak snad vzdy nekdo zareaguje. Jinak neni zase tak tezke mne "vystopovat" a pokud je videt snaha, tak i poradim pokud zrovna muzu a vim. Jen bych nerad neco na zpusob typickeho fora nebo blogu kde se milionkrat dokola resi jiz davno vyresene nebo jsou tam informace davno zastarale
Jasný to chápu a dává to smysl.
Ale na druhou stranu je příjemné číst třeba na tom ROOTu, vidět řešení a dotazy druhých a přiučit se tím něco. 
Jinak díky za rady co jsem tam četl. 
No zrovna bod 1 je to co postrádám. Ač mi nedělá problémy komunikovat v AJ, tak mě ČJ drobátko zamrzí. Nicméně souhlasím s tím, že menší rozšířenost/povědomost o BSD nemusí být na škodu. Zrovna to třeba OpenBSD pomáhá, protože nemá takové tlaky a může si věci dělat po svém a svým tempem. Na druhou stranu je pak mezi lidmi rozšířena zpousta špatných informací. Např i já jsem žil léta v domění, že OpenBSD je jen výškrabek zaměřený na bezpečnost, kde nic nefunguje. A přitom je to úplně jinak a po přečtení toho fóra se mi zamlouvá víc a víc.
Podle mě je z pohledu uživatele nejhorší neznalost a rozdílonost BSD vs. Linux - historie vzniku a z toho plynoucí jiný přístup BSD. Věřím, že spousta věcí tam funguje, jen vědět jak. 
Navic v IT je to dalo by se rict nutnost kvuli prace a vubec nezalezi jestli jde o BSD, Linux nebo jiny Unix ci dokonce i Windows.
www.openbsd.cz je, ale jasne, neni tam prelozene vsechno.
To o te bezpecnosti bude kolovat asi vecne
Jasne, vznikla tam spousta veci, ktere prebrali i jine systemy, je tam hodne technologii pro bezpecnost zapnutych by default, ale i pres to vsechno to neni jen o bezpecnosti a vetsina lidi se bude divit co z toho jde udelat ve smyslu typickeho desktopu, serveru nebo sitovych veci.
No funguje a jak, jednoduseji nez jinde
Dodrzuje se K.I.S.S., poradne se testuje a premysli se nez se zacne neco psat. Staci porovnat veci jako konfigurace ruznych HA moznosti, iSCSI initiator (a velikost jeho zdrojoveho kodu), porovnat kod tmux a screen atd. Asi tezko se najde moc veci mezi Unix-like systemy, ktere by ty ostatni neumeli, ale otazka je jak jsou implementovane, dokumentovane a funkcni.
Jak si tam na konci stezuje, ze i Linux se vydava cestou look and feel misto funkcnosti, tak to si s FreeBSD a NetBSD asi pomuze cim dal mene, ...no hlavně pokud všichni používají stejná multiplatformní GUI, tak nějak nechápu, co se v tomhle ohledu vůbec řeší ...
Gnome3 mozna nebude az takove fiasko, ale velka zavislost na Linux technologiich taky tu multiplatformnost zrovna neporesi
Unity...no....casy kdy jsem byval sprosty uz mam za sebou :D
Ale jinak souhlas. Prechazet z Linuxu na BSD a resit tam KDE, Gnome nebo obecne ziskat desktop ala Ubuntu sice jde, ale v tom neni vyhoda BSD, ktere bylo vzdy o zajimavych technologiich. Snazit se to stacet do smeru BFU, kdyz jsou tady etablovane Windows, MacOS X a nektere Linux distribuce je jen neuveritelne plytvani zdroji.
Z tohohle pohledu by mne treba zajimalo KDE4. To snad dneska uz neni default v zadne mainstream distribuci (PC-BSD neni mainstream, Kubuntu je takovy levobocek Canonicalu, tak to se taky moc pocitat neda).
Mandriva, Mageia, na aktuálním Kubuntu dělají přímo vývojáři z KDE, openSUSE,...
Uz je to vlastne pres 3 roky pokud se nepletu co vyslo prvni KDE4 a z meho pohledu se jedna o totalni selhani. Melo se jednat o revoluci v pouzivani desktopu, ale zpusobilo to takovou revoluci, ze se od toho skoro vsichni odvratili. Neni to ani tak v tom co to nabizi, ale v tom, ze to porad neni dodelane. KDE 2.x a 3.x melo dost jiny prubeh a nic tak nesmyslneho se tam nestalo. Ale jak rikam, je to muj subjektivni nazor, ktery nesouhlasi se smerem vytycenym v KDE4, Gnome3, Unity.
Neni to ani tak v tom co to nabizi, ale v tom, ze to porad neni dodelane.KDE4 pouzivam od 4.2 a podobne vykriky me od 4.4 uz dost nudi. Nyni je venku 4.7.1, ktere obsahuje mnohem vic funkci nez melo 3.5 a na >4 roky starem HW (C2D, 4 GB RAM) s obsolete grafikou (Ati 1950Pro) na open source ovladacich lita jak z praku. Kubuntu povazuji za vybornou volbu pro velke mnozstvi aplikaci v aktualnich verzich, z nichz pro me je nejdulezitejsi digiKam. Od doby Kubuntu 8.04 jsem cistou instalaci provedl jen jednou, kdyz to pro me byla (po nakupu novych disku) nejjednodussi varianta, jinak vzdy stacil dist-upgrade. Proto, diky dostupnosti vybornych aplikaci (vetsinou primo pro KDE), skvele personifikaci prostredi, stabilite OS a temer nulove nutnosti udrzby nemam uz dlouho potrebu cokoliv menit a pocitac vyhradne pouzivam k cemu potrebuji.
na >4 roky starem HW (C2D, 4 GB RAM) s obsolete grafikou (Ati 1950Pro) na open source ovladacich lita jak z praku.Zkouším pravidelně KDE od prvotní 4.0 až 4.7 a podobné výkřiky, že to lítá jak z praku mě už dost nudí. Na C2D a 4GiB RAM s nVidií 9800GT (nouveau i proprietární ovladače) to opravdu jako z praku nelítá.
BTW: Na 1 FPS nertpim, kolik mam presne nevim, protoze jsem necitil potrebu to zjistit.
lítá pro mě znamená, že když nastavím rychlost efektů na "okamžitě" a pak ukážu myší do levého horního rohu, tak se mi okna poskládají po ploše okamžitě bez cuknutí. když dám křížkem "zavřít" nebo "minimalizovat" tak to zmizí hned, když kliknu na kopete tray tak naskočí taky rovnou
a to mi ted KDE 4.6 na debianu splňuje. co se zdrojů týká, tak po spuštění kde + nepomuk + strigi + kopete + kmail + iceweasel + já nevím co, tak RAM mám zabráno 1.7 GiB a procesor kolem 10% - jestli ti to přijde jako vyžrané syst. zdroje tak prosím, máš samozřejmě pravdu :)
neříkám, že nejsou rychlejší prostředí, ale ve srovnání poskytované služby / rychlost a vzhled tak pro mě KDE vychází nejlíp
asi máme každý jiné KDE :) - alt+tab mám v pohodě, kde menu - taky - je fakt že by mohlo vyskakovat hned bez animace
ad lehčí wm - zkoušel jsem, ale už jsem asi línej něco hledat když v KDE to mám přímo u nosu (myšleno nastavení) - vždycky jsem narazil na něco kde jsem se zasekl a mít fluxbox abych stejně pracoval v dolphinu (protože se mi v něm pracuje ok), fotky stejně dělal v digikamu, vypalovat v K3B, IM měl kopete (vyhovuje mi a nevím jak bych přetáhl historii někam jinam) , kmail se mi líbí víc než evolution - a tak bych mohl pokračovat dál a dál - pak ten fluxbox nepotřebuju
dokážu v pohodě žít i s gnome 3, ale na KDE jsem prostě zvyklej
asi máme každý jiné KDE :)já bych velmi rád měl to tvoje ...
- alt+tab mám v pohodě,na první zmáčknutí po delší době to trvá tak 1,5 s než vyskočí nabídka, na druhý pokus "okamžitě" po vyvolání nabídky (vymrhání toho prvního zmáčknutí) a přepnutí ploch to na nové ploše tak ve třetině pokusů nenaskočí hned, ale s viditelným zpožděním tak asi 0,5-1 s
kde menu - taky - je fakt že by mohlo vyskakovat hned bez animacebez animace, první vyvolání po delší době tak 2-3 s, viditelně se vykreslí prvně jen některé prvky, a pak se dokreslí zbytek, následující pokusy "okamžitě" skoro jako by ty věci měl odswapované a potřeboval by je znova načíst jenže k tomu není důvod (a takyže ve swapu nic není)
$ free
total used free shared buffers cached
Mem: 3850932 1651948 2198984 0 87580 788016
-/+ buffers/cache: 776352 3074580
Swap: 5963772 0 5963772
tak jsem teď restartoval abych to vyzkoušel a po naběhnutí KDE s:
kmail
kopete
yakuake
virtuoso (obnova indexu)
+ pár KDE věcí jako kmix, kdebluetoth a podobné blbosti
mám zabráno 1 GiB Ram a nabídky alt+tab a kmenu vyskakují jak jsem psal - jedine u kmenu je fakt ta animace kdy menu vyskočí, ale jakoby se rozbalí a teď nevím kde to vypnout- dtto lancelot - tam je malé prodlení ale podle mě ne v reakci na klik ale v té animaci
teď při otevřeném FF 1.2 GiB RAM - z toho 153 MiB virtuoso a 98 FF
), cpu 10 - 15%, RAM cca 850 (6.7% FF) z 4 GB =) Nepomuk mám vypnutý, nepotřebuju ho =)
Nyni je venku 4.7.1, ktere ... na >4 roky starem HW (C2D, 4 GB RAM) s obsolete grafikou (Ati 1950Pro) na open source ovladacich lita jak z praku.Tise zavidim. Ja mam stroj s C2D, 3GB RAM, GF7300 s Nvidia drivery a se 4.7.x des bes. Rozhlizim se vsude kolem a hledam nahradu. Asi zkoncim ne KDE 3.5 a na KDE 4 sere pes.
Ja mam pocitac na jine veci nez na slideshow, kde i FF s 50 taby reaguje _podstatne_ rychleji nez Kate s 2 mensimi otevrenymi soubory.
Normalne jsem z toho nestastny. Nevim co se mi posralo ale takove fiasko ty starsi verze nebyly. Jak to debugovat netusim a reinstalovat system se mi nechce.
Kdo nepoznal, asi nepochopi.
u te licence mi slo spis o to, ze pokud Red Hat neco vyvine, tak to vrati zpatkyTohle je dano spise pristupem firmy. RH muze licenci splnit proste tak, ze sice zdrojaky da k dispozici, ale nebude posilat primo patche upstreamu. Nebo je muze vselijak obfuskovat ci jinak znesnadnovat upstreamu zahrnuti zmen od RH. Cili se muze chovat podobne jako Apple a zaroven plnit GPL. Nehlede na to, ze RH je casto sam upstreamem pro OSS software, ktery je OSS z jejich vlastniho rozhodnuti.
Tiskni
Sdílej: