Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
a jednak obsahuje vyhradne jen free software pod licencemi schvalenymi FSFCož bych viděl jako nevýhodu, možná jsem zdechlý z Gentoo, ale mě skutečně vyhovuje, když mám v Portage věci jako Java od Sunu, nebo můžu nainstalovat Tomcat jedním příkazem. Rozhodně nestojím o to, abych měl v balíčcích věc jako gjc jenom proto, že FSF nesouhlasí s licencí. To stejně vede k používání dalších repozitářů (něco jako non-free větev Debianu) a situaci to spíše komplikuje. Zajímalo by mě, co by se stalo, kdyby FSF prohlásila Linux za nedoporučený (protože nepoužívá GPLv3) .
v pořádku, ututo není pro vás, nepoužívejte ho :)
Zajímalo by mě, co by se stalo, kdyby FSF prohlásila Linux za nedoporučený (protože nepoužívá GPLv3)
to se rozhodně neplánuje, ale i kdyby, tak co. přece není problém provozovat systém GNU s některým z BSD kernelů.
bude pravděpodobně mít v externích repository potřebné, ale podle FSF nesvobodné, programy ... tedy pokud má být tato distribuce široce využívaná.
právěže ututo nic takového nemá. divil byste se, kolik lidí používá výhradně svobodný software, žádný proprietární, a vůbec nic jim nechybí. chápu, že jestli programujete v javě, tak to asi není váš případ. ale ne všichni programujeme v javě.:) v latinské americe je to poměrně rozšířená distribuce.
divil byste se, kolik lidí používá výhradně svobodný software, žádný proprietární, a vůbec nic jim nechybí
To bych se tedy divil. Se samotným Free Software (ve smyslu FSF) byste toho moc nepořídil. Ale on je samozřejmě hodně široký prostor mezi FS a closed source (další terminologický omyl - i FS může být proprietární, až běda).
se samotným free software (ve smyslu FSF) toho už léta pořídím hodně, jiný nepoužívám. tak mne nepoučujte, s čím bych co pořídil.Takže ani nepřehráváte mp3 o videích nemluvě? Je to pravda trochu jiný případ, ale dost často to jde ruku v ruce.
Opravdu si myslite ze je lepsi nemit zadny ovladac nez mit binarni od vyrobce? A nemyslite ze takovy postoj je trochu donkichotsky? :)
vim, ze ta otazka nebyla na mne, ale smim-li se presto vyjadrit, pak ano, opravdu si myslim, ze je lepsi nemit zadny ovladac, nez binarni od vyrobce. (tiskarny od lexmarku, s niz to jinak neslo, jsem se zbavil ve prospech znameho uzivatele windows.) a ano, myslim, ze je to velmi donkichotsky postoj, mozna s nim nikdy niceho nedosahnu, presto na nem trvam a stojim si za nim, a myslim, ze v tehle nekdy az nechutne pragmaticke spolecnosti je takovy postoj nutny a zadouci jako protivaha postoje vetsiny.
Protoze stav ovladacu pro linux povazuji za spatny, a troufam si tvrdit ze nejsem sam s takovym nazorem
V tom pripade vas bude s takovym nazorem driv nebo pozdeji dost na to, aby nekdo neco takoveho, jako pozadujete, vytvoril.
Protoze kdyby to na linuxu chodilo s ovladacema alespon tak jako na windows, mel bych mene starosti a pravdepodobne i min sedivych vlasu :)
Hm, to mame proste jinou zkusenost. Jakoze, tohle fakt nerikam z ideologickych duvodu:) s ovladacema na windows jsem zazil radove vic problemu a zdrzovani, nez na linuxu, to fakt nekecam, a to ho mam porad na pocitaci, zatimco s win jsem konforntovan jen u znamych.
výrobci hardwaru nehrnou do dělání ovladačů pro tolik rozdílných disterA já si myslel, že ovladače se dělají pro kernel...
... Ale tak má k sakru přiznat, že je to takhle, a ne se ohánět nesmyslnýma výmluvama, že by zveřejněním specifikací vyzradila nějaká svá obchodní tajemství.Ale ona by to obchodní tajemství skutečně vyzradila. Většina čipů je na stejném základu a liší se tím, jak velká část z nich je „zapnutá“ - kdyby uvolnili specifikace, tak by neměli komu prodávat dražší modely. Proto jsou jejich ovladače nejen binární, ale i šifrované.
takze vy byste chtel jen jednu?Nevravim ze jednu. Ale niekolko, mozno 10, s nejakymi extra specializovanymi 20. To mi pride rozumne: v kazdej oblasti nasadenia na vyber 3-4. Ale nie stovky. Kolko ich vlastne je? IMHO, neexistuje kompletny zoznam.
pro zacatecnika i pokrocileho, na stary i novy pocitac, na notebook, desktop i server?Na vsetky uvedene nasadenia s uspechom pouzivam uz niekolko rokov FreeBSD. Patrne by teda bolo mozne na vsetky tieto nasadenia pouzit aj jednu Linuxovu distirbuciu (o jednej takej viem, ale nejdem vyvolavat flamewar).
proc kdyz zadna z existujicich neodpovida mym predstavam, tak proc se na to mam vykaslat, misto abych udelal svoji?Patrne by bolo spravne povedat "kdyz zadna, o ktere vim, neodpovida mym predstavam..." Poznate vsetky distribucie? Fakt mate take specializovane poziadavky, ze ani jedna z tych stovak nevyhovuje? Ako povedal Bruce Willis v Smrtonostnej pasci 2: "Vsetko co napadne nam, mzoe napadnut aj im." Tym chcem povedat, ze vsetko, co niekomu napadne, napadlo uz niekomu inemu, a ten iny mozno uz napad implementoval. Ale pri sucasnom pocte distribucii nemate sancu vediet, ci tomu tak je alebo nie. Urobit "svoju distribuciu" v sucasnosti znamena pouzit funkciu search-and-replace na nazov nejakej inej, zmenit par default hodnot, z ktorych najdolezitejsia je defaultny background v oblubenom window manageri. Nazov sa vymysli, nejaka stranka sa spraska, casom sa nasadi wiki, nech zufali pouzivatelia vytvoria nejaku dokumentaciu a hura, mame dalsieho kandidata na flamovanie.
Kolko ich vlastne je? IMHO, neexistuje kompletny zoznam.
myslím, že distrowatch se docela snaží.
Na vsetky uvedene nasadenia s uspechom pouzivam uz niekolko rokov FreeBSD. Patrne by teda bolo mozne na vsetky tieto nasadenia pouzit aj jednu Linuxovu distirbuciu (o jednej takej viem, ale nejdem vyvolavat flamewar).
V pořádku, nic proti. FreeBSD respektuju, teď ho ale nikde nepoužívám. Pokud tou distribucí myslíte Slackware :) tak taky nic proti. No, ale co třeba stroj 486 s 16MB RAM. Tam pojede Damn Small Linux, ale pojede tam aktuální verze FreeBSD? (možná jo, já se ptám.)
Poznate vsetky distribucie? Fakt mate take specializovane poziadavky, ze ani jedna z tych stovak nevyhovuje?
to byl hypotetický příklad.:) mně existující distribuce vyhovují, ale dovedu představit, že někomu o hafo zkušenějšímu nemusí. všechny distribuce neznám, zkoušel jsem asi 30, ale víc než půl roku jsem vydržel u šesti nebo sedmi. mně se ta pestrost líbí.
to, co popisujete v posledním odstavci, je sice pravda, ale rozhodně to není případ ututo. je to stabilní, funkční, použitelná distribuce. takže prosím negeneralizovat.
Tiskni Sdílej: