Administrace komentářů

Ohledně Btrfs RAIDu (podle mě nejlepší řešení) se dá většina záležitostí najít na téhle wiki stránce. Konkrétní příkazy pro vytváření filesystému jsou v této sekci. Manuálnové stránky man btrfs taky rozhodně nebudou k zahození. Pokud jde o ty dva disky, ze kterých se nebootuje, v podstatě vůbec není nutné dělat na nich jakékoliv oddíly nebo vrstvy navíc; dají se přímo rovnou dát do Btrfs filesystému (tedy rovnou /dev/sdb a /dev/sdc, například).

Ohledně starších RAIDů pro filesystémy, které RAID nepodporovaly (se všemi nevýhodami, které z toho plynou) se dá najít dokumentace například u LVM. Abych ale začal od začátku, softwarový RAID byl původně nejčastěji vytvářený utilitou mdadm a konfiguraci měl v /etc/mdadm.conf. Tomu se říká/říkalo mdraid. Později se tahle funkcionalita ovšem dostala i přímo do LVM, tedy LVM začal sám nativně a bez jakéhokoliv RAIDu pod sebou poskytovat v podstatě všechno, co uměl RAID, tedy napřed něco jako RAID1/mirroring, pak RAID0/striping a pak i další RAIDy, přinejmenším 5 a 6. Tomu se říká dmraid. Tam je nastavení zpočátku úplně stejné jako u kteréhokoliv jiného LVM: Na oba disky se napřed zavolá pvcreate. Pak se z nich vyrobí jeden volume group pomocí vgcreate. Nakonec se vytvoří logical volume pomocí lvcreate, a to tak, aby dělal třeba RAID0/striping nebo něco podobného — třeba -i 2 -I 6 (jestli se nepletu) bude stripovat přes oba disky a velikost stripu bude 2^6 kB, tedy 64 kB. Všechny uvedené příkazy mají znamenitý --help a samozřejmě taky manuálové stránky.

Po éře dmraidu a mdraidu se objevily pokročilé flesystémy s checksumy, copy-on-write a (především!) s vestavěným volume managementem, například Btrfs a ZFS. A tím se konečně dostávám k současnému stavu věcí. Vytvoření Btrfs přes dva disky je jeden triviální mkfs příkaz. Člověk tam už nemusí řešit nic kolem konfigurace softwarového RAIDu. Navíc je Btrfs v každém myslitelném ohledu lepší než softwarový RAID kombinovaný se starším filesystémem. Ví totiž mnohem víc o datech, která zapisuje, a o jejich správném rozmístění. Navíc má checksumy a dovede se tedy skutečně vypořádat se situací, kdy například jeden z RAID1 disků vrací špatná data. Klasický RAID1 bez mrknutí oka vrátí špatná data, když k nim prokládané čtení náhodou dospěje. Btrfs však rozhodně ne — právě díky checksumům zjistí, že některá z replik nemluví pravdu, data načte z nepoškozené repliky a na té původní je opraví.

Tolik tedy k vytváření různých RAIDů. Nejjednodušší mi připadá vybodnout se na mdraid i dmraid a vytvořit přes oba dva disky Btrfs. Jedna možnost je vytvořit ho nesymetrický, kdy sice bude zálohovat metadata na oba disky, ale nebude číst prokládaně (To odpovídá lineárnímu RAIDu, přibližně, s mnoha Btrfs výhodami k tomu.) Tím se využije 100% místa. Druhá možnost je vyrobit na větším disku oddíl, který bude přesně stejně velký jako menší disk, a pak vytvořit symetrickou konfiguraci s RAID0 nebo RAID1 Btrfs. Tím se využije 100% throughputu obou disků (no, skoro, zkrátka aspoň dvakrát throughput toho pomalejšího), ale na tom větším disku pak zůstane těch 250 GB, které do Btrfs RAIDu patřit nebudou. Tam bys pak mohl mít třeba nějaký další oddíl na zálohování něčeho, k čemu se třeba moc často nepřistupuje, aby to nebrzdilo výkon toho RAID{0,1} „pole“. To už záleží na konkrétní situaci, k čemu to má sloužit atd.