Pokud chcete mít naprosto identickou kartu, tak můžete kartu nebo jakýkoliv jiný disk zkopírovat příkazem dd, nebo použít třeba cat:

dd

dd if=/dev/mmcblkX of=/dev/mmcblkY bs=16k status=progress

if (input file) je disk, který kopírujete, of (output file) je disk kam kopírujete, bs (block size) je velikost bloku, který se kopíruje. Velikost bloku by měla buď odpovídat velikosti fyzického bloku, ale stačí nějaké číslo. U některých SD kartet a USB disků to má velký vliv na rychlost.

Dejte si pozor na to, který disk kam kopírujete – v if a of se snadno udělá překlep.

Pokud používáte sudo, použijte příkaz sudo dd ….

Kopírování pomocí cat

Příkaz cat (z anglického concatenate, tedy „spojit“, protože vypisuje obsah souborů hned za sebou) vypisuje na svůj výstup obsah souboru nebo souborů (nebo disku, …). Spuštěním cat soubor zobrazíte obsah souboru soubor. Výstup můžete přesměrovat do souboru (disku, …) zápisem <soubor2. Použití pak vypadá takhle:

cat /dev/mmcblkX > /dev/mmcblkY

cat neumožňuje pokročilé nastavení kopírování jako dd.

Pokud používáte sudo, spusťte tento příkaz z rootovského shellu (se všemi oprávněními, což je i přístup k blokovým zařízením), kam se dostanete příkazem sudo -i. Opustíte ho pomocí příkazu exit.

Obyčejné sudo před příkazem by nestačilo, protože pak by se s rootovskými právy spustil jen cat (čtení zdrojové karty).

Pokud chcete vidět průběh, zbývající čas a rychlost, místo cat použijte pv (používá se ± stejně jako cat).

Zjištění názvů disků

V ukázkách výše jsem použil názvy mmcblkX pro čtenou kartu a mmcblkY pro zapisovanou kartu. Nahraďte je příslišnými identifikátory disků. V případě použití některých čteček karet mohou názvy být ve tvaru sdx.

Všechy připojené disky pod Linuxem se ukazují jako tzv. bloková zařízení v adresáři /dev. Chovají se podobně jako běžné soubory, ale jejich obsahem je přímo obsah disků tak, jak je na nich zapsaný. Názvy jsou ve tvaru sdx (SATA, USB a jiné disky), hdx (IDE disky), fdX (diskety), srX (optické mechaniky), nvmeXnY (NVMe disky), mmcblkX (MMC, SD a jiné karty), … (malé x je nějaké písmeno, velké X a Y je nějaké číslo)

Oddíly (partition) na discích se označují u třípísmenkových názvů disků číslem za názvem a u názvů s číslem písmenem p a číslem. Z toho pak vzniká např. sda1, nvme0n1p9, mmcblk0p1.

Všechny disku si vypíšete pomocí příkazu lsblk. Zobrazí i stromovou strukturu oddílů.