Administrace komentářů

Rozhodnutí ESD, které v určitých odstavcích dokolečka opakuje "v dotyčném případě" je prostě rozhodnutí týkající se tohoto případu.

Nikoli. „V dotyčném případě“ říká, jak se obecné tvrzení, které soud odvodil v předchozích částech, aplikuje na konkrétní případ. Já jsem citoval ta obecná tvrzení.

Přitom ten protipříklad jasně ukazuje, že existuje placka bez licence a naopak.

To není žádný protipříklad. Že existují dvě transakce píše i ESD. Podstatné je to, že z hlediska autorského práva se ty dvě transakce posuzují jako celek. Že oprávněný uživatel je ten, kdo má potřebnou licenci a je vlastníkem rozmnoženiny.

Kde je v rozhodnutí ESD formulace: "rozmnoženina je VŽDY spjata s licencí"? To totiž tvrdíte - ale to ESD nikdy neřekl, protože je to blbost. ESD pouze řekl, že V TOMTO PŘÍPADĚ je rozmnoženina spjata s licencí.

Ta ustanovení jsem citoval výše. Odstavce 44, 47, 84 a 88 obsahují jen obecná tvrzení, která se netýkají jen jednoho případu.

Ne, having a right to use NEZNAMENÁ oprávněný majitel rozmnoženiny. "Having right to use" znamená mající právo věc užít, tedy ten co má licenci (neboť licence JE právo něco užít).

Ne, „having a right to use“ je v českém AZ přeloženo jako „oprávněný uživatel“.

V českém právním řádu je ovšem KROMĚ majitele licence jmenován i oprávněný majitel rozmnoženiny.

Jenže to nejsou dva oddělené případy, to z toho děláte vy. Jde o jednoho oprávněného uživatele, který má zároveň licenci („oprávněný“) a zároveň je vlastníkem rozmnoženiny („uživatel“).

Toto je klíčový prvek Tvého nepochopení AZ, z kterého plynou veškeré Tvé omyly.

Nikoli, to je klíčový prvek vašeho výkladu AZ, který nemá oporu ani v evropské směrnici ani v žádném rozhodnutí soudu. Nenajdete jediné rozhodnutí českého soudu, které by operovalo s výkladem, že vlastník rozmnoženiny je oprávněný uživatel. A že by takový výklad zvrátil hodně soudních pří.

Protože v Evropském právu ta další užívací práva plynou z vlastnictví licence, zatímco vyčerpání práv na rozšiřování z prodeje rozmnoženiny, tak ESD ukázal, že V TOMTO PŘÍPADĚ to jde ruku v ruce a tedy platí obě ustanovení.

Nikoli, ESD ukázal, že z hlediska autorského práva je vlastnictví licence a držení rozmnoženiny jedno a totéž. Ono je to koneckonců jediné logické vysvětlení celého konceptu autorského práva.

Z českého právního řádu ovšem plyne, že nejen majitel licence, ale i jen majitel rozmnoženiny ta práva má.

To neplyne z českého právního řádu, nýbrž jen z vaší chybné interpretace několika slovíček, která ani nedává smysl v kontextu ostatních paragrafů. Nepřipadá vám zvláštní, že by český autorský zákon porušil evropskou směrnici a mezinárodní smlouvy a zavedl zcela nový třetí typ užívání autorských děl, a to pár slovíčky v jednom odstavci jednoho nesouvisejícího paragrafu, a nikde jinde v celém zákoně by se o tomto novém typu užívání nepsalo? Nepřipadá vám zvláštní, že o tomto českém specifiku odporujícím evropské směrnici a mezinárodním smlouvám ještě nerozhodoval žádný soud? Nepřipadá vám daleko pravděpodobnější, že prostě těch pár slov jenom špatně interpretujete?

Prostě nějaká práva k autorskému dílu plynou z vlastnictví rozmnoženiny. A tedy žádná smlouva, která je slabší než zákon, tě těch práv nemůže zbavit. Co je na tom za nekonzistenci?

Nekonzistence je v tom, že tvrdíte, že něco nemůže omezit smlouva, která podle vás vlastně neexistuje. Jak by něco mohla omezit neexistující smlouva?

U autorských děl je běžné, že má člověk rozmnoženinu a nemá licenci. Viz např. kniha, nebo když koupím od distributora CD a teprve odkliknutím EULY uzavřu licenci. Evidentně tedy neplatí, že ve všech případech je licence nutně spojená s rozmnoženinou. Ustanovení ESD tedy jasně platí jen pro tento případ, jak je i v rozsudku mnohokrát opakováno.

ESD jasně říká, že pokud člověk má rozmnoženinu software, ale nemá licenci, je to neúčelné, protože rozmnoženinu nemůže užívat.

Viz výše, evropské právo to řeší trochu jinak než české

Neřeší, české právo se v tomto nemůže odchýlit od evropské směrnice ani od mezinárodních smluv. Ten rozdíl není v českém právu vůči evropskému, ale ve vašem výkladu oproti skutečnosti.

A že pokud vyložíš zákon tak, že z něj plynou paradoxy, tak jsi ho evidentně vyložil špatně?

Tohle byste si měl opakovat. Z mého výkladu žádné paradoxy neplynou, z vašeho výkladu jich plyne spousta.

Žádný český zákon není "jen implementace směrnice".

Evropské směrnice neplatí v české legislativě přímo. Evropská směrnice je transponována do českého práva zákonem, který musí přesně odrážet obsah směrnice, a specifikuje věci, které směrnice ponechává na opatření konkrétního státu. Směrnice například neřeší kolektivní správu práv, to si může (v mantinelech obecné ochrany autorských práv) definovat každý stát po svém. Směrnice 2001/29/ES v odstavci 32 říká:

Tato směrnice stanoví vyčerpávající výčet výjimek a omezení práva na rozmnožování a práva na sdělování veřejnosti.

To znamená, že žádný stát si nemůže přidat svou vlastní výjimku práva na rozmnožování, např. povolit rozmnožování jen na základě vlastnictví rozmnoženiny, jak tvrdíte.

Ta práva, která jsou tam vyjmenovaná, jsou PRÁVĚ práva autorské dílo užít. A jelikož jediné autorské právo, které poruším, když "používám" program je právo na rozmnožování, které je v §66 zmíněno, tak práva vyplývající z §66 k legálnímu užití programu stačí.

Nikoli, § 66 dává oprávněnému uživateli práva zkoumat, překládat a upravovat program.

Znamenal by: "každá licenční smlouva na SW nutně povoluje následující věci"

Ve skutečnosti § 66 říká „licenční smlouva nemůže zakázat zkoumání, překládání a upravování programu, pokud je to nutné a uživatel to dělá při běžném použití programu“. Odst. 1 písmeno b) pak přidává i možnost dělat to jiným způsobem, než při běžném použití programu, ovšem tuto možnost už může smlouva omezit.