Administrace komentářů

Proto také tento termín v českém znění směrnice tak jak tvrdíš přeložen není, je přeložen jako: "Osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu"

Ano, ve směrnici je to přeloženo jako „osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu“, v zákoně je to vyjádření zpřesněné na „oprávněný nabyvatel rozmnoženiny počítačového programu, který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího využití, nikoli za účelem jejího dalšího převodu“. V obou případech je tam to slovo oprávněný/oprávněná, které znamená, že aby byla podmínka splněna, musí mít dotyčný nějaká práva. A tato práva může získat buď od autora nebo zákonem.

V českém AZ je použitý termín "oprávněný uživatel" nadefinován - a to v paragrafu §66 odst. 6. A - jak jsem ukázal - je nadefinován jinak, šířeji, než jen "having right to use".

Neukázal jste, že je nadefinován šířeji. Ukázal jste, že při ignorování celého zbytku autorského zákona, evropské směrnice, mezinárodních smluv i logiky dokážete chybně interpretovat význam textu tak, že by to vedlo ke světově unikátnímu způsobu užití autorských děl a k absurdním závěrům, které by mimo jiné znamenaly, že veškerá omezení v licencích jsou k ničemu, protože stačí získat jedinou rozmnoženinu, a pak už si s programem můžu dělat úplně co chci.

Víc k tomu nemám co dodat, tento odstavec cituji po desáté bez jakékoli reakce...

Reakce je stále stejná – odstavec sice citujete, ale vykládáte ho špatně a nesmyslně.

Dokonce jsi ignoroval i rozbor toho odstavce, který dokazoval, že Tvoje interpretace je nesmyslná.

To, že vy špatně interpretujete text, nedokazuje vůbec nic.

Opět prokazuješ základní neznalost právnické terminologie: tím, že něco nemůže omezit (licenční) smlouva se rozumí, že každé ustanovení jakékoli licenční smlouvy, které by to omezovalo, je neplatné.

Jaká neznalost právnické terminologie? Bavit se o smlouvě, která neexistuje, a řešit, co ta neexistující smlouva může a nemůže omezovat, je právnická terminologie? Houby právnická terminologie, nesmysl to je. Když neexistuje žádná smlouva, jak by mohla něco omezit nebo být neplatná? Aby se mohlo mluvit o platnosti nebo neplatnosti smlouvy, musí ta smlouva nejprve existovat. A vy přitom celou dobu tvrdíte, že žádná smlouva není.

Ty tady děláš dalekosáhlé závěry - a neznáš úplné základy.

To už je vaše třetí chybná interpretace textu. Nejprve ten zákon, pak že neznám vztah evropského a českého práva, a teď že neznám úplné základy, protože prý neplatné ustanovení neexistující smlouvy je právnická terminologie.

Ale samozřejmě, že může, nesmí směrnici či smlouvu porušit. Tedy pokud např. směrnice řekne, že někdo má mít právo, tak to má platit (to ještě neznamená, že to opravdu platí) i v českém právním řádu.

Takže v tomto případě se od evropských směrnic odchýlit nemůže, protože by je tím porušila. Když evropská směrnice jasně říká, že autorská práva lze omezit pouze způsoby přesně vyjmenovanými v té směrnici, nemůže český zákon jen tak přijít a přidat si výjimku další.

Nikdo však nezakazuje, aby český právní řád to právo dal např. větší množině osob, než je ve směrnici uvedeno. A to přesně se stalo.

Když už tady tak poučujete o těch základech, měl byste si zjistit, jak funguje autorské právo. Ono totiž funguje přesně opačně, než si myslíte. Autorské právo dává veškerá práva autorům, a následně ta práva autorů (způsoby přesně vyjmenovanými ve směrnici) omezuje. Autorský zákon tedy nedává práva větší skupině osob, naopak ta práva odebírá autorům. Protože jsou to omezení práva autorského. Proto je to také v zákoně vždy formulováno „do práva autorského nezasahuje ten, kdo…“. No a ta možná omezení jsou vyjmenována ve směrnici, a vámi uváděné omezení autorského práva v té směrnici uvedené není.

Nic jako "hledisko autorského práva" neexistuje. Pokud tvrdíš opak, prosím odkaz na legislativu, kde je "hledisko autorského práva" definováno. Podle práva je buďto věc jedna, nebo dvě. Neexistuje něco, co je z hlediska jednoho práva jedna věc a z hlediska druhého práva dvě věci. (Platné) právo je je jen jedno.

Z hlediska autorského práva je CD rozmnoženina autorského díla, z hlediska spotřebitelského práva je to zboží, z hlediska patentového práva to bude aplikace nějakého užitného vzoru nebo co definuje parametry CD, z hlediska trestního práva může být CD třeba použito jako zbraň. Z hlediska občanského práva je nákup/prodej v obchodě jedna věc, přestože při něm dochází ke dvěma transakcím – předání zboží a zaplacení ceny. Z hlediska zákonů o hygieně může být zajímavá jenom ta transakce předání zboží a transakce předání peněz je nezajímavá, z hlediska zákona o platebním styku je zase zajímavé to předání peněz a předání zboží je nezajímavé. Takže ano, existují různá hlediska, a posloupnost několika úkonů může být nahlížena z pohledu několika zákonů, a každý zákon na té posloupnosti bude řešit něco jiného, některé zákony budou posuzovat jen některé úkony, jiné zákony budou posloupnost posuzovat jako celek.

Citoval jsi tvrzení, která jsou uvedena v kontextu specifických tvrzení, na které se odvolává - odstavce 43 a 45. Klasické vytrhávání z kontextu.

Nikoli, ta tvrzení nejsou uvedena v kontextu specifických tvrzení. A na žádná specifická tvrzení se neodvolávají. Že se neodvolávají na odstavce 43 a 45 se zjistí snadno tak, že se podíváte, že se tam číslovky 43 ani 45 vůbec nevyskytují. No a že se neodvolávají jinam se pozná tak, že tam nejsou žádná ukazovací zájmena, která by ukazovala na jiný kontext, ani jiné označení těch specifických situací. Porovnejte si to třeba s odstavcem 46, který začíná slovy „za těchto podmínek“, což odkazuje na podmínky uvedené v předcházejících odstavcích.

Celý ten rozsudek je o tom, že když někdo zároveň poskytuje rozmnoženinu a licenci, tak se věc posuzuje (nikoli že je) jako jeden celek.

Jo, takže proto Oracle argumentuje tím, že rozmnoženinu neposkytuje, a soud to vyvrací tvrzením, že Oracle sice poskytuje jen licenci a teprve na jejím základě že má uživatel právo stáhnout rozmnoženinu, ale že je to nutné posuzovat jako celek, tedy že když Oracle sice tvrdí, že nabízí jen licenci, ve skutečnosti poskytuje rozmnoženinu i licenci. Pomotal jste příčinu a důsledek – posuzování jako jeden celek je příčina, důsledek je, že Oracle poskytuje licenci i rozmnoženinu.

Nijak nevylučuje možnosti, že to někdo dělá jinak - tj. že je možné nabízet rozmnoženinu bez licence (např. prodávat knihy, nebo že Alza prodávácdčka s officama), anebo naopak licenci bez rozmnoženiny (např. legalizační sadu).

Ano, nevylučuje – přesně o tom druhém případu soud říká, že Oracle sice tvrdí, že jenom prodává licenci, ale ve skutečnosti je to prodej licence a rozmnoženiny. Protože jedno bez druhého by bylo neúčelné. Stejně tak je ale neúčelné i druhé bez prvního. A mimochodem, přesně tím stejným způsobem, jako Oracle ve zmíněném případu – tedy nejprve licence, teprve pak rozmnoženina – dnes Microsoft prodává nejlevnější OEM licence. Takže ten rozsudek můžete na OEM licence Microsoftu aplikovat slovo od slova.

Mimochodem, nechápu, proč se vůbec ten rozsudek ESD taháte, když tvrdíte, že možnost přenést OEM licenci na jiný počítač plyne ze specifické české úpravy autorského práva, která nemá v evropské směrnici obdobu. Specifická česká úprava by asi nijak neovlivnila spor vedený podle německého práva u Evropského soudního dvora, nemyslíte?

A na závěr prosím otázku: pokud je vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny podle Tebe jedna věc

Není.

mohu si koupit od autora nějaký zdrojový kód jen proto, abych si ho přečetl? (Např. se chci podívat na algoritmus?) - tedy chci pouze rozmnoženinu a nechci žádnou licenci. Je to podle tebe možné?

Jak často se s takovým případem setkáváte? Samotný algoritmus není předmětem autorskoprávní ochrany. Pokud ten zdrojový kód budete mít elektronicky, těžko si ho přečtete bez vytvoření (alespoň dočasné) rozmnoženiny. Pokud ho budete mít na papíře, můžete si ho číst do aleluja.

když tvrdíš, že V OBECNÉM případě je vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny totéž

Netvrdím. Tvrdím, že vlastnictví licence a vlastnictví rozmnoženiny jsou obě podmínky nutné pokud chci legálně užívat program na počítači. Vždyť to vidíte na tom vašem příkladu. Máte rozmnoženinu programu, ale legálně ho na počítači používat nemůžete, protože nemáte licenci. Pokud máte ten program na papíře, musel byste ho nejprve přepsat do počítače – a to byste vytvořil rozmnoženinu, jenže k tomu nemáte oprávnění. Pokud máte program elektronicky, musel byste ho nahrát do paměti, což by bylo vytvoření rozmnoženiny, a k tomu nemáte oprávnění. Ale když už si budete pořizovat tu rozmnoženinu programu bez licence, doporučuju spíš tu papírovou formu. Tím si třeba aspoň můžete podložit stůl, kdyby stál nakřivo.