Administrace komentářů

Co zajišťuje, že se nemusí předem časově dlouze formátovat a při kopírování dat se formátování ve Windows za běhu provádí?

Otázka nedává smysl. Formátování v dnešním slova smyslu není nikdy časově náročné. Trvá jednotky milisekund až jednotky sekund, podle typu média (disk, SSD) a některých dalších parametrů. Formátování spočívá ve vytvoření struktur souborového systému. Jejich velikost se různí; některé mohou na velikosti disku záviset logaritmicky, některé lineárně (uf, těch snad moc není), některé odmocninově atd. atp.

Jediné, co by na formátování mohlo teoreticky trvat dlouho, je případné přepsání celého formátovaného oddílu nulami před vytvořením operačního systému. To je sice možné, ale naprosto zbytečné. U SSD by to navíc bylo ryze škodlivé; jediné, co má smysl udělat (byť ani to není jisté) je zavolat discard na všechny volné bloky, což je rovněž operace téměř okamžitá — řadič na SSD ji totiž provede asynchronně, aniž by se na ni čekalo.

Formátování se vždy provádí za běhu (počítače, operačního systému). Žádná jiná možnost neexistuje.

Při kopírování se nikdy nic neformátuje. Kopíruje se na oddíl, kde už má příslušný souborový systém připravené své datové struktury. Jinak by nebylo jak určit, kam se mají příslušné bloky dat zapsat.

Nový disk z obchodu je rovnou připravený k použití a do/z každého LBA sektoru se dá libovolně zapisovat/číst. Nic takového jako původní low-level formátování se už cca od začátku 90. let (tedy skoro 30 let) v domácích podmínkách nedělá. Dá se to najít například na YouTube v kanálech o historii počítačů. Tam má kdosi IBM PC z roku 1986 a low-level formátování tam ukazuje. Žádné dnešní počítače a/nebo operační systémy ovšem nic takového nedělají.