Administrace komentářů

Problém s Bluetooth handsfree sadami je, že s profilem A2DP umí jenom jednosměrný stereo poslech (bez nahrávání) a navíc se ještě zvuk musí převzorkovat do 36 kHz, což hodně hustě ničí kvalitu zvuku, zejména vysokých tónů. Takže i když je kodek mírně vyspělejší než mp3 a i když tam teče nějakých 320 kilobitů za sekundu, kvalita poslechu hudby s A2DP stojí za prd.

Profil typu handsfree je pak učiněná a naprostá katastrofa, co se zvuku týká. Vzorkování je nějakých 8 kHz a kvalita odpovídá standardům ze 70. let, tj. něčemu jako GSM. Koneckonců prapůvodním účelem takových zařízení bylo právě handsfree pro GSM mobily, které jsou vyhlášené katastrofálně špatnou kvalitou zvuku. Nějakou nešťastnou náhodou ovšem tento standard probublal až do dnešní doby.

Sečteno a podtrženo, Bluetooth audio sice funguje, ale má to svá úskalí (nesouvisející s Linuxem). Rád si přes A2DP pouštím například filmy, nicméně pokud jde o hudbu, tam je to opravdu trochu problém. Mimochodem, už asi 10 let se všude možně na webu slibuje bezztrátový kodek pro Bluetooth, ale stále se nic takového neobjevilo. Bezztrátový kodek je ovšem zatím pouhá fikce, protože dokud bude docházet k převzorkování, tj. dokud Bluetooth audio nebude podporovat přímo nativně 44.1 kHz a 48 kHz, žádný kodek de facto nebude bezztrátový, přesněji řečeno, zvuk se zmrší ještě dřív, než se vůbec ke kodeku dostane.

Co se týká Bluetooth zařízení, mám velmi dobré zkušenosti s USB dongly s chipsetem Broadcom. U každého neznámého zařízení je vhodné si před jeho pořízením vyhledat, jaký chipset tam je, a pak zkusit vygooglit, zda a jak funguje v Linuxu. Chipsety podporované standardním modulem btusb většinou fungují spolehlivě, ale mám i dongle s jiným driverem, který bez problémů funguje.

Vřele bych doporučoval na VoIP všeho druhu nepoužívat Bluetooth handsfree, protože kvalita zvuku je tak extrémně špatná, až to může být druhé straně nepříjemné. (Teď mluvím z vlastní zkušenosti.) Google Hangouts nebo Skype umí zvuk přenášet v nesrovnatelně lepší kvalitě, pochází-li z rozumné zvukovky.

Šifrování v Bluetooth bylo už několikrát předmětem bouřlivých diskusí. Část ochrany spočívá tak trochu v „security through obscurity“ (aspoň na první pohled), konkrétně ve frequency hoppingu, ovšem podle nějakého kryptograficky poměrně zdařilého klíče. Odposlech ze strany souseda asi nebude možný bez hodně drahého speciálního vybavení. Nejde ani tak o šifrování, ale o to, že Bluetooth má extrémně nízký výkon a signál často vůbec neprojde pevnými překážkami, zejména zdmi. Takže ještě než by se soused mohl vůbec pustit do lámání klíče pro frequency hopping a dalšího klíče pro kryptografické zabezpečení samotných dat, musel by napřed mít zařízení, které vůbec nějaký Bluetooth signál přes zdi zachytí.