Administrace komentářů

Aha, takže když se vám to přestalo hodit, je najednou překlad směrnice špatný.

Pokud je jeden termín přeložen jako dva různé termíny, tak je to prostě špatný překlad.

Mimochodem, ten podle vás špatný český překlad má stejný význam, jako anglická verze směrnice, ale jiný význam, než vaše interpretace autorského práva. Nechtěl byste už konečně připustit, že špatně není český překlad i celá směrnice, ale váš výklad?

Vy jste to celé nepochopil. Znovu: špatný překlad je to proto, že používá dva různé termíny: "osoba mající pravo k užití" a "oprávněný uživatel". První překlad je IMHO správný, druhý nikoli. Můžete se se mnou přít o tom, který z překladů je špatně, ale jeden z nich prostě špatně být musí. Protože osoba mající právo užít ještě nemusí být uživatel. Např. když si koupím ntb. windows, ty smažu a dám tam linux, tak mám zcela jistě právo užít windows, ale nejsem uživatel windows.

tvrdil jsem, že významem je "oprávněný uživatel" a "uživatel mající právo" něco jiného,

Tady jsem se přepsal, chtěl jsem napsat oprávněný uživatel a osoba mající právo k užívání. Viz výše.

Ano, to, že jsou k tomu nutná oprávnění, není napsáno v odstavci 1. Je to napsáno až v odstavci 2, jak už jsem tu mnohokrát napsal. Tohle bude možná ten důvod, proč to špatně interpretujete – že texty čtete nepozorně. Já napíšu „oprávnění potřebná podle odstavce 2“ a vy je hledáte v odstavci 1.

Až na to, že jste citovanou větu nikdy nenapsal, ani jste o odstavci dva nepsal nikdy v tomto threadu, a v celé diskusi celkem dvakrát, z toho jednou nikoli v souvislosti s právy. To ad Vaše mnohokrát. Ale jinak máte pravdu, že jsem tu blbost přehlédl.

§66 odst. 2 říká, co vše je rozmnožování.To je celé. Nijak neříká, že odstavec §66 platí pro toho, kdo má práva k rozmnožování.

Naopak by to byl nesmysl (jak již píšu jinde), protože by ten paragraf podle tebe zněl: pokud mám právo k A, pak mám právo k A.

Tak znovu - jaké právo (viz taxativní výčet práv v §11 a §12) potřebuji na to, aby pro mne podle Vás platil paragraf 66. A jaká práva tím §66 získám (nebo přesněji bych porušil, kdyby tam ten paragraf nebyl a když tam je, tak neporuším)? Obzvláště mne zajímá právo, které je podle Vás v druhé množině a není první. A opakuji - zajímají mě ne Vaše výmysly typu "právo k zavedení", ale autorská práva: tedy právo na rozmnožování, rozšiřování, pronájem atd. atd.

Když prodám program, tak prodám rozmnoženinu, takže nejsem oprávněný nabyvatel....

Podle vás je přece oprávněný nabyvatel ten, kdo oprávněně nabyl. A i když něco prodám, neznamená to, že jsem to nabyl neoprávněně, pořád to bylo oprávněné nabytí, i když už to nemám.

To sice ano, ale jednak se tyto termíny v zákoně používají ve smyslu: "nabyvatel, který to furt má" - a protože to opravdu je poměrně extenzivní výklad, tak to bývá často explicitně řečeno, jako např. v §66: "oprávněný nabyvatel,... který má vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu." Vy jste si ten odstavec doteď nepřečetl, že takto argumentujete???

Ne, já tvrdím, že oprávněný nabyvatel je nabyvatel, který má oprávnění. Ta oprávnění plynou z té licence,

Pletete si význam slova licence. Licence není licenční smlouva (jak by Vás mohlo trknout už z toho, že to jsou dva různé pojmy). Licence je přímo to oprávnění. To je jasné např. z toho, že existují zákonné licence (viz skoro celý AZ), tedy zákonem daná oprávnění k porušování autorských práv, ke kterým neexistuje žádná smlouva. Jasné je to i z termínu nabyvatel licence: licenci nemohu nabýt, nabýt mohu ta práva. Nebo z toho, že když prodám někomu licenci, tak neprodávám nějakou smlouvu, prodávám pouze to právo.Ve spoustě případů ani příjemce žádnou smlouvu s autorem nemá (když prodám ntb s funkčníma windowsama, tak ten, kdo to koupí, nikde žádnou smlouvu s MS neuzavře - a přesto má práva).

(Navíc, v §66 je , dále oprávněný nabyvatel licence nebo jiná osoba oprávněná užívat - takže i v Tvém (špatném) výkladu slova licence by tam byl pořád ten celý dlouhý začátek věty zbytečně, protože jak sám píšete, nabyvatel má oprávnění a tedy je oprávněn). Přečetl jsi si vůbec ten §66 odst. 6 a zamyslel ses nad ním alespoň chvíli? Nebo argumentuješ dojmy?

Hádáte se o jemnosti autorského zákona, a ucházejí Vám významy základních použitých pojmů. Takže prosím při zohlednění výše uvedeného znovu odpovědět na: Ale ty tvrdíš, že oprávněný nabyvatel je nabyvatel, co má licenci.

Opět se můžeme podívat, jako to vykládá ESD ve zmíněném rozhodnutí:

Auuuuu. Víš co cituješ? Vždyť 82 je přeci argument Oraclu, který ten soud prohrál - a který je vyvrácen. Tedy ESD říká, že oprávněný nabyvatel nemusí mít smlouvu s prodejcem - přesně jak výše tvrdím.

85 pak nedává definici lawfull aquirer, jen konstatuje, že nový nabyvatel licence jím je. Takže nevím, co to má dokázat.