Administrace komentářů

Existuje několik set operačních systémů. Několik z nich nese známku od Microsoftu. Windows jsou jedním z mnoha operačních systémů.

V PC vlastně nemusí být žádný operační systém, aby mohla fungovat, ale taková aplikace by byla poměrně složitá, protože program by musel obsloužit veškerý hardware, který používá. Aby to nebylo nutné, mezi aplikace a hardware je vložen program, kterému říkáme operační systém. Když pak aplikace chce třeba uložit data na disk nebo vytisknout na tiskárně, požádá o to operační systém a ten to za ni udělá (nebo taky ne). Příkladem operačního systému je např. Unix, Linux nebo Windows.

Postupem času se mezi operační systém a aplikace vloudil další prvek - pracovní prostředí, dnes zpravidla grafické. Ve Windows je to jakoby sloučené s operačním systémem. Na Linuxu vznikla hromada grafických nadstaveb (Xorg, správce oken, KDE, Gnome, LXDE,...). Jejich poskládání by dalo jednotlivci dost práce, proto ji dělají tzv. distibutoři. Ti vezmou nějakou sadu programů, vhodně je poskládají a vydávají jako tzv. distribuce.

Distribuce je vlasně složena z jádra operačního systému (např. Linuxu), základních textových nástrojů, grafické nadstavby, správce oken, aplikačního prostředí a samotných aplikací. Takové sestavě pak říkáme třeba Ubuntu, openSUSE, Fedora, Debian, apod. podle toho, jaké jméno tomu dal distributor.

Mezi Windows a Ubuntu je zásadní rozdíl ve vnitřku, ale snahou je, aby Ubuntu vypadalo a chovalo se navenek podobně jako Windows. Plus je v Ubuntu navíc hromádka předinstalovaných aplikací, např. OpenOffice, Firefox, Gimp, ... které ve Windows defaultně nejsou a musí se stáhnout a nainstalovat. Většina linuxových distribucí má instalátor, který umí aplikace na netu sám najít a nainstalovat.