Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
Byla vydána nová verze 6.4 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.16.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.1 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovky v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Ta prezentace je fakt na nic! Čekal bych, že prozradí to sladké tajemství výhod proti TORu / Freenetu / čemukoliv, místo toho jsem se dočkal obecných nicneříkajících keců a neuvěřitelně dlouhých animací, které musím pořád odklikávat a většina z nich neukazuje v podstatě nic nového oproti té první.
Navíc ten protokol neposkytuje vysokou rychlost ani nízké latence - podle toho, co je v prezentaci, je na tom úplně stejně jako TOR, tedy dost špatně. Taky tam nepíšou, jestli podporuje nějakou formu darknetu, tedy připojování se pouze k ověřeným uzlům mých přátel.
Talk is cheap, show us the working app.
Taky tam nepíšou, jestli podporuje nějakou formu darknetu, tedy připojování se pouze k ověřeným uzlům mých přátel.Tak to by bola diera číslo 1, to si hádam ani nemyslel vážne.
SSL connections are used as an external shell for all connections going between nodes in the protocol, ensuring that no external attacker can eavesdrop on any data.V popise implementacie, strana 72, su zobrazene vysledky testov rychlosti prenosu dat. Podla testov dosiahli ~10.75 MiB/s medzi pocitacmi prepojenymi pouzitim 100MBit siete. V praxi budu tieto cisla uplne ine, ale to sa da zmerat az/ak ked niekto tento protokol zacne pouzivat. Phantom protocol bol vyvinuty v poslednych rokoch a berie do uvahy skusenosti s TOR, Freenet a I2P. Snazi sa vyriesit niektore problemy, ktore tieto projekty maju. Preferuje vacsiu priepustnost namiesto nizkej latencie. V popise designu, na strane 66, je detailnejsie porovnanie s TOR. Pise sa tam napriklad, ze TOR zakazuje prenosy vacsich objemov dat. V dokumente o vykonnosti TORu sa pise (str. 7), ze TOR nie je urceny na prenos velkych objemov dat. Ak by sa zacal Phantom protokol pouzivat na prenos dat, bolo by to dobre aj pre TOR (znizilo by sa zatazenie). Nechcem povedat, ze Phantom protokol je nejaky zazrak, ktory riesi vsetky problemy. Urcite ale zlepsuje niektore drobne aspekty, ktore sa neskor mozu odrazit na vyvoji ostatnych projektov z tejto oblasti.
Ano, ale jak to dělají? Nízký výkon TORu plyne především z toho, že uzly po cestě nemají dostatečně silné linky mezi sebou, protože jsou (kvůli bezpečnosti) vybírané náhodně, a tedy neberou do úvahy geografii. Když si paket po cestě pětkrát obletí zeměkouli přes linky ADSL providerů, tak spojení nebude rychlé už z principu - u TORu stejně jako u Phantomu. I proto jsem se ptal na ten darknet.
A co se týče té chyby z odkazu - ta není vadou protokolu samotného, jenom jeho implementace. Těm Íráncům to kůži nezachrání, ale něco takového může postihnout kterýkoliv systém, i když třeba ne v téhle konkrétní formě. I to, že vůbec posíláš jakákoliv šifrovaná data, tě někde může dostat na šibenici. A v opennetu navíc můžeš sledovat IP adresy protistran.
Taking it even one step further, anonymized nodes could have the option to keep a list of ―trusted nodes, i.e. nodes that they know are not controlled by an attacker, e.g. nodes owned by their friends etc. If just one such node is injected into each selected set of nodes, it can be completely ascertained that not all the nodes in the selected set are controlled by the same attacker. Due to how the protocol is designed, this is all that is needed to guarantee that no other node in the selected set will be able to determine the IP address of the anonymized node, even if all the other nodes were controlled by the same attacker. Even without these trusted nodes, however, the probability of an attacker controlling every node in a randomly selected set with the above restrictions is extremely low, and decreases for each new node that joins the anonymous network.V popise implementacie sa pise nieco ine (str. 2):
...secondly the protocol must allow to distrust any particular node in the network and never assume any single chosen node to be "good".Problem s detekciou sifrovaneho TOR trafiku je problem, ktory Phantom riesi pouzitim viac rozsireneho SSL. TOR toto urcite podporuje tiez, ale nie standardne.
See src/test for the leftovers of my test setup network configuration - This should give you some pointers on how to set up your own network for testing. There is no easy way to do this yet.Takže asi tak. Jinými slovy, implementace existuje, ale je nekompletní, takže si o tom protokolu stejně pořádný obrázek neudělám. Mimochodem, kód nevypadá nejhůř, ale komentářů je tam asi pět a jména proměnných - to je hrůza.
Tiskni
Sdílej: