Administrace komentářů

Je to cesta do pekla. Nestudoval jsem přesně SATA sběrnice, ale pokud existují takovéto multiplikátory SATA II to 5-SATA Hard Drive Multiplier je SATA skutečně sběrnice, kdy zařízení se domluví s deskou, které je kde. A na jednom konektoru jich můřže být více. Proto ten fyzicky jeden HDD může být na jedné SATA sběrnici a pro systém vyhlížet jako dva disky. Místo toho systém dostane oflikovanou informaci s čím pracuje a pak se mnohdy rozhoduje špatně. A když by to bylo na změnitelné propojkou tak by disk mohl standardně vypadat ty současné a pokud by uživatel chtěl tak by podal plnou informaci

Mimo jiné v designu architektury internetu to je podobně. Jeden ze základních principů je End-to-end argument, který říká, že sít nemá podporovat rozhodovací procesy co s daty a že rozhodnou koncové aplikace jak s daty pracovat, vyrovnat se s chybou atd. tady by to mělo být podobně. OS by měl dostat úplné informace o charakteristikách zařízení a svůj přístup k němu upravit podle toho a ne mu to flikovat a podsouvat nesmysly.

Pokud ty informace OS nemá činí špatná rozhodnutí. Viz ty nesmysly s hranicemi cylindrů pro 4K sektové disky. U těch SSD se OS také nedoví, jak velká je mazací buňka v té paměti. A podle mne by to měl vědět a podle toho přizpůsobit chování, optimalizovat rozložení souborů, optimalizovat žádosti o zápis. Tuším že v současnosti je to 64 nebo 128kB. Výrobci SSD to prostě poschovávají za interface. A ještě navíc. SSD je datové mnohem blíže operační paměti než blokovému zařízení, jako je disk, dá se v tom číst sériově a podle libovolných hranic.