Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Není černé a bílé. Právníci mohou být i z Plzně, anonym může být např. ústavní soudce a itbiz prostě je informačně prázdný server.Právníci mohou být černí i bílí, anonym může být černý i bílý a itbiz prostě je černý. Skoro bych řekl, že si malinko odporuješ.
EPR je definován občanským soudním řádem, par. 174a 99/1963 Sb.
IMHO je elektronický platební rozkaz institut poněkud mimoběžný s institutem datových schránek - už proto, že tu byl podstatně dřív.
Pro EPR stejně jako pro klasický platební rozkaz je nemožné aplikovat náhradní doručení (par 173 příslušného zákona)
Pravda pravdoucí.
O tomto "fakt" již bylo napsáno spousta, např. http://www.pc-politika.cz/e-gover-elektronicky-platebni-rozkaz-rn1138.htm
No tohle nebyl úplně nejlepší příklad, protože na odkazované stránce se uvádí:
U Elektronikcého platebního rozkazu je třeba dát pozor na způsob jeho doručování. Ten se liší od papírové formy! Takže - v případě, že jsou splněny výše uvedené podmínky a je zaplacen soudní poplatek, soud vydá elektronický platební rozkaz. A teď je ta odlišnost - Elektronický platební rozkaz musí být doručen žalovanému do vlastních rukou, neboť náhradní doručení je v daném případě vyloučeno.
Což není pravda, v nemožnosti náhradního doručení se platební rozkaz a elektronický platební rozkaz neliší (jak správně uvádíte vy).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
§ 49:
(4) Nevyzvedne-li si adresát písemnost (pozn. STM: Určenou do vlastních rukou) ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
(5) U písemností, u nichž to stanoví zákon, nebo u nichž to nařídil předseda senátu, je vyloučeno doručení podle odstavce 4. Doručující orgán v takovém případě vrátí písemnost odesílajícímu soudu po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí.
6) Doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě se považuje za doručení do vlastních rukou adresáta.
----------
§ 173
(1) Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.
(2) Nelze-li platební rozkaz doručit i jen jednomu ze žalovaných, soud jej usnesením zruší v plném rozsahu. (Pozn. STM: A zahájí normální soudní řízení)
Pro rejpaly: Jsem právník, i když samozřejmě bez patentu na dokonalost...
U platebního rozkazu se však fikce doručení u systému datových schránek neuplatní. Fikce doručení, která nastává desátým dnem od okamžiku, kdy byla datová zpráva dodána do datové schránky adresáta, se uplatní vyjma případů, kdy zvláštní právní předpis vylučuje náhradní doručení. U platebního rozkazu je náhradní doručení vyloučeno občanským soudním řádem.
§173 odst.1) OSŘ: Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.
Už to tu někdo výše citoval. Tahle formulka se používá v OSŘ na více místech takto explicitně.
"náhradní doručení" pak nikde definováno být nemusí
Právníci zcela určitě nejsou "programátory píšícími efektivní kód" a zabugovanost právních norem není zrovna malá. 
Ale IMHO se k tomu dobrat dá výkladem, který není příliš násilný (všemi uváděnými paragrafy se míní paragrafy v OSŘ):
§49 odst. 2) uvádí postup při nezastihnutí adresáta, §49 odst. 4) pak uvádí následek spojený s nevyzvednutím uložené zásilky v úložní lhůtě. "Doručení podle ostavce 4)" je vyloučeno v případech stanovených v §49 odst. 5). Pokud adresát není zastižen (§49 odst. 2)), musí mu být zanechána výzva - ta je definovaná v §50h. O následcích nevyzvednutí písemnosti je adresát ve výzvě poučen pouze tehdy, není-li vyloučeno náhradní doručení (§50h odst. 2). Tím následkem je evidentně míněna fikce doručení definovaná v §49 odst. 4) a absence informace o následcích nevyzvednutí písemnosti dává smysl pouze tehdy pokud následky nenastanou, a ty nenastanou v případech uvedených v §49 odst. 5).
Chápu, že u zkoušky z formální logiky by taková argumentace neměla šanci. Ale právní normy zkrátka jsou zabugované a bez jejich interpretace se bohužel někdy nejde obejít ani u takovýchto čistě technických věcí.
Tato premisa je neplatná
To je sice pravda, ale u směnečného či šekového platebního rozkazu náhradní doručení vyloučeno není, takže jistý prostor k podvodům by se našel (navíc šekový a - zejména - směnečný platební rozkaz jsou o dost silnější kalibr než platební rozkaz prostý).
23.11.2009 22:28
Drom | skóre: 24
| Kdyne
Tiskni
Sdílej:
