Administrace komentářů

To jsou skoro vždy. Každý vývojář je uživatelem kódu spousty dalších vývojářů.

Můj produkt ale nejde ke spoustě dalších vývojářů. (Pokud by šel, pracoval bych s nimi jako s uživateli.)

Těch pět lidí asi nepíše kód, který není nijak provázaný – leda by dělali každý na jiném projektu. Jinak samozřejmě jeden vývojář píše kód, který volá kód někoho jiného – je tedy jeho uživatelem.

Takový uživatel je se mnou v úplně jiném vztahu než uživatel zákazník.

Právě proto se dál předává kód tehdy, když je hotový a otestovaný, ne podle toho, že je čas na integraci a tak se musí dát dál, i když to ani nejde přeložit.

Vy to chápete celou dobu asi špatně, nebo nevím. Já žádný termín na integraci nehoním. Můj kód je hotový a otestovaný každých možná 5-10 minut. Změny a testy dělám paralelně při sobě. Doslova po jednotlivých metodách, ne-li řádkách. Mám spoustu prostoru si říct "tak, a teď je hotová nějaká větší část, jdu pushnout, integrovat a vyvětrat si hlavu".

Když za celý den nejsem schopen přijít něco co nejde (celý den) ani přeložit tak asi dělám něco hodně špatně. Raději než ten zmatek opravovat, to hodím do koše a začnu znova. Ve skutečnosti platí pravidlo, že když se vám nedaří projít test do půl hodiny, tak jste se zasekl a měl byste se vrátit a jít na to znova. Zní to krutě ale vyplatí se to.

Je to úplně jiný systém než jste možná zvyklý. A ne, neni to můj vynález.

Ale co ty produkty byly? Co jste testoval druhý den? Přítomnost nějakého binárního souboru, ne funkci databáze. Kdybyste tam místo databáze dal Word, tak jste teprve třetí den přišel na to, že Word jako relační databáze není příliš vhodný. Takže jste sice kód integroval každý den, ale funkcionalitu až po několika dnech. K čemu to tedy celé bylo dobré?

Každý den se integruje jedna funkcionalita.

Funkcionalita č. 1 = instalátor umí nainstalovat databázi.

Funkcionalita č. 2 = spouštěcí skript umí spustit nainstalovanou databázi.

Funkcionalita č. 3 = programy používají nainstalovanou a spuštěnou databázi.

atd.

Dobré to bylo k tomu, že jsem každý den viděl, že všechny dosud dodané funkce byly kompatibilní s nejnovější verzí produktu (=se všemi změnami od jiných lidí).

Ten příklad s Wordem nemá s CI nic společného protože v tom nefiguruje ta integrace s prací někoho jiného. Pokud já dělám na SQL databázi a franta dělá souběžně na něčem jiném, a najednou si v nějaké věci dupnem na nohu, tak to CI odhalí dřív, než kdybychom se mergovali až nakonec. Např. franta může změnit nějakou knihovnu, kvůli které mi nepoběží spouštěcí skript, tak já na to přijdu dejme tomu v den č. 3 ráno. Jelikož je den č. 3 ze 14, a nefunguje mi věc kterou jsem dělal jeden den (č. 2) tak nejsem ve stresu a v klidu zajdu za frantou, proberu to, skript upravím, a nad takto upraveným skriptem buduju další funkce.

Kdybych se naopak tou změnou knihovny "nenechal rušit", a budoval funkce nad starou knihovnou a skriptem, tak bych v den č. 13 ze 14 při velkém merge zjistil, že nejede databáze, protože nefunguje skript, protože ??? hodina hledání, aha franta před 2 týdny ... hele, franto, to je těžce v prdeli, já když teď předělám ten skript, tak musím ještě překopat ABCD a zejtra to musíme odevzdávat. Nó tak jo, tak tu zas budem přes noc nó.

A tahle situace je ještě desetkrát horší, když se kombinuje s praktikama typu "automatické testy pokrývají malou část", takže krom toho, že na poslední chvíli překopávám skripty, tak ještě dokola manuálně builduju a instaluju na server (protože to nemám určitě taky automatizované - stálo by to moc práce) a proklikávám všechny formuláře ve web aplikaci. Samozřejmě nesmím zapomenout vychytat všechny možnosti, např. že když si zákazník koupí kachničku do vany, a nechá si jí zabalit dárkově do papíru, který není na skladě, tak dostane 10% slevu. A nebo ne, protože to jsem zkoušel už včera a ani jedno z toho jsme při práci s frantou určitě nezkazili.

Nechám ten kód sestavit ze své větve, třeba ho nasadím na server, a teprve pak objevím nějaké chyby. Tak je opravím, a teprve po několika iteracích budu ten kód považovat za natolik opravený, že jej dám do hlavní větve. Z ní si ho pak ostatní stáhnou podle potřeby, až dokončí svou práci.

A dostanou se do situace viz výše. Já vím, neznáte to, neexistuje, ...