Administrace komentářů

Jen pro ilustraci jak to cele zacalo. Pred tim nez existoval nejaky SAN standard, nabizela IBMka DSA pole. Ta castesne kopirovala architekturu tonen ring. DSA disky mely jeden konektor na napajeni a dva konektory na data. Stejne tak DSA PCI adaptery mely dva konektory. Takze kdyz se to vsechno prokabelovalo tak vznikla kruznice, na ktere mohlo byt 28 disku a 4 adaptery (2 z kazdeho serveru). Nakonec se to posunulo tak, ze se kupovaly "obycejne" SCSI disky a ty se vkladaly do specialnich SSA ramecku.

Zamykani, konzistance dat na FS a pod to se resilo na urovni OS. To co to "pole" nabizelo bylo jen to, ze ke kazdemu disku povedou dve nezavisle datove cesty a ze kazdy disk bude napajen ze dvou nezavislych zdroju. A podobne naroky ma i ten RAC, staci mu JBOD SAN pole a dve nezevisle SAN site. I kdyz v praxi se to moc nepouziva, kdo ma penize na Oracle RAC, ten ma penize i na chytrejsi pole.

Chytrejsi low-end pole maji v sobe PCcko (s linuxem anebo z woknama) a pak maji 2 SAN adaptery, ty adaptery maji v sobe ASIC v nejakou mapovaci tabulkou. PCcko ma v sobe management s toho se pak plni ty mapovaci tabulky. Kdyz ale to PCko umre, tak ty adaptery pracuji dal - akorat uz nemuzete zasahovat do konfigurace toho pole.

Paralelni zapis bloku u RACu se resi na urovni databaze viz "Cache fusion" a "Block mastering". Zjednodusene receno se predpoklada, ze 1Gbit (10Gbit) cluster interconnect je rychlejsi nez nacteni dat z disku. Existuje sdilena hash tabulka, ktera rika, ktery node je masterem, ktereho bloku. A pokud nemam kopii bloku v cache, tak o nej pozadam jeho "mastera" a nenacitam ho z disku sam. Popsane je to napriklad zde:

http://gjilevski.com/2011/08/02/oracle-cache-fusion-private-inter-connects-and-practical-performance-management-considerations-in-oracle-rac/

http://oracleinaction.com/cache-fusion-demo/

K synchronizaci se pouziva "Pekaruv algoritmus", ktery vymyslel pan Lamport z Microsoft Research.