abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    včera 17:00 | IT novinky

    Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 15:44 | Nová verze

    Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 03:22 | Nová verze

    Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 15
    včera 02:00 | Zajímavý článek

    Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.

    … více »
    Ladislav Hagara | Komentářů: 3
    16.2. 22:55 | Nová verze

    Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    16.2. 12:44 | IT novinky

    Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    16.2. 03:11 | Zajímavý článek

    Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 13
    15.2. 21:55 | Zajímavý software

    Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.

    NUKE GAZA! 🎆 | Komentářů: 0
    15.2. 13:55 | Nová verze

    Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 4
    14.2. 12:33 | Zajímavý projekt

    Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.

    NUKE GAZA! 🎆 | Komentářů: 5
    Které desktopové prostředí na Linuxu používáte?
     (19%)
     (6%)
     (0%)
     (11%)
     (27%)
     (3%)
     (4%)
     (2%)
     (12%)
     (27%)
    Celkem 891 hlasů
     Komentářů: 25, poslední 3.2. 19:50
    Rozcestník

    Administrace komentářů

    Jste na stránce určené pro řešení chyb a problémů týkajících se diskusí a komentářů. Můžete zde našim administrátorům reportovat špatně zařazenou či duplicitní diskusi, vulgární či osočující příspěvek a podobně. Děkujeme vám za vaši pomoc, více očí více vidí, společně můžeme udržet vysokou kvalitu AbcLinuxu.cz.

    Příspěvek
    21.7.2010 22:14 benn | skóre: 18
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Dlouha teoreticka otazka: Prime spojeni kabelem (null modem), nevykonny stroj
    Možná, že už tato otázka už není moc aktuální, ale pokusim se popsat můj náhled na tuto otázku. Určitě je nejjednodušší využít SLIP (popř. CSLIP) protokolu nebo PPP. To není novinka.
    
    SLIP protokol je opravdu primitivní protokol, kde se ethernetí paket obohatí o "escape" znaky END, ESC, ESCESC a ESCEND. SLIP Paket má pak tvar [END][PAKET........][END]. Pokud se v datech paketu najde znak END, tak je nahrazen dvojznakem [ESC][ESCEND] a pokud se v datech najde znak [ESC] tak je nahrazen dvojznakem [ESC][ESCESC]. Tím je zajištěno, že znak END je opravdu na lince vyjímečny a odděluje pakety od sebe. SLIP už pak něřeší opakování paketu, pokud např. dochází k chybám na lince. Určitě je z toho patrné, že CPU musí prozkoumat ethernetí paket bajt po bajtu a nahrazovat speciální znaky a na závěr ještě přidat 2 END znaky, což vypadá pro slabý procesor špatně.
    
    
    PPP protokol, je už rafinovanější a dokáže navazovat spojení, provadět autentifikace, opakovat pakety při chybách a řídit kdo ví co viz RFC1661. Ale stejně jako v případě SLIP jsou PPP pakety kodovaná pomoci escape znaků jako SLIP. Takže s výkonem CPU budeme o něco hůře, ale zato bude komunikace více odolná vůči poruchám na lince.
    
    
    Teď otázka, jak moc slabí je ten procesor? 8086XT na 8MHz se zapnutým turbem? Hehe ten určitě ne, ale asi minimálně Pentium na 100MHz, by určitě neměl problém dekodovat SLIP pakety na lince o rychlosti 115200 bps. Stejně by výkon CPU sežraly jiný ovladače a aplikace. A větší rychlosti se na integrovaných COM portech nedá stejně nastavit. Určitě se dá vyždímat i 1Mbit na většině USB sériových převodnících (ty lepší mají i 4Mbity). A i tak RS232 není stavěná na rychlost a při 1Mbitu může délka kabelu dělat problémy (RS422 a RS485 jsou na tom o poznání lepší)
    
    
    Já osobně jediný využití UARTu jako síťového adaptéru jsem použil na desce s ARM9 na 200MHz. Při rychlosti 115200 bps a s protokolem CSLIP (komprimovaná verze SLIPu) jsem nezaznamenal, že by stím procesor vyloženě bojoval. To ten ARM ještě řešil DHCP + DNSMASQ, iptables a OpenVPN (to už procesor rozhodně poznal). Ono s CSLIPEM a pomocí pingů se linka jevila jako o rychlosi přes 400kbitů i když byla fyzická rychlost jenom 115.2kbitů. A ten ARM udával pseudo výkon kolem 100 BogoMIPSu. Takže s Pentiem Pro na 100MHz by asi byly nastejno. Ono pro embeded desky, kde je mrtě sériovek je ideální si vytvořit další síťové rozhraní, ale u PC jsou většinou i jiné možnosti, jak se dostat k datům.
    
    
    Myslím, že SLIP je hodně blízko k tomu, že je tzv. "více na drátu". Potom už jedině se zbavit hlaviček paketů a posílat samotný data po UARTu, ale to se pak spojení redukuje na konkrétní port. Třeba za použití tcpsvd data presměrovat do UARTu a na druhé straně z UARTu do konrétní aplikace (aplikace by nebyla by na inetd, ale nějak narafičena na UARTu). Nebo napsat si vlastní utility. To už ten SLIP nebo PPP bude praktičtější.
    
    
    UART jako síťové rozhraní je opravdu nouzovka, to koupit si siťovku na ISA, PCI nebo USB je určitě lepší a není ani moc drahý. Ale můžu říct, že jsem se setkal s ovladačem, který na ARM9, kde se normálně připojuje audio kodek řešilo síťové spojení. Pakety z ethernetu se serializovaly a na druhé straně opět deserializovaly. Takový pěkný bridge to byl. Samozřejmě místo audio kodeku byl chip, který sériové data moduloval do optiky nebo do kabelu čí bezdrátu. A ARM9 zvládl obousměrný přenos rychlostí 20Mbitů a to se v těch datech musel celkem dosti "hrabat". Sice linuxové jádro bralo 95% CPU a 5% zbylo pro userspace, ale i tak to stačilo.
    
    
    Jinou praktickou výhodu v UARTu nevidím. Jedině ještě, že byste chtěl nějakým způsobem data po UARTu navázat na vlastnoručně zhotovenou síť (třeba bezdrát na nějakém svým rádiovém kmitočtu). Ale takových maniaků asi moc nebude.
    
                

    V tomto formuláři můžete formulovat svou stížnost ohledně příspěvku. Nejprve vyberte typ akce, kterou navrhujete provést s diskusí či příspěvkem. Potom do textového pole napište důvody, proč by měli admini provést vaši žádost, problém nemusí být patrný na první pohled. Odkaz na příspěvek bude přidán automaticky.

    Vaše jméno
    Váš email
    Typ požadavku
    Slovní popis
    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.