Administrace komentářů

Jak jsem psal výše, pokud chci využít file descriptor stdout, tak ho nejprve musím uložit i do stderr a teprve poté zahodit:

$ program 2>&1 >/dev/null |zpracuj_stderr

File descriptors se dědí od rodičovského procesu.

A co se týče vypisování stderr "na monitor", tak nejprve je třeba si uvědomit, že žádné vypisování "na monitor" neprobíhá. Uvedu několik příkladů.

Naloguju se bez X přímo v terminálu, mám k dispozici Bash, který má k dispozici následující file descriptors. Pokud spustím nějaký program, tak zdědí dceřiný proces tyto descriptory a je pouze na něm jak s nimy naloží.

$ ls -l /dev/fd/
0 -> /dev/tty2
1 -> /dev/tty2
2 -> /dev/tty2
3 -> /proc/12710/fd

Po spuštění X a Konsole mám zase k dispozici níže uvedené file descriptors.

$ ls -l /dev/fd/
0 -> /dev/pts/3
1 -> /dev/pts/3
2 -> /dev/pts/3
3 -> /proc/12777/fd
4 -> /dev/null

Takže file descriptors mi vždy implicitně ukazují na terminál kde jsem příkaz spustil tj. o stderr nepřijdu, pokud si ho sám nezničím.

Mrkni se třeba i na další procesy v systému a jejich file descriptors /proc/PID/fd/.

Proto je např. třeba, když vytváříš daemona nastavit sdtin, stdout, stderr na /dev/null, aby se osamostatnil od rodičovského procesu se vším všudy.

def daemonize():
    pid = os.fork()
    if (pid < 0):
        sys.exit(1)
    elif (pid > 0):
        # exit the parent process
        sys.exit(0)

    os.setsid()
    os.umask(0)

    pid = os.fork()
    if (pid < 0):
        sys.exit(1)
    elif (pid > 0):
        # exit the parent process
        sys.exit(0)
    
    stdin = open("/dev/null", "r")
    stdout = open("/dev/null", "a+")
    stderr = open("/dev/null", "a+", 0)

    os.dup2(stdin.fileno(), sys.stdin.fileno())
    os.dup2(stdout.fileno(), sys.stdout.fileno())
    os.dup2(stderr.fileno(), sys.stderr.fileno())

Už je to trochu jasnější?