Administrace komentářů

Opět kecy v kleci. Kdyby se ty bity používaly, šlo by o metadata, proti kterým tu tolik řečníš. Nicméně faktem je, že se nepoužívají a nastavují se podle hodnoty té používané části adresy. Hlupáka ze sebe děláš ty, když neustále chytáš lidi za slovo a překrucuješ, co řekli.

Kdyby se používaly všechny bity, mohl bych použít kterékoliv z 2^64 možných slov jako adresu. Jenže nemůžu. Takže je prostě jasné, že adresa na AMD64 prostě nemá stejnou informační hodnotu jako 64-bitový integer. Lze snadno vygenerovat neplatné adresy, které vyvolají výjimku. (Což je koneckonců jasně popsáno v manuálu k procesoru.)

Soudě podle těch řečí o logických obvodech, ani ty nemáš potřebné znalosti k posouzení vlivu délky slova na rychlost výpočtu. Že jednodušší obvody bývají rychlejší? Co to znamená? Co je to za nesmysl? Procesor prosím pěkně pracuje s diskrétním časem, a to už dobrých 40 let, víme??? Takže pokud by střední doba vykonávání nějaké instrukce klesla třeba ze tří cyklů na dva díky omezení délky adresy, dalo by se tvrdit, že jde o zrychlení.

Nicméně dnešní běžný procesor není nic jiného než počítač, který je typu RISC, běží na něm mikrokód a jeho úkolem je tvářit se navenek jako procesor typu CISC. Má několik pipeline, několik aritmetických jednotek a instrukce provádí spekulativně, tedy mění jejich pořadí, při větvení předpočítává nejpravděpodobnější pokračování a podobně. Při vší dobré vůli se nedá spolehlivě prokázat, co se přesně stane, když adresa nevyužije všech 64 bitů.

Zkrátka a dobře, nemůžeš s jistotou tvrdit, že to či ono omezení zvyšuje rychlost. Na to prostě nemáš znalosti.

Nicméně je to jistý pokrok od chvíle, kdy jsi tady tvrdil, že 16 EB se adresovat dá. Aspoň teď už víš, jak ses mýlil.