Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Konference Installfest 2026 proběhne o víkendu 28. a 29. března v budově FELu na Karlově náměstí v Praze. Přihlásit přednášku nebo workshop týkající se Linuxu, otevřených technologií, sítí, bezpečnosti, vývoje, programování a podobně lze do 18. února 0:15.
Fedora Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory, bude opět v Praze. Proběhne od 14. do 16. června. Na Flock navazuje DevConf.CZ 2026, který se uskuteční 18. a 19. června v Brně. Organizátoři konferencí hledají přednášející, vyhlásili Call for Proposals (CfP).
Z80-μLM je jazykový model 'konverzační umělé inteligence' optimalizovaný pro běh na 8-bitovém 4Mhz procesoru Z80 s 64kB RAM, technologii z roku 1976. Model používá 2-bitovou kvantizaci a trigramové hashování do 128 položek, což umožňuje zpracování textu i při velmi omezené paměti. Natrénovaný model se vejde do binárního souboru velkého pouhých 40 KB. Tento jazykový model patrně neprojde Turingovým testem 😅.
Digitální a informační agentura (DIA) na přelomu roku dokončila rozsáhlou modernizaci hardwarové infrastruktury základních registrů. Projekt za 236 milionů korun by měl zabránit výpadkům digitálních služeb státu, tak jako při loňských parlamentních volbách. Základní registry, tedy Registr práv a povinností (RPP), Informační systém základních registrů (ISZR) a Registr obyvatel (ROB), jsou jedním z pilířů veřejné správy. Denně
… více »VMware kritizuje spolupráci XenSource a Microsoftu [zprávička]. Označuje to jako zradu, protože spolupráce nepřinese open source komunitě nic dobrého. Hypervizor na Windows, který vznikne, umožní běh Linuxu, ale opačně se tomu prý dít nebude.
Tiskni
Sdílej:
Ať Linux vítězí kvalitou a jednoduchostí a user fiendly ovládáním.První věc obyčejné uživatele nezajímá, to ostatní je především otázkou daného software. OS X je naprosto skvělý v jednoduchosti a user friendly ovládání a kde je...
Jsem třeba bytostně přesvědčen, že PostrgreSQL by dnes byla velmi rozšířená databázeO tom docela pochybuju, nepřipadá mi, že by např. MySQL používalo na Windows tak velké množství lidí, aby se dalo prohlásit, že právě port pro Windows pomohl nabýt popularitu.
OS X byl systém, kde před deseti lety když jsem se zajímal o programování pro něj jsem zjistil, že jestli chci být masochista, pak budu programovat pro Mac OS X.
Technická poznámka: MacOS X byl vydán 24. března 2001, tedy s programováním pro něj to nemohlo být před deseti lety zase tak strašné… :-)
Myslím si, že časem bude naprosto nevyhnutelné binární drivery do kernelu připustit, a že k tomu bude Linux de facto donucen.Doufám, že se toho nedožiju
To zda specifikaci SMB nevyužila konkurence nemůžete vědět, přeci jen nevíte co se děje ve všech firmách světa, že ano.Čekal jsem, že mě setřete, s jakou pitomostí to srovnávám a vy se toho chytíte. Komunikační protokol není nic převratného, tam prostě nic nového nevymyslíte - důvodem, proč se lidé snaží "prolamovat" komunikační protokoly, je kompatibilita, nikoliv pátrání po nových super nápadech.
Jinak si prosím uvědomte, že značná část HW se skládá ze sw části a hw části a leckdy je velká část funkčnosti realizovaná právě softwarově. Jestli je to dobře, nebo špatně pomiňme, ale řekněme, že to umožňuje snížit náklady a ekonomika je neúprosná.Takový HW ke mě nesmí. Ať klidně pro tenhle humus HW dělají closed source ovladače, ale pokud si koupím drahý HW a jediná dostupná možnost je právě closed source ovladač, tak se mi to prostě nelíbí. Představte si, že si koupíte nový HW a k dispozici je jen uzavřený ovladač. Není to třeba problém, výrobce na ovladači pracuje. Po čase se mu to přestane vyplácet a tak se na to vykašle. Jádro se trvale rozvíjí a tak nastane čas na nějaké ty změny v ABI. Co vám zbývá teď? Zůstat u starého jádra, nebo koupit nový hardware. Podobnou situaci zažívali uživatelé legacy grafických karet do vydání aktualizovaného ovladače. Existovaly neoficiální patche, protože potřebná část ovladače byla open source. Ale co kdyby byl celý ovladač uzavřený (protože by být mohl) a výrobce se soustředil jen na podporu nového HW? Litoval byste, že jste si nekoupil HW s open source ovladačem...
Rozvoj jádra není problém, neboť se běžně počítá s tím, že rozhraní pro ovladače se čas od času změní. To se totiž děje v každém operačním systému.cas od casu tu ale neznamena "raz za par rokov, ked budeme novou verziu chciet nahrabat dalsie prachy", ale "ked to bude potrebne". t.j ked sa objavi zavazna chyba, bottleneck, etc tak sa to proste upravi a nepozera sa na kompatibilitu. a nemyslim, ze by to nejake BSD chcelo mat na krku.
ABI, které vydrží pět a více let bez narušení zpětné kompatibility považuji za vynikající výsledekja to povazujem za nerealne. pride nova technologia, ktora si bude vyzadovat nieco ine (ako to bolo s USB) a mate po vasom dokonalom ABI.
ABI v Linuxu bude, a bude to otázka bytí a nebytí Linuxu.linux takymto tlakom nepodlieha, pretoze to vyvojarom neprinasa ziaden zisk, iba starost o to, aby niekto mohol na ich kerneli zarabat. svoj nazor som vyjadril. viac k tomu nemam co dodat.
myslím pravdivé důkazy, ne politické rozhodnutí, jako jste mi poslal minule.v tom "politickom rozhodnuti" sa pise aj o rozlicnosti architektur, kde niektore veci v jadre ani nie su. propaganda je to co tu tvrdite o nevyhnutnosti kernel taintu. dakujem.