Administrace komentářů

Ano, ta omezení nejsou samoúčelná, ale s optimalizací rozhodně souvisí - výrazně zjednodušují zpracování uvnitř procesoru.

O tom, zda něco zjednodušují, není k dispozici dostatek informací od výrobce. Nespekulujme tedy. O optimalizacích se člověk může něco dozvědět například v souvislosti s projektem OpenSPARC. Nicméně korektní posouzení vlivu omezeného adresního prostoru na výkon vyžaduje spoustu znalostí, které nemám. Nemá pro mě smysl se o tom hádat, zejména když není s čím srovnávat. Na světě neexistuje procesor, který by uměl adresovat 2^64 bytů.

Proč pořád utíkáš od x86, kde žádné bity v adrese neslouží k ničemu jinému, než je adresování paměti.

A proč pořád vymýšlíš nějaký sen o 16 exabytech? To, co říkáš, není pravda. Dvakrát hledej a jednou střílej od boku. Dobře, metadata jsou pouze u Itania a MIPS64. Intel em64t v adrese metadata nemá. To ale neznamená, že používá 64 bitů. Intel to říká jasně. Víš-li o tom víc než stránky Intelu, všechna čest. Já se raději budu držet jejich informací.

Z tohoto staršího článku je zřejmé, že maximální velikost paměti s každou novou generací procesorů postupně roste. To jsem koneckonců nepopřel. Nicméně momentálně nikdo 16 EB nepodporuje. V případě Itania bych se vsadil, že ani ten 1 EB na proces (+ dalších sdílených 7 EB k tomu) zatím nikdo neimplementoval. Je to pouze jakési maximum, kterého by příslušná architektura mohla jednou dosáhnout.

Nepochybuji o tom, že v daleké budoucnosti bude možné adresovat celý 64-bitový rozsah. Já ale vedu diskusi o současných procesorech, které umí o mnoho řádů méně.

U toho AMD64 prostě nemáš pravdu. Adresa neobsahuje žádná metadata, adresa obsahuje informace o tom, kde v adresovém prostoru leží požadovaná hodnota.

To mám rád, když mě někdo chytá za slovo. Nemá tedy metadata, ale všechny současné procesory AMD mají část adresy

. Tedy se příslušné bity k adresování nevyužívají.