Administrace komentářů

Sestavil jsem btrfs raid1 ze dvou nových disků. Nakopíroval data a tím vyprázdnil další disk. Přidal jsem ho do btrfs jako raid1 a spustil balanci. Ta trvala 5 hodin, což ještě šlo. Pak jsem připojil další a balanc už trvá dva dny!!!!!! a je zřejmé dle btrfs balance status na 54% procentech. Vzhledem k tomu že jsem měl v plánu takto připojit ještě 3 disky tak to budu dělat měsíc se vzrůstající kapacitou.

Uf. Tady si nejsem jistý, čeho chceš dosáhnout, respektive co se myslí tím dalším diskem.

Obecně Btrfs podporuje RAID1 jen na 2 discích. Tedy v tom smyslu, že když tam přidáš další disky, RAID1 "pouze" garantuje, že data i metadata budou zapsaná celkově aspoň dvakrát na dvou různých discích. Ale není specifikováno na kterých. Není tam, pokud se nepletu, žádná garance ohledně toho, jak to bude se třemi nebo čtyřmi disky.

Předně — a někdo mě, doufám, opraví, jestli se pletu —, přidání třetího a dalších disků do RAID1 nezvyšuje redundanci toho RAIDu; vždy to pole bude spolehlivě odolné jenom proti selhání jednoho disku; selhání několika disků může zničit filesystém nebo znepřístupnit některé soubory / bloky. Tedy jde o jakýsi poor man's RAID s využitím místa jako RAID1 a redundancí jako RAID5, což není zrovna dobré.

Pro konfiguraci odolnou vůči výpadku dvou disků (jestli je tohle cílem) je lepší zvolit Btrfs RAID6, kolem kterého donedávna poletovaly jakési fámy kolem spolehlivosti, než je konečně rozptýlily nedávné opravy. (Navíc se dnes už dá ze všech Btrfs RAIDů bootovat přímo GRUBem, pokud mu UEFI ukáže dostatek disků pro přečtení filesystému.)

Pokud jde o sudý počet disků, vhodná konfigurace by mohla být něco ve stylu "RAID10" (pokud je v pořádku mít jen 50% celkového diskového prostoru). Pro jakýkoliv počet disků pak bude fungovat RAID5 a RAID6.

Pokud to má odolat selhání víc než dvou disků, Btrfs na to není vhodný kandidát. Pak je potřeba ZFS, které takové typy redundance umí. Btrfs zatím nemá nic takového jako RAIDZ3. Totéž platí pro RAID1 replikaci přes víc než dva disky — taky jednoznačně případ pro ZFS.

A druhá podotázka která s btrfs nesouvisí spíš na obecné úrovni. A vychází z toho co jsem už pogoogloval. Mohu ve fstab nastavit aby na konkrétních portech sata byly sda, sdb, sdc, ... disky tak jak chci a neměnilo se to? Potřebuji to čistě kvůli organizaci. A pokud to jde, jak to udělám :) Nevím ani jak se spustí nejakej textovej editor/notepad :)

Ve fstab tohle není, ale jde to. (Účel fstab je celkem ortogonální k tomu, jak pojmenovat disky.)

Nejlepší je nepoužívat /dev/sda a podobné uzly a místo toho dát do fstab UUID, která se dají zjistit například pomocí blkid nebo lsblk -f. To je popsané zde, se všemi možnostmi a podrobnostmi.

Pokud i přes všechna doporučení ve výše odkazovaném článku trváš na stabilním pojmenování disků (aby /dev/sdb byl vždy tentýž disk atp.), dá se to zařídit pomoci Udev pravidel.

Nevím ani jak se spustí nejakej textovej editor/notepad :)

S ohledem na to, co o sobě tvrdíš, bych jako vhodnou volbu doporučil Midnight Commander (mc). Ten má editor buď přes F4 při procházení adresářů nebo pomocí příkazu mcedit.

V grafickém prostředí je editorů spousta, třeba KWrite, Kate a jejich ekvivalenty ve spoustě dalších prostředí. Ale jde o to, že pro editaci něčeho pod rootem se většinou nedoporučuje spouštět grafické programy, tak nějak z principu, na základě velikosti trusted code base a podobných pouček.