Administrace komentářů

Které adresáře z / je dobré mít jako subvolume a proč?

• Ty, které chceš atomicky snapshotovat.
• Ty, které automaticky vytvoří systemd-homed a libvirtd; oba vědí, co dělají a proč.

Já mívám jako subvolume většinou:

• /, aby se dal filesystém sdílet mezi několika distribucemi. V bootloaderu je pak potřeba mít například rootflags=subvol=archlinux_root, pokud se subvolume jmenuje archlinux_root.
• /var, protože proč ne, hodně se tam toho mění, atomické snapshoty taky dávají smysl a jednou v budoucnu, až bude možné nastavit jinou redundanci nebo jiné šifrování pro každou subvolume, oddělený /var se může hodit.
• /home, pokud člověk nepoužívá systemd-homed a chce mít všechny domovské adresáře nějak společně snapshotované a zálohované. Tohle je ale celkem sporné a asi bych to dnes už nedoporučoval; ať tohle prostě spravuje systemd-homed pro každého uživatele zvlášť. (Pořád se to může hodit, pokud jsou v /home napevno nějací (napůl) fiktivní uživatelé, kteří se nepřihlašují.)
• /etc, ale tady bacha; zatímco například subvolume pro /var může být klidně v kořenovém adresáři (třeba pod názvem archlinux_var (nebo podle libosti, pro každou distribuci sdílející filesystém) a mountovat se pak dá do /var (s patřičným optionem subvol=archlinux_var)), u /etc tohle takhle nejde; subvolume /etc je dobré vytvořit rovnou jako /etc (nebo tedy archlinux_root/etc), aby byl mount vždy automatický. Jinak to většinou nebude fungovat; bude tam spousta hádek s GRUBem, s vytvářením initramdisků atd. Navíc se beztak /etc váže (a má vázat) ke kořenovému adresáři, takže je celkem OK, když se nemountuje úplně odděleně.
• /boot, protože v dnešní době je /boot samozřejmě adresář (nebo subvolume), nikoliv oddíl. Je trochu dilemma, jestli to má být obyčejný adresář a má existovat pro každé distro zvlášť (což má výhodu v tom, že každé distro si může spravovat vlastní konfiguraci GRUBu) nebo jestli má existovat možnost sdílení mezi distry. Já volím kompromis: /boot a priori nesdílím, ale tu možnost nechávám otevřenou. Proto subvolume. Bude se jmenovat třeba archlinux_boot a do /boot se namountuje třeba s volbami noauto,x-systemd.automount,subvol=archlinux_boot. Pozor, GRUB pak samozřejmě potřebuje mít správně cesty od kořenového adresáře (implicitní subvolume), takže tam bude mít něco jako:

  initrd /archlinux_boot/(intel|amd)-ucode.img
  initrd /archlinux_boot/initramfs-linux.img
  linux  /archlinux_boot/vmlinuz-linux root=UUID=... ro rootflags=subvol=archlinux_root ...
  

  Tohle^^^ ovšem už asi tak 5+ let umí automaticky zajistit update-grub, takže by to mělo být v pohodě, jen tak samo od sebe.

Musím je vytvořit při instalaci?

Ne. Ale pak je to celkem voser, když je chceš vytvořit dodatečně a jedná se o nějaký systémový adresář, třeba / nebo /var:

• nabootovat z nějakého live média
• namountovat filesystémy, kde mají být subvolume
• vytvořit subvolume
• přesunout data z původních adresářů
• [pokud je to potřeba] odstranit původní adresář a přejmenovat na něj subvolume
• [pokud je to potřeba] aktualizovat /etc/fstab a initramdisk

Ne že by to^^^ byl nepřekonatelný problém, to jistě ne; už asi desetkrát mě to potkalo. Ale … právě proto raději vyřeším subvolume už při instalaci.

Pokud ano jak?

btrfs subvolume create ...

Můžu po instalaci, kdy instalátor vytvořil jako subvolumes pouze @/ a @home udělat např. z /var @var?

Ano.

(Předně je dobré si všimnout, že zavináč nemá žádný speciální význam; je to prostě jenom součást názvu subvolume (a subvolume se v Btrfs (na rozdíl od ZFS) (skoro) vždy objevuje jako implicitně namountovaný adresář někde ve filesystému (a nežije v odděleném stromě filesystémů jako u ZFS).)

Jak?

Postup záleží na tom, co je původně /var.

1. Přesunout data.
   • Pokud je /var subvolume:

     # při bootu z recovery média; ne přímo na systému!
     mv /var /@var
     mkdir /var
     chmod --reference=/@var /var
     chown --reference=/@var /var
     

   • Pokud je /var obyčejný adresář:

     # při bootu z recovery média; ne přímo na systému!
     btrfs subvolume create /@var
     chmod --reference=/var /@var
     chown --reference=/var /@var
     cd /var
     mv * .[^.]* ..?* /@var
     
2. A ve finále aktualizovat /etc/fstab, aby tam bylo něco rozumného.

   UUID=...  /var  btrfs  defaults,noatime,nodiratime,subvol=@var  0  0
   

Nicméně já osobně bych asi volil trochu popisnější názvy než něco se zavináčem. Třeba opensuse_var, opensuse_root, mint_var, mint_root nebo něco podobného. Jinak není jasné, co se tam sdílí a proč. Kromě toho, žádná distribuce by si neměla myslet, že je na tom filesystému sama — i když tomu tak možná ve většině případů bude.