Administrace komentářů

Nedá mná. A to říkám i/přesto z toho důvodu, že do důchodu půjdu za méně než 10 let. Z hlediska historie o seniory vždy starala následující generace, tedy vlastní potomci. V době vzniku pojištovacích penzijních systémů byla zcela jiná situace v populaci než je dnes. Úmrtnost byla značná a riziko, že děti nedožijí věku, kdy rodiče budou potřebovat pomoc, velké. Můj dědeček byl z 11 dětí a jeho poslední bratr zemřel když se vracel z první světové na španělskou chřipku. Penzijní pojištění bylo skutečně více pojištění, tedy vyrovnávání rizik, ne generální hlavní příjem. Komunisté tohle přeměnili defakto na nepsanou dohodu: "Ty budeš makat celý život jako šroubek a pak my ti zaplatíme důchod." Vzhledem k tomu, jaký byl populační boom po druhé válce tak to mohlo trochu fungovat, ale je to principiálně špatně. To co z toho vypadlo je přirozená mezigenerační solidarita ve vlastní rodině. A je to důsledek "kolektivistického" myšlení. A v jistém směru západní sociální státy prošly podobnou myšlenkovou vrtulí, ale ne tak tvrdou.

Dnes když si budou mé děti pořizovat děti, tak mít dítě je v podstatě z ekonomického hlediska "nákladová položka", uspokojování vlastní rodičovské potřeby, za kterou pořádně zaplatí. Můj odhad z mých vlastních dětí je cca 1,5 mil Kč (možná i více) za dítě od kolébky k promoci v dnešních cenách. Pokud nějaký 30 cátník/cátnice si nepořídí dítě a ty peníze, které by do něj vkládal bude šetřit, tak je na tom celý život lépe, naproti tomu pro stát je mnohem lepší, když o dalších 30 let zůstane po občanu vzdělaný samostatný potomek, ne jen stárnoucí důchodce s zabezpečeným kontem.

To co by se mělo změnit, je to, že část peněz do průběžného systému by se nerozplizla plošně, ale plátce by mohl rozhodnout jestli a kolik pošle svým rodičům nebo ne. (tím myslím rozhodnout se o tom, jestli ty peníze nechá ve společném balíku pojištění nebo je pošle přímo rodičům, ne že by si je mohl nechat.) Tím by v průběžném systému zůstalo stejně peněz, jen se jinak přerozdělily, kdo by děti neměl, dostal by mnohem méně (ale dost aby jakžtakž přežil) a musel by si spořit sám, děti by nebyly jen "nákladová položka", ale i by se trochu náklady na ně vracely jako "investice", i když zřejmě ne moc výnosná. Vzdělané dítě by rodičům přineslo více než zametač ulic. Myslím, že žádná reforma, do které se nějakým způsobem nezakomponuje přímá mezigenerační solidarita v rodině nebude funkční a stabilní.