Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Potřebujete ovládat otevírání oken ve skleníku podle teploty a vlhkosti? Chcete vědět, jakou máte teplotu v lednici? Hodil by se vám ukazatel vzdálenosti auta od zdi ve vaší garáži? Chcete vědět, kde je vaše auto nebo jízdní kolo? Na všechno toto existují nějaká hotová zařízení, která můžete nějak přiohnout – nebo si můžete postavit vlastní! Nejspíš to nebude lepší, levnější ani hezčí než to, co seženete v obchodě, ale postavíte si to sami, přesně na míru, a něco se přitom naučíte! Spoustu takových věcí, a ještě mnohem víc, si postavíte s Arduinem. Stačí jen vědět, jak na to! Přijďte 19.9. na workshop Arduino 101 do Industra v Brně.
Tiskni
Sdílej:
A navíc, používat C++ pro mikrokontroler - to mohl vymyslet jen opravdový debil!A proto je avr-g++ v Ubuntu 4.10, rok před vznikem Arduina.
Už jen proto, že to vysává potenciál, aby někdo např. pro stejný harware přišel s úplně jiným konceptem psaní SW. A tom, že integrovat to do "jednoho pravého a správného IDE" je totální blbost, nemluvě.Nevím, jaké Arduino používáš ty, ale já ho používám jak se svým hardware, tak s Vimem aniž bych Arduino IDE vůbec spustil. Asi jsem kouzelník nebo hardcore hacker. 4) Takže se vyhýbáš i Raspberry Pi? To je ale dementní způsob uvažování.
2) Neviem čo myslel autor ale C++ pre arduino nie je kompletné keďže nietoré veci by sa tam implementovali dosť blbo. Okrem toho mi vadí to, že sa C++ skrýva za .ino skratku, prechrúme sa preprocesorom a ak je nebodaj chyba niekde v knižnici alebo môj kód spôsobí chybu v knižnici tak si s chybovou hláškou môžem maximálne tak ...
Okrem toho mi vadí jediné správne (TM) IDE na vývoj. Je síce možné vyvíjať vo vime (v bývalej práci som takto písal), ale časti build systému arduina tam stále musia byť kvôli blbému .ino.
4) Nemám rád monopolizáciu. Raspberry nie je najvýkonnejšie, nemá najlepšie parametre, nemá najlepší pomer cena / výkon ... ale aj tak to každý používa. Prevalcovalo to menších výrobcov pretože boli prví. Podobne ako MS prevalcoval ostatné systémy na desktope.
prechrúme sa preprocesorom a ak je nebodaj chyba niekde v knižnici alebo môj kód spôsobí chybu v knižnici tak si s chybovou hláškou môžem maximálne tak ...OK, to jsem ještě nepotkal.
Raspberry nie je najvýkonnejšie, nemá najlepšie parametre, nemá najlepší pomer cena / výkonTak mi něco ukaž. Jediné jiné, co jsem našel, je OrangePi PC, na které čekám, jestli přijde z Číny. Use-cases: sbírání relativně malých dat a jejich posílání po 3G, příjem různých věcí s rtl-sdr.
Odroid, banana pi, olinuxino lime ... samozrejme nehovorím o celkovej cene, ale pomere cena/výkon. Nové raspberry to síce zlepšilo, ale natívna sata je natívna sata atď. Ak ide zase o nejaké riadenie, zbieranie údajov ... tak tam je raspberry kanón na vrabca a bežne stačí niečo s iMX233 za nižšiu cenu než raspberry.
Odroid, banana pi, olinuxino limeBanán je dual-core a olinuxino lime single-core podobné architektury jako čtyřjádrové RPi. Odroid je rychlejší, ale cenově jinde.
tak tam je raspberry kanón na vrabca a bežne stačí niečo s iMX233 za nižšiu cenu než raspberryZ toho? Tak to jsem si vybral iMX233-OLinuXino-MINI (k těm nižším bych musel připojovat USB hub - takže by to bylo sice o 300 levnější než RPi, ale za 150 hub). Jenže je dražší než RPi a nějak to nemá ethernet. Kdybych ethernet a víc USB nepotřeboval, můžu si koupit RPi A a zase to nevyjde levněji.
Nezáleží len na počte jadier. Ja vidím často ľudí používať raspberry ako NAS kde má žalostne pomalý prístup na disk a žalostne pomalý ethernet.
Ja vidím často ľudí používať raspberry ako NAS kde má žalostne pomalý prístup na disk a žalostne pomalý ethernet.Ale prohlášení, na které jsem reagoval, vypadalo, že platí pro všechny případy.
AVR je pro spoustu aplikací naprosto dostatečně výkonný stroj, protože ve světě embedded zařízení a IoT a podobných zločinů není všechno binární – buď enterprise aplikace v Javě / C++ a zpracování videa v reálném čase, nebo pitomost. Naopak, pro velké množství aplikací je výkon osmibitu na 16MHz nejen dostatečný, ale i vhodný. Namátkou aplikace, o které jsem se bavil tuhle: sledování kontejnerů se zbožím.Jo, zrovna jednu takovou věc řeším. Začalo to jako projekt, na který bude AVR bohatě stačit, a pak si ten člověk vymyslel další featury a najednou to nestačí. Co s tím? Portovat hotový kód na úplně jiný procesor? Strávit další čas optimalizací? Přitom kdyby se už na začátku vzal levnější(!) ARM s několikanásobně vyššími parametry, nikdo nic neřeší.
Díky tomu vydrží na jednu baterku třeba dva roky.…protože výkonnější procesory na rozdíl od AVR neumí deep sleep. Aha.