Administrace komentářů

Takže asi tak... navím na mém Philips Freevent X52CZ ani jiný, vyšší, než 12.04 LTS už nepojede, to je pro něj konečná. Protože 64 bit systém prostě nedá CPU a MB, a na to moje servisování, to plně stačí.

Je celá řada distribucí, které nadále podporují 32-bitové stroje a přitom jsou aktuální, bez fosilií typu LTS. Nějaký systém 12.04 tedy rozhodně není konečná; stačí jen zbavit se Ubuntu. Ubuntu LTS je ztělesněním všech neduhů distribucí s releasy, navíc ještě zhoršených záměrným používáním zastaralého software. Vleče s sebou bugy, které nikdy nebudou opraveny a které jsou v ostatních distribucích dávnou minulostí. I releasy jako takové mají své problémy — představa, že se dá deset tisíc různých softwarových balíčků od různých autorů sesynchronizovat do release, je zkrátka mylná. Ale to už je trochu jiné téma.

Zpět k mé původní pointě: Pokud někdo začíná s Linuxem zjevně pouze z toho důvodu, aby získal „Windows zadarmo“, myslím si, že je potřeba mu jasně říct, jak se věci mají: Linux není Windows zadarmo. Znalost klikání ve Windows neznamená automaticky zvládnutí Linuxu. Myslím si, že Linux předčí Windows v mnoha směrech a že pokud se například někdo učí poprvé v životě zacházet s počítačem, měl by začít s Linuxem — nemá smysl budovat si špatné návyky z Windows, když v danou chvíli uživatel žádné preference a předchozí zkušenosti nemá. Nicméně přechod z Windows na Linux znamená velkou časovou investici, která se nedá nijak snadno ošidit.

Už pár let konzistentně tvrdím jednu věc: Pokud jde o zoufale malé rozšíření Linuxu na desktopu, podstatný díl viny nesou dva jevy: Gnome a Ubuntu. Možná se takové prostředí hodí někomu, kdo poprvé pracuje s počítačem. (V tom případě mu bude trvat možná i hodinu, než narazí na první nastavení, které mu tam citelně chybí.) Ovšem pokud někdo přechází z Windows na Linux, například Fedora s KDE mu dá příjemné a funkční uživatelské rozhraní, široké možnosti konfigurace a pozitivní dojem, že má svůj systém pod kontrolou. Naopak setkání s Gnome a Ubuntu velmi často odežene uživatele zpět k Windows, protože z možností nastavení, na které byl zvyklý, tam nevidí prakticky nic, a získá tak mylný dojem, že „to je všechno“, tedy že systém založený na Linuxu nenabízí nic jiného než zoufalství. Právě proto vždy vřele doporučuji, aby se uživatelé přecházející z Windows zdaleka vyhýbali Ubuntu nebo Gnome, alespoň zpočátku. Není samozřejmě vyloučeno, že se jim časem něco z toho zalíbí — nic proti tomu —, nicméně ve chvíli, kdy si uživatel potřebuje rychle, během několika dnů ujasnit, jestli s Linuxem dokáže totéž co s Windows nebo ne, měl by mít prostředí, které mu takové seznamování usnadní. Gnome a Ubuntu se k tomu nehodí.

Pokud jde o hradware, tam existuje chronický problém s dvojím metrem. Uživatelé se například diví, že na stroji, na kterém nelze spustit ani Windows Vista, mají problémy se současnými distribucemi, s kompozitním desktopem a podobně. Zatímco Linux tam zpravidla nabootuje a něco smysluplného dělá, až na nějaké to zařízení, které se zrovna napoprvé nepodaří zprovoznit, současné Windows tam neběží vůbec. Přesto je pořád v módě pohoršovat se nad tím, že tam, kde Windows XP z roku 2001 fungují, Linux z roku 2013 občas trochu pokulhává... Jinými slovy, mylná představa „Linux je Windows zadarmo“ je tím rozšířena na „Linux je Windows zadarmo a pro deset let starý hardware“. Nemůžu si pomoct, ale je těžké na takovou přestavu nereagovat poněkud jízlivě.