Administrace komentářů

Zase to není žádná velká věda, docela selský rozum. Návrh pochází z roku 2002, kdy už byly zárodky objektových databází i mapování objektů na relace, ale nikdo v nich neřešil přístupová práva (aspoň jsme je neznali). Objekty mají atributy a vazby mezi objekty. Každý typ atributu má svou tabulku, value je konkrétní datový typ kvůli optimalizaci. Všechny objekty jsou v jedné tabulce, která obsahuje rovnou i atributy společné pro všechny objekty a pá optimalizačních hacků (název, typ, datum vytvoření, právo na čtení, zda je smazaný, zda je platný a pár drobností). Práva jsou klasická ACLka na autorizační entity (read, write, delete, link), ale uložené tak, aby se to dalo dobře joinovat. Vazby jsou v jedné tabulce - typ vazby, od, do, priorita. Priorita je číselná hodnota, která se používá např. při určování pořadí výpisu objektu mezi sourozenci ve stromové struktuře (obecně tématické okruhy, menu, atd.)

Objektová DB v javě definuje obecné chování jednotlivých typů objektů (dokument, téma ve stromu, uživatel, firma, nějaký master+slave, atd.) a vazeb (typicky požadavky na práva na obou stranách), kešuje objekty a poskytuje společné služby (cache pro snadný průchod stromem s ohledem práva aktuální sešny, logování, atd.). Vyhledává se definicí požadavků, objektová vrstva sama vyrobí potřebná query s joiny/left joiny a zajištěním práv. Bohužel neumí joiny na úrovni objektů, to je asi to, co tě nejvíce zajímá.

Realita je taková, že pro stávající objem dat cca 70GB (přes milión objektů, 400 typů atributů (tedy attr. tabulek)) už DB nestíhá provádět složité joiny v řádech desítek milisekund, abychom se dostávali s natažením poměrně komplikovaných stránek řádově do stovek milisekund. To je o onlinu, ve spoustě offline aplikací tak rychlé odezvy nejsou potřeba. Proto kešujeme, co jde, a hlavně klíčová data indexujeme do compassu, nad kterým provádíme vlastní dotazy. Je to jenom sekundární index, primární data jsou v DB. A ta objektová vrstva se sama rozhoduje, zda má pro dotaz dostatečná data v kompasu, aby se zeptala jej, nebo hodí klasický ale pomalejší join do databáze. V kompasu se dostáváme na odezvy v řádech milisekund, ten index je mnohem menší. Takže když to někde začne váznout, jenom přiindexujeme další atributy do kompasu a samo se to přepne.

Kdybych to měl řešit dnes, asi bych neřešil mysql vs. postgres, ale slq vs. nosql :)