Administrace komentářů

Děkuji za fundovaný názor

Ještě mi došlo, ohledně nápadu členit adresní prostor uvnitř AS regionálně... koncem devadesátých let, když jsme v mém bývalém zaměstnání prodávali placený dial-up, pokud si správně pamatuju, každý přilogovaný dialupista dostal na access routeru (Cisco) podle loginu /32 nebo /30 případně tuším i malý veřejný bloček routovaný dovnitř, dal se tak realizovat i dial backup třeba pro větší LAN nebo DMZ s veřejným Cčkem. (Na V.34 asi nic moc, ale byli mezi zákazníky borci, kteří měli dial backup přes ISDN PRI.) Statické příděly pro dial-in byly udržované v radiusové databázi (klasické schéma, jak jinak)... a takto vznikající jednotlivé drobné routy byly vidět v OSPF minimálně v rámci poměrně velkého OSPF area, nebo spíš na celém národním backbonu (bylo jedno, na který POP v rámci ČR se člověk přihlásí, dostal skrz IPCP a Radius pokaždé tutéž veřejnou adresu). Dokonce si snad matně vybavuju, že zpočátku byly IPv4 adresy uvnitř AS nějak regionálně rozparcelované mezi naše POPy, a v určitý moment je správci páteře sesypali na jednu hromadu. Pravda je, že jsme zákazníků měli řádově míň, než mají dnešní telecomy a kabelovky - ale taky se od té doby o dost posunula kapacita routovacích tabulek.

Chci říct, že bych si s nějakým hierarchickým regionálním členěním moc nelámal hlavu, protože uroutovat uvnitř AS i docela velký počet routů asi není problém. Spíš bych se snažil držet příděly rozdělené do velkých bloků nějak podle velikosti, aby mi během doby nedocházelo k fragmentaci (jako to dělá alokátor heapu v libc). Tzn. v takovém uspořádání je velikost routovací databáze přímo úměrná počtu zákazníků, na nějaké eleganci regionálního rozparcelování adresního prostoru vůbec nezáleží. Asi je na zvážení počet zákazníků, jejich charakter a last-mile technologie, kalibr routerů uvnitř AS.

Dál je to jistě otázka velikosti mé sítě a "struktury zákaznické báze" na startu IPv6, jaký očekávám další růst/vývoj. V tuhle chvíli je myslím trh už dost nasycený a konsolidovaný, LIRy dlouhodobě spíš fúzují než aby se štěpily, nové maličké LIRy neustále vznikají "na zelené louce", jednou za pár let se třeba vystřídá technologie připojování masového SoHo trhu, u firemních zákazníků s jednotlivě řešenou technologií poslední míle a zakázkovou adresací je to jedno...

Možná si konkrétní styl agregace adresního prostoru vynutí konkrétní použitá značka/model použité accessové technologie pro drobné zákazníky. U DSL operátora nebo v kabelovce jsem nikdy nepracoval, takže nevím. Zrovna u DSL a kabelu asi není moc co řešit, protože se nepočítá, že zákazník bude s modemem cestovat Ačkoli když se zamyslím u DSLka ještě nad LLU... jako že kde je ten L3 spojovák vlastně zakončený, ono to s geografií nemusí moc souviset - prostě bych asi přidělil blok/pool adres na accessový L3 router Naopak statická veřejná adresa na mobilu (SIMce) musí být z hlediska backbonu asi žůžo. Asi vím proč je to venku ve světě (na IPv4) spíš rarita. (Což mi volně asociuje, že bývala dost legrace třeba zařídit lokální peering mezinárodních mamutích sítí, které mají po celém světě jediné AS... ale to už je jiná pohádka.)

Ještě si matně vybavuju, jak jsme tady u nás řešívali místní vs. meziměstská volání, POPy v krajských městech... a když jsme se potkali s někým zvenčí, tak se nám smál, že celý ten náš státeček je jak venku jedno větší město = místní telefonní obvod. Možná se podobné srovnání nabízí v měřítkách DSL sítí a kabelovek, potažmo v měřítkách velikostí routovacích tabulek IGP.